Domů     Tajemný dárek k výročí svatby
Tajemný dárek k výročí svatby
5 minut čtení

Když jsem z krabičky odstranila obal a otevřela ji, zůstala jsem v šoku. Držela jsem v ruce něco, co původně existovalo jen na stránkách psaného příběhu!

Před sedmi lety zemřela moje teta Alice, kterou jsem měla moc ráda. Byla to starší sestra mojí matky a už odmalička jsem k ní měla velice blízko. Často jsem k ní jezdila na prázdniny a svěřovala jsem se jí se všemi svými problémy. Vždy mi dobře poradila.

I v době, kdy už jsem byla dávno dospělá, a přestože jsem bydlela v jiném městě, vzdáleném přes sto kilometrů od vesnice, kde teta žila, tak jsem ji jezdila často navštěvovat.

Zdědila jsem chalupu

V posledních letech svého života se přestěhovala z vesnického domu, který obývala s mým strýcem Janem, dokud byl ještě naživu, na chalupu, kam jsme kdysi jezdívali s bratrem jako děti na prázdniny. Protože sama děti neměla, odkázala chalupu mně.

Bylo to ale z Prahy docela daleko a my s manželem Tomášem už jsme letní chatku ve středních Čechách měli, tak jsme se nakonec rozhodli, že chalupu po tetě prodáme.

Sešit s příběhy

Lidí, kteří měli o koupi chalupy zájem, se ozvalo více, než jsme s Tomášem předpokládali. Předtím než chalupu definitivně prodáme jsme ji chtěli ještě vyklidit. A právě během vyklízení jsem na půdě objevila krabici se zajímavými věcmi.

Ukázalo se, že v tetě byla skrytá spisovatelka, jen to nikdy nedala najevo. Ani já jsem o této její vášni neměla žádné tušení. V krabici jsem totiž objevila několik ručně psaných sešitů, kde byl rozpracovaný román na pokračování.

Román mě pohltil

O tom, že to bylo písmo tety Alice, nemohlo být pochyb. Moc dobře jsem její rukopis znala. Spěšně jsem sešity prolistovala. Přečetla jsem si pár listů a úplně mě to uchvátilo. Rozhodla jsem se, že si sešity odvezu domů do Prahy a po večerech je budu číst.

Jak jsem se do nich zahloubala, zjišťovala jsem, že teta opravdu psát uměla. Bylo mi líto, že se nepokusila svůj talent uplatnit i v praxi. Trochu mi připadalo, že se při psaní toho románu inspirovala svým životem, byla tam ale i spousta fantazie.

Měla velkou fantazii

Velký romantický milostný příběh se odehrával ve vymyšleném španělském městě. Hlavní hrdinka se jmenovala Analía a byla to napůl dívka a napůl zázračná víla. Dávala dohromady lidské vztahy, a když na sebe byli muž a žena hodní, dostali od ní dárek:

květinu, která každou hodinu měnila barvu. Přečetla jsem tetiny zápisky několikrát. Lákalo mě, dát je přečíst někomu dalšímu, ale chtěla jsem ctít soukromí své příbuzné. Přece, kdyby po tom bývala toužila, určitě by se s příběhem pochlubila.

A kromě toho mi připadalo, že by to v dnešní nepříliš romantické době málokdo pochopil. O manželovi jsem vůbec neuvažovala, manžel neměl pro romantiku talent, i když to byl jinak skvělý chlap.

Zápisník jsem schovala

Sešity s příběhem jsem schovala, zamkla jsem si je do tajné skříňky, kam jsem měla přístup jen já, a kde se mimo jiné skrývaly i různé moje věci z dětství, jako třeba památník.

Občas jsem si na příběh o Analíi s kouzelnou květinou vzpomněla a ještě dvakrát jsem si ho přečetla, když jsem byla přes víkend sama doma. Pak moje myšlenky pohltily přípravy na blížící se perlovou svatbu, kterou jsme s Tomášem chtěli oslavit ve velkém stylu.

Přece jenom jsme spolu byli už třicet let. Ne vždy to byla procházka rozkvetlou růžovou zahradou – za ta léta jsme prožili různé krize a čelili mnoha překážkám, ale vždy jsme to úspěšně zvládli a já jsem svého muže stále moc milovala a vážila jsem si ho.

Slavili jsme výročí

Na oslavu našeho výročí přišlo mnoho našich společných přátel a známých. A samozřejmě přinesli i dárky. Sešlo se ji tolik, že jsem je ani nestačila všechny vybalovat. Jeden z nich mě velice zaujal:

byla to nějaká krabička ve starobylém obalu, který se od ostatních naprosto lišil. Odložila jsem si ho stranou, ale pak jsem na něj trochu zapomněla a vrátila jsem se k jeho rozbalení až později večer. Poté, co jsem odstranila obal a otevřela krabici, zůstala jsem v šoku.

