Domů     Udělali mi ze života peklo
Udělali mi ze života peklo
5 minut čtení

Vždy jsem si zakládala na dobrých sousedských vztazích. Už moje babička mi říkala, že je to důležité pro klidný život.

Prudce jsem se posadila na posteli. „Co to bylo?“ Probudila mě totiž strašná rána. A teď přišla další a hrozný křik.

Jejich hodinka

Pak chvíli ticho. Vzápětí hysterický smích a neopakovatelná sprška velmi peprných nadávek. Podívala jsem se na radiobudík. No jistě, jsou tři, že jsem si to nemyslela. To je přece Novotných hodinka. Začátek jejich představení.

Poslední dobou už skoro každodenního. Vyndala jsem si špunty z uší. Na tenhle bengál jsou naprosto neúčinné. Vstala jsem, v kuchyni natočila skleničku vody a zapila prášek, abych se trochu uklidnila. Ale nezabíral tak, jak bych si představovala.

Tyhle sousedy mi byl čert dlužen, povzdechla jsem si. Kolikrát už? A pořád je to stejné.

Dům plný vzpomínek

V tomto bytě žiju už pěkných pár let. Bydleli jsme tu s manželem a našimi dětmi. Vychodily tu školu, odstěhovaly se do vlastního a manžel mě před pěti lety opustil navždy.

Zůstala jsem tu sama, jen s krásnými vzpomínkami na všechny, kdo v tomto domě a v mém bytě žili. Ale nezoufala jsem si. V bytě nade mnou bydlela Věrka. Znaly jsme se už z mládí. Jezdily jsme společně s dětmi v kočárcích. Vzájemně jsme si je hlídaly a vypomáhaly si i jinak.

Není nad dobré sousedy

Někdy Věrka potřebovala založit, aby měla na nákup, než přijde výplata. Jindy jsem zase já potřebovala vejce nebo něco jiného, co jsem zapomněla koupit, a už bylo zavřeno. Znáte to asi také. Stačilo jen vyběhnout těch pár schodů a zazvonit.

Když nás doma mužský naštvali, tak jsme si to vzájemně pověděly a oběma se nám ulevilo. Nakonec i chlapi si celkem padli do oka. Slavili jsme pak dokonce společně třeba silvestry. No a teď z nás obou byly vdovy.

Byly to milé časy

Občas jsme spolu zašly do kina či do divadla, na kafíčko. Nebo jsme si jen tak společně sedly k televizi, daly si kafíčko a dortík. Bylo nám spolu dobře. Pak ale Věruška onemocněla a brzy mě opustila. Strašně mě to sebralo.

Byla jsem z toho tak vyřízená, že jsem ani nevšimla, že do Věrčina bytu se nastěhovali noví nájemníci. Zaregistrovala jsem to až v den, kdy se u sousedů konala kolaudace.

Chtěla jsem být vstřícná

Říkala jsem si, že i s novými sousedy je třeba vycházet dobře. Upekla jsem proto štrúdl a zazvonila po hodně dlouhé době opět na zvonek Věrčina bytu. Dveře se rozlítly a již lehce ovíněná sousedka mě srdečně zvala dál.

Byt byl zcela předělaný a všude byla spousta lidí. Tehdy jsem si ještě říkala, že je to fajn, že Novotní, tak se sousedé jmenují, mají tolik přátel. Že bude až tak veselo, jako další a další dny, to mě ani ve snu nenapadlo.

Je to otázka zvyku

Chápala jsem, že noví sousedi jsou asi trochu hlučnější, že si na to budu muset zvyknout, že to vyřeší čas. Trochu se mi zastesklo po Věrušce i jejím manželovi a jejich tiché domácnosti, ale to už se nejspíše nevrátí.

„My jsme taková veselá parta,“ smála se na mě sousedka a chtěla, abych jí hned tykala. Ale to já nemám ve zvyku.

Jeden velký flám

Ten první velký mejdan jsem tedy brala s rezervou. Bylo mi jasné, že se nevyspím. Ale co, vždyť oslavují svůj nový byt. Jenže oslavy u Novotných probíhaly celkem pravidelně. Minimálně jednou až dvakrát týdně.

Zpočátku jsem u nich několikrát zazvonila a žádala je, aby byli trochu tišeji. Moc to nepomáhalo. Pochopila jsem, že oba manželé se dost rádi napijí a ti jejich parťáci na tom nejsou o moc lépe.

