Domů     Doufám, že mi dá druhou šanci
Doufám, že mi dá druhou šanci
7 minut čtení

Kdysi jsem udělala velkou chybu. Ač jsem byla už pár let vdaná a měla děti, zamilovala jsem se bezhlavě do jiného a opustila všechny tři. Hořce teď lituji.

Myslela jsem si, že krize středního věku se týká především mužů. Jsem jasným důkazem toho, že to může potkat i ženu. Bohužel mě můj rozmar stál lásku vlastních dětí a důvěru manžela, kterého, jak jsem příliš pozdě zjistila, stále miluji.

Ublížila jsem dětem

S Radkem jsme byli svoji patnáct let, ale znali jsme se podstatně déle. Dokonce od školky. Vlastně jsem vždy věděla, že on bude můj muž a já jeho žena. Naše rodiny se přátelily a byly si velmi blízké.

Nikoho tedy nepřekvapilo, když jsme se ve dvaceti rozhodli vzít. Nějakou dobu jsme si užívali svobodného života.

Po pár letech se nám narodily krásné dvě děti, starší Jeník a dva roky po něm Janička. V době, kdy jsem je opustila, jim bylo sedm a pět let. Do té doby naše rodina fungovala naprosto bez problémů a nikoho by nenapadlo, že se snad schyluje k maléru.

Vlastně mě láska zasáhla jako blesk z čistého nebe. Bylo to něco zcela jiného, než co jsem kdy cítila k Radkovi. A v tom byl možná ten problém. Na takové emoce jsem vůbec nebyla připravená. Tehdy jsem viděla jen sebe a Adama.

Seznámili jsme se – jak jinak, v práci. On zastával vysoký manažerský post a mně lichotilo, že si obyčejné asistentky vůbec všiml. „Vlastičko, vy máte dnes tak kouzelnou blůzku.

A jak vám ladí k očím,“ denně si mě získával svými lichotkami a já začala ztrácet půdu pod nohama.

Stalo se

Do té doby by mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že bych mohla mít jiného muže. Není divu, že mě najednou ten tajemný muž utáhl na vařené nudli. Tím spíš, že můj Radek byl od nevidím do nevidím na stavbě jako stavbyvedoucí a moc energie mu na doma už nezbývalo. Prostě mi bylo naprosto jasné, že tohle je muž snů.

Ztratila jsem hlavu

Adam přede mnou najednou otevřel pro mne dosud neznámý svět. „Dej si na něj bacha, Vlasti, je to sice pěkný chlap, ale nemá dobrou pověst,“ varovala mě kolegyně, když si všimla, jak ode mne létají jiskry, sotva se Adam objeví.

„Ale dej pokoj,“ smála jsem se naoko. „Já jsem věrná svému Radkovi,“ tvrdila jsem, ale na druhou stranu byla ve mně malá dušička, protože jsem moc dobře věděla, že ve svých představách se vznáším v náručí Adama.

Sex mě úplně zblbnul

Když mě Adam pozval po práci na sklenku vína, dychtivě jsem souhlasila a ihned si zorganizovala vyzvednutí dětí. Vymluvila jsem se na náhlé školení bezpečnosti práce a můj spolehlivý manžel si vše ihned zařídil, aby se mohl postarat o děti.

Původně jsem si jen říkala, že si trochu užiju, že mám také právo zkusit jiného muže než manžela.

V mých plánech mělo jít jen o milenecký poměr, který ale velmi rychle přerostl v lásku. Jak jsem byla naivní a sobecká! Když mi jednou Adam v naprostém poblouznění navrhl: „Odleť se mnou do Londýna, budeme tam spolu žít!“, neváhala jsem ani minutu. Dýchala bych pro něj.

Byla jsem k nim necitelná

Když jsem doma řekla, že se chci rozvést a opustit rodinu, nastal poprask. Můj manžel na mě napřed zíral a zdálo se, že vůbec nechápe, co říkám. Po chvíli mu začaly téct slzy. To bylo horší, než kdyby na mě křičel.