Vzkaz od zesnulé tetičky

Uvnitř byla květina v průhledném obalu a vedle ní byla vizitka. Na ní bylo napsáno „Od Analíi“. Koukala jsem na ten kousek papírku a nevěřila vlastním očím. Tetičky písmo jsem bezpečně poznala.

Málem jsem z toho omdlela, tím spíš, když květina v obalu přímo přede mnou najednou změnila barvu z červené na žlutou.

Záhadný dárce

Vůbec jsem nevěděla, co si o tom všem mám myslet. Na okamžik jsem podezírala manžela, že se nějak dostal k tetiným sešitům a všechno takto narafičil. Vím ovšem, že by do mých věcí nikdy nelezl.

Že by nám to snad věnoval někdo, kdo byl tetě blízký a o jejím románu věděl? To se mi zdálo také dost nepravděpodobné. A jelikož jsem na duchy a tajemné přízraky nikdy moc nevěřila, tak jsem i zavrhovala možnost, že by nám dárek nadělila tetička z onoho světa.

Vysvětlení jsem nenašla

Po pár dnech, kdy už prvotní šok opadl, jsem chtěla tu květinu i tetiny sešity ukázat manželovi a zeptat se ho na to, ale vše záhadně zmizelo. Dodnes proto nemám žádné vysvětlení. Při každém výročí svatby si na to však vzpomenu a stále mi to vrtá hlavou.

A také se sama sebe ptám, jestlipak se nějakého tajemného dárku nedočkáme i při oslavě rubínové svatby…