Pořídila jsem si proto špunty do uší, přestěhovala ložnici na druhý konec bytu a doufala, že je to časem přestane bavit.

Hádali se pořád

Mnohem horší než ty pijácké večírky ale byly jejich hádky. Když zůstali doma sami, nedokázali to vydržet. Vždy se strhla nějaká mela, lítaly různé předměty, prali se, mlátili. Všechno jsem to slyšela. Bylo to prostě k nesnesení.

Bolestný křik sousedky mi rval uši. Stejně jako její hysterický smích, který zněl mým bytem i tentokrát. Nastalo zlověstné ticho a pak se ozval hrozný výkřik. Netrvalo dlouho a rozezvučel se zvonek u mých dveří.

Mohlo to dopadnou jinak?

Tři hodiny ráno a u dveří stojí potácející se paní Novotná, vyděšená a bledá jako stěna. „Pojďte, pojďte honem. Stalo se něco strašnýho!“ volala. Táhne mě z bytu k sobě do obýváku. Ta spoušť se nedá slovy popsat.

A uprostřed toho je spadlý celý jeden díl knihovny. A pod ním pan Novotný. Bylo zřejmé hned, že je mrtvý, ale přece jen jsem zavolala sanitku i policii. Těžko říct, zda tu knihovnu na sebe svalil soused, nebo ji povalila jeho žena.

Sousedka situaci neunesla a skončila na psychiatrii. Mám tedy klid, ale pořád si říkám, jestli jsem nemohla udělat něco, abych té tragédii nějak zabránila.