„Vlastičko, vím, že jsem si tě nevšímal, vše napravím, přece nás tu nenecháš samotné?“ prosil mě na kolenou, abych neblbla.

Dokonce slíbil, že mi nevěru odpustí. Ještě horší bylo říci dětem, že odcházím a je nechám s tatínkem. „Ty si z nás utahuješ, viď, mami? Abychom si víc uklízeli a nezlobili tě,“ říkali s nadějí v hlase, která mě ale nechala zcela klidnou.

Dnes si myslím, že mě musel Adam snad zhypnotizovat, protože jinak si nedokážu vysvětlit svoji bezcitnost vůči dětem, které jsem milovala. Je fakt, že jsem asi nikdy nebyla matkou roku, ale milovala jsem je. Rozvod s Radkem byl hodně emotivní. A moje rodina mě zcela zavrhla.

To jsem nebyla já!

Já ale chtěla jen jedno, být s Adamem, a to za každou cenu. „To on je muž mého života, ne ty,“ řekla jsem manželovi do očí. „Pochop to, že ho miluji a chci být s ním,“ dodala jsem a nepřemýšlela nad tím, zda to manžela bolí. Ještě jsem na sebe snad byla hrdá!

„A co děti? To se vykašleš i na ně?“ naléhal dál, ale na těch mi tehdy záleželo snad ze všeho nejmíň. Myslela jsem si, že když budu platit alimenty, je tím moje role rodiče splněna.

Sama, ale v luxusu

Adam se první tři roky choval naprosto úžasně a já si žila jako princezna. Žádná práce, stresy, brečící děti a otravný manžel. Adam vydělával dost peněz a dopřával mi vše, co jsem chtěla. Vedla jsem docela luxusní život, i když jsem vlastně byla pořád sama.

Nebylo mi ani divné, že mě nikam nebere ani že v Londýně nemám žádné přátele. Byla jsem vlastně celou tu dobu závislá jen na jeho přítomnosti. Nikoho jsem nepoznala, protože mi Adam nedoporučoval, abych někam chodila.

Facky mě probraly

Seděla jsem v naší vilce, starala se o dům a žila v iluzi, že jsem šťastná. Když jsem jednoho dne přece jen vyšla ven a on to zjistil, zbil mě. ,,Máš sedět doma a čekat na mě.

Už se to nesmí opakovat, jasný?“ řekl mi dost drsně a bez zrnka soucitu práskl dveřmi.

V tu chvíli mi spadly růžové brýle a dostala jsem strach. Postupně jsem začala nacházet spoustu důkazů o tom, že mě podvádí. V ruce jsem rázem měla spoustu materiálů, které ho usvědčovaly v tom, že má na každém prstě milenku.

Přestal skrývat svou pravou tvář

Přesto to nebylo tak snadné, dostat se od tyrana. Kdo to zažil, umí si asi představit, čím jsem musela projít. Bití bylo od té doby na denním pořádku, stačilo málo osolené jídlo nebo nevypraná oblíbená košile.

Jakmile dal jednou najevo, kým vlastně je, přestal se přetvařovat a dával volný průchod své odporné povaze.

Další dva roky jsem hledala způsob, jak od něj utéct. Držel mě v šachu, protože mě velmi bedlivě hlídal. Ne přímo on, ale někoho si na to najal. Když se vybarvil úplně a začal mě pravidelně mlátit, musela jsem rychle jednat. Nejhorší na tom bylo, že jsem na to byla sama.

Domů mě nepustil

Mockrát jsem chtěla zavolat Radkovi, ale copak jsem mohla? Styděla jsem se za sebe, za situaci, do které jsem se vlastní vinou dostala. Vše mi postupně došlo, a to bylo snad nejhorší. Nějakým zázrakem se mi podařilo dostat do Čech. Neměla jsem kam jít. Zamířila jsem tedy tam, kde mě znají.

