Nenapadlo mě, že jeden strom bude příčinou takové nenávisti. Nás starý ořech začal sousedovi vadit a požadoval okamžité pokácení. Vůbec nic ho nezajímalo.
Pod krásným ořechem sedávala moje maminka a vyšívala. Uměla to opravdu nádherně a ani v pozdním věku neměla nouzi o zakázky.
Mnoho znamenal
Ráda jsem ji pozorovala, jak jí jde dílo od ruky. Nový soused neměl o mých nostalgických vzpomínkách ani potuchy. Hned, jak poprvé uviděl manžela, mu rozkázal, že musí ořech podříznout.
„Sousede, takhle by to nešlo. Váš strom mi stíní na zahradu, kde chci mít bazén! Nebudu dávat statisíce za luxusní bazén jen tak pro nic za nic. Na příští měsíc už mám pozvanou stavební firmu s bagříkem, tak s sebou hoďte! Pokud se nedohodneme, dám to k soudu,“ vyhrožoval.
A hned zapnul sekačku, abychom věděli, že s jeho příchodem skončil klid a pohoda! Manžel byl vzteky bez sebe. „Strom nepokácím!“
Chtěl nám otrávit zvířata
Začala válka. Naschvály a hádky. Uprostřed dvorku vysypaný koš odpadků. Několik mrtvých krys na našem prahu. Krtince, které se z ničeho nic objevily na našem vzorně udržovaném trávníku.
Nechápala jsem, kde ty krtky soused vzal. Přece se nemohlo jednat o náhodu! Ale sousedovi nevadil jen náš ořech. Vadila mu i naše kočka, a dokonce i pes, který skoro neštěkal. Ale prý, co kdyby… Jednou se na našem trávníku objevil podezřelý kus salámu.
Odnesli jsme ho s manželem k veterináři, a byl v něm jed! Jenže zavolat policii by nám nebylo nic platné, protože bychom nemohli dokázat, že salám k nám hodil právě onen soused. Mohl to být kdokoli cizí, kdo šel kolem. Potom jsem za plotem, na vedlejší zahrádce, zahlédla jakousi paní.
Nová přítelkyně nic netušila
Štíhlá a moc hezky oblečená, v bílých teniskách a světle modrém tričku. Plavé vlasy jí sahaly po ramena. Až zblízka jsem poznala, že už to není mladá slečna, ale paní ve středním věku. Stříhala růže a od pohledu byla celkem sympatická.
Daly jsme se do řeči a já vyrozuměla, že se jedná o novou přítelkyni našeho souseda.
Byla u něho poprvé přes víkend. Mluvila o něm zamilovaně, zřejmě skrz dvojité růžové brýle. Litovala jsem ji, ale nic negativního samozřejmě neřekla. Stejně by mi nevěřila! Tu velkou novinku jsem ihned sdělila manželovi.
„Jak někdo tak nesympatický může chodit s tak milou paní? A jak to, že si ničeho nevšimla? Nevypadá, že by s ním chodila jen pro peníze. Ona ho opravdu miluje!“ divila jsem se a všimla si, že manželovi tak nějak zlověstně zablýsklo v očích.
Oblékl si nejnovější košili a beze slova odešel. Vrátil se o hodinu později a tvářil se jako kocour, který zrovna dostal misku smetany.
Vymyslel lest
„Co je? Děje se něco?“ zeptala jsem se, protože mi vrtalo hlavou, co vymyslel. Spokojeně se usadil ke stolu a poručil si štamprličku něčeho ostrého. „Na oslavu!“ řekl a spokojeně se napil. „Na jakou oslavu?“ dotírala jsem nedočkavě.
Manžel mě schválně napínal. Potom jsem se tu novinku konečně dozvěděla. Žádný ořech se kácet nebude! A ode dneška je soused náš největší kamarád! Nemohla jsem té zprávě uvěřit, ale byla pravdivá.
V hlavě mého muže se totiž zrodil plán, který odešel ihned zrealizovat. Zazvonil na souseda a bez ptaní se pozval dál. Tvářil se, jako by byl dobrý soused, co se s ním už dlouho kamarádí.
Drze se usadil v obýváku a před jeho novou přítelkyní se ho zeptal, zda trvá na kácení.
Všechno vybalil
„Jen jsem se přišel ujistit, že nám to kácení odpustíte. Jste přece moc hodný a inteligentní muž, no ne? A určitě nechcete zarmoutit moji ženu, víte, jak si na tom stromě zakládá. Vždyť pod ním sedávala se svojí milovanou maminkou!
To byste jí přece nemohl udělat. Kvůli nějakému bazénu… Vždyť byste ho mohl mít na opačném konci zahrady. Tam je sluníčka dost!! No že ano, mladá paní…“
Možná se z nás stanou kamarádi
Sympatická mladá paní si hned nechala převyprávět historky o mojí mamince a byla dojatá. A soused, aby neudělal špatný dojem, se vším souhlasil. Jen aby si získal náklonnost a obdiv svého nového objevu.
S manželem se rozloučil coby nejlepší přítel! Dokonce nás oba pozval na večerní grilování! To bylo něco neslýchaného! “Tak doufejme, že mu jeho nová známost vydrží…“ podotkla jsem a manžel jen přikývl… Co by muži pro novou lásku nedělali!
Libuše T. (67), Roudnice nad Labem