Romana L. (61), Poděbrady

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
3 minuty čtení
Měla jsem těžký život, ale se ctí jsem to vydržela. Tchyně se ke mně chovala všelijak, manžel pil. Ovšem syn se naštěstí vydařil. Soužití s tchyní nebylo nic, na co bych ráda vzpomínala. Nějakou dobu jsme v jejím malém rodinném domku s manželem i bydleli. Nedalo se to vydržet. Byla to absolutní velitelka. Jakmile jste řekli, udělali nebo si, řečeno jen s malou nadsázkou, pomysleli cokoli jiného
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem si myslela, že jsou dospělí vyrovnaní, chápaví a rozumní. Během rozvodu rodičů jsem zjistila opak. Byla jsem malá, když se naši rozváděli. Trvalo to dlouho, skoro tři roky, na začátku mi bylo deset, a když to peklo pomalu končilo, tak málem už třináct. Nejhorší roky mého života. Naši nebyli úplně hloupí, tušili, že se trápím, proto mě co nejčastěji vozili k babičce. Nako
2 minuty čtení
Stalo se to před několika lety. Vnučka Karolína se začala měnit. Nikdy by mě nenapadlo, že to skončí tragicky. Moje milované děvče, které jsem vychovávala od jejího dětství, začala být jiná. Ona, která mi vždy přinášela radost. Byla to veselá a chytrá holka. Najednou se mi ale začala vzdalovat. Začala trávit více času s nějakými novými kamarády a její chování se změnilo. Pořád jsem si říkala, ž
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Maďarský rybí paprikáš
nejsemsama.cz
Maďarský rybí paprikáš
Skvělé kotlíkové jídlo, které můžete připravit také na chalupě. Ingredience: 800 g filetů ze sladkovodní ryby 3 rajčata 1 žlutá a 1 červená paprika 2 cibule 100 ml smetany 33% 100 g anglické slaniny 1 lžíce sádla 2 lžičky mleté sladké papriky ½ lžičky mleté pálivé papriky sůl Postup: Rajčata spařte, oloupejte a nakrájejte na čtvrtky. Rybu nakrájejte na kusy o velikosti sousta. Slaninu nakrájejte
Udržitelná móda v souladu s přírodou: TATUUM
iluxus.cz
Udržitelná móda v souladu s přírodou: TATUUM
Nová kampaň TATUUM SENSES AT EASE je věnovaná udržitelné módě. Kolekce z přírodních materiálů zdůrazňuje, že móda může být stylová, nadčasová, ale i zodpovědná k planetě. Je tak skvělou volbou pro ty,
Styděla se, že ji okradla!
skutecnepribehy.cz
Styděla se, že ji okradla!
Jsem už v důchodu a mou největší radostí je občasná návštěva vnučky. Někdy si ke mně rovnou po škole zajde na oblíbený koláč. Je to taková malá slečna a já si chvíle s ní moc užívám. Povídáme si o všem možném, probereme její kamarádky, co poslouchá za hudbu a někdy chce, abych jí vyprávěla, jak zlobila její maminka, když byla malá. Tak jsem ji neznala
Od gladiátorů po jezdecké akrobaty: Fascinující historie cirkusu
epochaplus.cz
Od gladiátorů po jezdecké akrobaty: Fascinující historie cirkusu
Cirkusy provázejí lidstvo po staletí – od krvavých římských her až po okázalé show plné akrobacie a kaskadérských kousků. Jak se z antických arén stala manéž plná barev a hudby? A proč někteří lidé cirkusy milují, zatímco jiní je odmítají? Antický circus: Popravy určené k pobavení Dávnou historii cirkusu můžeme vystopovat až do antiky. „Circus“
Stylový pobyt v zahradě
rezidenceonline.cz
Stylový pobyt v zahradě
Funkčnost, odolnost, uživatelský komfort, v neposlední řadě ale rovněž designová úroveň. To jsou parametry, které by měl venkovní nábytek splňovat bez ohledu na to, za jakých materiálů je vyroben. Patříte-li k příznivcům přírodního dřeva, měli byste se zaměřit především na produkty bez problémů odolávající rozmarům počasí, především vlhkosti, působení plísní a různých škůdců. Pro svůj vysoký
Česká republika vstupuje do polovodičové ligy: Brno otevřelo nové inovační centrum
21stoleti.cz
Česká republika vstupuje do polovodičové ligy: Brno otevřelo nové inovační centrum
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu.
Pouť Českého Anděla: Další ročník je za dveřmi
epochanacestach.cz
Pouť Českého Anděla: Další ročník je za dveřmi
Když se řekne pouť, mnoho lidí si nejspíš představí Matějskou pouť a její menší obdoby, konající se v různých městech po celé zemi. Takováto pouť, to jsou kolotoče, labutě, autodromy, střelnice, klobásy, cukrová vata, hlasitá změť vzájemně se překřikujícího hudebního doprovodu a k tomu dav bavících se lidí. Jiní si představí křesťanskou pouť s knězem
Bouchalo cestou do Brixenu šampaňské?
historyplus.cz
Bouchalo cestou do Brixenu šampaňské?
Brodí se sněhem, který leží na silnici na Vysočině. „Co mi to dali za starou špatnou bednu,“ rozčiluje se Franz Dedera. Jen co vyjeli, vůz museli opravovat. Teď si tu vykračuje pustinou s tím buřičem Havlíčkem. „No nic, aspoň se podívám domů,“ říká si komisař, rodák z Jindřichova Hradce. Sníh málem nevnímá. Karel Havlíček (1821–1856) má
Má Randová deprese kvůli nesplněným snům?
nasehvezdy.cz
Má Randová deprese kvůli nesplněným snům?
Chtěla milujícího chlapa, nedočkala se. Toužila po miminku, které nemá. Martina Randová (53) se však musela rozloučit i s dalšími sny, jež se jí nikdy nesplnily. Poslední dobou ji prý kolegové víd
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Záhadný mrak nad Novým Mexikem: Prováděli zde Američané tajné jaderné zkoušky?
enigmaplus.cz
Záhadný mrak nad Novým Mexikem: Prováděli zde Američané tajné jaderné zkoušky?
V březnu 2014 zaznamenali meteorologické radary nad americkou raketovou střelnicí White Sands v Novém Mexiku zvláštní bouřkový mrak. Na první pohled připomínal atomový hřib. Testuje zde americká armád
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
epochalnisvet.cz
Vyrostla na londýnském mostě celá čtvrť?
Oba břehy Temže v Londýně spojovala kdysi stavba, označovaná za jeden z divů světa. Most, který se stal samostatnou městskou čtvrtí a také místem odporné přehlídky popravených nešťastníků.   Most v samém centru Londýna postavili už Římané v roce 46 našeho letopočtu. Byl dřevěný a vydržel téměř 1000 let, než ho v roce 1013 nechal spálit král Ethelred II. (asi