K bývalému manželovi a dětem. Bohužel mi zabouchl dveře před nosem. Sice se za pár dní ozval, ale je mnou zklamaný. Prosím o druhou šanci, ale zdá se, že to bude běh na dlouho trať a možná se k cíli ani nedostanu.

Dana T. (49), Třebíč

Související články
3 minuty čtení
Vzpomínky na maturitní ples nemám zrovna veselé. Hned v úvodu ke mně přistoupil můj spolužák Oldřich a pověděl mi zlou novinu. V mládí jsem protancovala nejedny střevíčky, ale ples, o kterém chci vyprávět, jsem skoro celý proplakala. Přitom jsem se tolik těšila! Vzala jsem si šaty s volány a červenými puntíky, k nim stříbrné střevíce a do vlasů stříbrnou stuhu, aby to korespondovalo. Byla jsem
3 minuty čtení
Se sestrou Annou jsme vyrůstaly bok po boku. Pak se odstěhovala. Nenapadlo nás, že se už nepotkáme. Anna byla vždy rozhodná, energická a jistá sama sebou, zatímco já jsem stála spíš v pozadí, pozorovala a nechávala se životem unášet. S přibývajícími léty se mezi námi začalo objevovat napětí. Anna měla potřebu řídit můj život, radila mi, koho si mám vzít, kde bych měla žít a jak vychovávat děti.
5 minut čtení
Bydlím sama v bytě, který kdysi patřil dvěma lidem. Dnes jsem tu sama. Sama mezi těmi zdmi a za nimi někdo, kdo mě chce zastrašit. en byt není bezpečím, ale spíš místem, kde se snažím vydržet další den. Od smrti manžela uplynulo několik let, a přesto mám pocit, že je tu stále se mnou a dává mi sílu vydržet. Protože kam jinam bych šla? Bylo by to hezké žití, kdyby tu nebyli oni. Sousedé, kteří s
3 minuty čtení
Nikdy jsem nepatřila k lidem, kteří si pořád na něco stěžují. Jenže už nevím, jak dál. Ztrácím sebe a můj svět, který už nikdy nebude stejný. Zpočátku to vypadalo banálně. Pobolívání kloubů, vyčerpání, pocit chladu, který se mi zarýval hluboko do těla a nešel zahnat pohybem. Myslela jsem si, že se rozhýbu, že to přejde, ale nepřešlo. Všechno se to rozvíjelo pomalu, nenápadně, jako by se mé tělo
3 minuty čtení
Manžela už nemám, děti jsem neměla. Myslela jsem, že ta, kterou jsem znala od školy, mne nezradí. Ale vrazila mi dýku do zad. Považovala jsem ji za sestru, přesto mě dokázala tak hluboce zranit. Je něco takového možné? Ano, bohužel, a mně se to stalo. Helena a já jsme byly kamarádky od základy, znaly jsme se půl století. Sdílely jsme radosti, starosti, všechny malé okamžiky života. Věřila jsem
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Roboti součástí našich všedních životů? Jak se k tomu staví Češi?
21stoleti.cz
Roboti součástí našich všedních životů? Jak se k tomu staví Češi?
Může třeba nadávkovat léky nebo monitorovat stav člověka, stiženého vážným chronickým onemocněním. Když na to přijde, klidně si „poklábosí“ s osamělým seniorem. Je to ale něco, co jsou Češi ochotni př
Honil Platon studenty na přednášky pískáním?
historyplus.cz
Honil Platon studenty na přednášky pískáním?
„Zase pozdě,“ povzdechne si Platon a lehce protočí oči v sloup. Vidí, jak se další ze studentů trousí na jeho přednášku a zdánlivě nenápadně přisedne k hloučku ostatních. „Co jsem to jen chtěl říct?“ zamyslí se filozof. Konečně znovu naváže nit předchozího vyprávění. Každé vyrušení ho hrozně obtěžuje…   Student Alexios se líně protáhne. Sluníčko
Bramboračka podle babičky
tisicereceptu.cz
Bramboračka podle babičky