Ludmila U. (53), Praha

Související články
3 minuty čtení
Jen jsem zavřela oči, zase tu ten sen byl. Podlehla jsem zvědavosti a vyrazila do míst, o kterých se mi zdálo. Nevím, kde se tak najednou vynořil sen, ve kterém jsem se pohybovala v prostředí, které rozhodně nevyhledávám. Za celý svůj život jsem se nezajímala o sport. Možná jedině krasobruslení v televizi nebo tanec, jinak jsem byla sportem neoslovená. Proto jsem byla hodně překvapená, že se mi
3 minuty čtení
Do sklepení a tajemných chodeb je třeba lézt s velkou přípravou, a hlavně si zjistit, co se o místě píše v místních kronikách. S Jiřím, mým mužem, jsme se často toulali po vlastech českých. Když byly děti malé, omezovali jsme se na místa, kde by je to mohlo bavit. Když se syn i dcera dostali do puberty, měli okruh svých kamarádů a s námi už tak moc jezdit nechtěli. Nadšení pro objevování nových
5 minut čtení
Když mi zemřel bratr, odešel i kus mé samé. Dlouhé měsíce pro mě život neměl smysl, pak se ale jedné noci stal zázrak. Když mi zemřel můj milovaný bratr Martin, už jsem neměla radost ze života. Po tomto rodinném neštěstí jsem se málem zhroutila. Najednou mě přestalo všechno bavit. Už jsem se ani nevěnovala svým oblíbeným koníčkům, které mě dříve tolik bavily. Zavřela jsem se doma mezi čtyři stě
3 minuty čtení
Myslela jsem, že ten dům dobře znám. celé dětství jsem tam strávila. Moje děti ale objevily velké tajemství. O něm nevěděl nikdo ‒ ani babička! Můj rodný dům naší rodině původně nepatřil. Ležel v Sudetech, tam, kde žilo společně s Čechy také mnoho Němců. Tento dům náležel k těm, které zůstaly prázdné a osídlovaly se po druhé světové válce. Tak k němu přišla moje babička a dědeček. Já se už tady
3 minuty čtení
Potkala jsem ji v mládí, ukryla jsem se tehdy před deštěm v malé kapličce, kde byla i ona. Mladá a krásná. Z ruky mi vyčetla osud. Celý týden chumelilo a pak najednou vyšplhaly denní teploty nad nulu. Ten den bylo krásné, slunečné počasí, začala obleva. Byla jsem zrovna na cestě do sousední vsi k babičce. Před několika měsíci se ze mě stala studentka filozofie. U babičky jsem nacházela onen pří
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Má sestra mě nikdy neměla ráda
skutecnepribehy.cz
Má sestra mě nikdy neměla ráda
Říká se, že rodina je vším. Že bychom si měli být oporou v dobrém i ve zlém. Jak mám ale soucítit s někým, kdo mě podrazil? Můj vztah se sestrou byl už od mládí trochu komplikovaný. Ne že bychom se neměly rády, pár „ale“ tam ovšem bylo. Já byla mladší o pět let, takže na mne někdy žárlila jako
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Zlověstný duch Krvavé Mary: O koho vlastně jde?
enigmaplus.cz
Zlověstný duch Krvavé Mary: O koho vlastně jde?
Teorií o tom, kdo tato žena ve skutečnosti je, existuje mnoho. Někteří badatelé tvrdí, že se jedná o jakousi zlou čarodějnici z minulosti. Jiní ji ztotožňují s ďáblovou dcerou či nevěstou. Další dokon
Samet: Milují ho vládci, čalouníci i módní návrháři
epochaplus.cz
Samet: Milují ho vládci, čalouníci i módní návrháři
První zmínky o výrobě sametu pocházejí z Číny. Zpočátku se vyrábí z hedvábí, což z něj dělá extrémně drahý materiál, dostupný jen šlechtě a panovníkům. Znalosti se rozšíří do Evropy, v Itálii vzniká cech tkalců sametu už ve 13. století. A dnes? Stále si zachovává punc luxusu, elegance a sofistikovanosti. Hebký na dotek, lesklý na
Českým olympionikům měří čas Primky
iluxus.cz
Českým olympionikům měří čas Primky
Zápěstí členů české olympijské výpravy zdobí hodinky tradiční české značky PRIM již od roku 2012/2017. Náramkové hodinky, speciálně vytvořené pro tuto výjimečnou příležitost, budou naše sportovce a je
Umělec na Montmartru si užíval zelenou hodinku
epochalnisvet.cz
Umělec na Montmartru si užíval zelenou hodinku
Štětec letí po plátně. Pod jeho tahy se rodí hřmotná postava muže s černým kloboukem a výraznou červenou šálou. Henri de Toulouse-Lautrec právě maluje plakát k představení svého přítele, kabaretiéra Aristida Bruanta, v jehož podniku Le Mirliton na Montmartru bývá víc než doma.   „Svou situaci řeší tak, že se obrní humorem, malířstvím a nestřídmostí,“
Rituál klidu a pohody
nejsemsama.cz
Rituál klidu a pohody
Víte, že to nejlepší pro svou pokožku často najdete doma v kuchyni? Mořská sůl, kávová sedlina nebo sušené bylinky dokážou v koupelně zázraky. Ztlumte světla a zapalte svíčky. Vedle vany si připravte župan a třeba časopis. Tahle chvíle bude jen vaše. A aby byla ještě lepší a voňavější, můžete použít koupelovou sůl nebo peeling, který jste si sama vyrobila.
Bojovaly s nemocemi Drimlovy loutky?
historyplus.cz
Bojovaly s nemocemi Drimlovy loutky?
Ministerský úředník nemusí být nudný patron. Karel Driml rád hovoří ve verších, ovládá několik jazyků, a především zasvětí život tomu, aby dětem pomocí loutek zajistil zdravější život. Když na počátku 20. let minulého století přijímá čs. ministerstvo zdravotnictví nového referenta, nemůže mít šťastnější ruku. Vystudovaný lékař a rodák z východočeské Chocně Karel Driml (1891–1929) od
Zlato z Darkova jako zdroj výjimečné relaxace
epochanacestach.cz
Zlato z Darkova jako zdroj výjimečné relaxace
Léčivé účinky zcela unikátních jodobromových pramenů dokážou v historických Lázních Darkov využít naplno. Po pobytu zde celé vaše tělo zajásá. Oblast okolo Karviné má spousta lidí spojenou s černouhelnými doly a měsíční krajinou, které je lepší se vyhnout. Ale nevěřte všemu, co se povídá. I tady narazíte na spoustu skvostů. A Lázně Darkov jsou jedním z nich. Léčí nervy i klouby
Vydrží Badinková jeho žárlivost?
nasehvezdy.cz
Vydrží Badinková jeho žárlivost?
Svého manžela Kristýna Badinková Nováková (42) ze seriálu Polabí vždy nazývala gentlemanem ze staré školy. Jenže vztah s choreografem Viktorem Badinkou (38) už dávno nemá být zalitý sluncem a zdá
Nejkrásnější pláže Turecka – komplexní průvodce středomořským rájem
21stoleti.cz
Nejkrásnější pláže Turecka – komplexní průvodce středomořským rájem
Turecko se stalo synonymem dokonalé dovolené díky spojení orientální pohostinnosti, antické historie a dechberoucího pobřeží. Pokud hledáte místo, kde tyrkysové moře omývá zlatavý písek, Turecká a Ege
Netradiční hovězí polévka
tisicereceptu.cz
Netradiční hovězí polévka
Do polévky můžete samozřejmě přidat nudle. Naložte je do horkého vývaru, počkejte, až změknou, a servírujte. Ingredience silný hovězí vývar 500 ml bílého vína 4 krajíce chleba 40 g másla 1 l