Co rychle uvařit chutného, protože jsme zapomněli nakoupit? Ideální je bramborová polévka. Infredience 8 brambor 1 mrkev 1 menší petržel 1 cibule ¼ celeru 4 stroužky česneku hrst sušených
Byla jsem až příliš nesmělá
skutecnepribehy.cz
Byla jsem až příliš nesmělá
Do nového kolegy v práci jsem se zakoukala hned první den. Jenže jsem ve vztazích neuměla chodit a bála jsem se ho oslovit… S Danou jsme byly zaměstnané v účtárně jednoho velkého výrobního podniku. Měly jsme dost rozdílnou povahu. Dana žila poměrně pestrým osobním životem a střídala muže v dost rychlém tempu, já jsem byla, co se týkalo navazování známostí, nerozhodná
Jarní alergie pod kontrolou
nejsemsama.cz
Jarní alergie pod kontrolou
Jaro sice všichni vítají, ale pro mnohé to znamená začátek úmorného kýchání, slzení a únavy. Začíná sezona jarních alergií. Díky našim postupům ji ale můžete pořádně zkrotit, a někdy také zastavit. Stromy už začaly kvést, určitě už lísky a břízy. Do vzduchu se uvolňují miliony pylových zrn, a bude hůř. Imunitní systém alergika na ně ale reaguje přehnaně a spouští zánětlivou reakci. Výsledkem
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Teror na Istrii: Pronásledoval vesničany upír?
enigmaplus.cz
Teror na Istrii: Pronásledoval vesničany upír?
Vesnice se topí ve tmě. Za zavřenými okenicemi hoří svíčky a lidé se modlí, aby celá ta hrůza už jednou provždy skončila. Někde tam venku je přízrak. Nikdo si nemůže být jistý životem. Kdysi to byl mi
Ovládal tajuplný Cagliostro skutečnou magii?
epochalnisvet.cz
Ovládal tajuplný Cagliostro skutečnou magii?
Je považován za podvodníka, šarlatána a manipulátora. Zároveň je uctíván jako zasvěcenec, mág a nositel prastarého vědění. Sicilan Alessandro Cagliostro patří k záhadným postavám dějin. Čím víc se jej historici snaží zařadit, tím méně se to daří. A čím důrazněji jej oficiální prameny odsuzují, tím vytrvaleji jej esoterické kruhy brání. Kdo tedy je muž známý
Oslava ženskosti v podání nové vůně Feragamo
iluxus.cz
Oslava ženskosti v podání nové vůně Feragamo
Úžasnou kolekci vůní Signorina doplňuje nový parfém, Signorina Romantica. Snoubí se v ní okouzlující italská elegance s odstíny růžové barvy, která ztělesňuje novou generaci která, si umí vychutnávat
Románek Novákové s trenérem?
nasehvezdy.cz
Románek Novákové s trenérem?
Zatímco muž Sandry Novákové (43) prý rád tráví čas u dobrého jídla nebo na gauči, herečka ze seriálu Ulice se rozhodla na sobě makat. Každou volnou chvíli je teď v posilovně, ale jen kvůli hezké p
Když mráz tvoří umění: Ledové štoly v Jáchymově
epochanacestach.cz
Když mráz tvoří umění: Ledové štoly v Jáchymově
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet neuvěřitelné scenérie – a někdy k tomu nepotřebuje ani
Mozek ve spánku uklízí sám sebe: Jak funguje glymfatický systém?
epochaplus.cz
Mozek ve spánku uklízí sám sebe: Jak funguje glymfatický systém?
Když večer usínáme, máme pocit, že tělo jednoduše vypíná. Ve skutečnosti se ale v mozku rozbíhá důležitá noční směna. Zatímco vědomí odpočívá, speciální systém začíná odplavovat odpadní látky, které se během dne nahromadily mezi neurony. Vědci ho nazývají glymfatický systém a bez něj by se mozek postupně doslova zanášel. Během dne mozek pracuje naplno. Nervové