Domů     Já dodržím svůj slib!
Já dodržím svůj slib!
3 minuty čtení

Když se mě lidé ptají, proč si nenechám pomoct a proč manžela neumístím do LDN, většinou jen sklopím oči. Ulevilo by se mi. Ale copak mohu?

Vím, že to nemyslí zle. Mnozí mi říkají, že bych si konečně odpočinula, že bych se vyspala, že bych zase mohla chvíli žít i svůj život. Možná mají pravdu. Jenže oni nevidí to, co vidím já pokaždé, když se podívám na svého muže.

Jiní by zradili, já se rozhodla ho neopustit

Vidím člověka, se kterým jsem prožila téměř celý život. Muže, který vlastníma rukama stavěl náš dům. Každou dlaždici v předsíni pokládal s takovou pečlivostí, jako by věděl, že po ní jednou budou běhat naše děti.

Strom na zahradě sázel v den, kdy mě pak odvážel do porodnice. Kuchyňskou linku vybíral tak dlouho, až našel přesně takovou, o jaké jsem snila. V tom domě není jediný kout, který by nenesl nějakou naši vzpomínku. A to jsem měla zahodit? Byl by to pro mne nevděk.

Nemoc ho změnila, ale já jsem stejná

Přišlo to pomalu. Nejprve drobné zapomínání, potom zdravotní komplikace, které přibývaly jedna za druhou. Některé dny neví, jak se jmenuje, jindy vypráví o našich zážitcích a připomíná, co musím udělat.

Jsem jeho kotva. Osoba, kterou zná neustále. Přátele občas nepoznává. Ano, jsou pak dny, kdy jsem unavená tak, že sotva stojím na nohou. Noci bývají dlouhé.

Někdy vstávám pětkrát, jindy desetkrát. Pomáhám mu vstát z postele, připomínám mu, že se nemusí bát, převlékám ho, krmím ho a držím za ruku, když je zmatený.

Není to snadné, ale já z toho neuteču

Občas si večer sednu do kuchyně a vzlykám. Ne proto, že bych toho litovala, ale proto, že mě bolí dívat se na člověka, kterého miluji, jak se mi pomalu ztrácí před očima. Lidé mi říkají, že v léčebně by měl odbornou péči. Já to nezpochybňuji.

Vím, že jsou tam skvělí zdravotníci. Jenže žádná sestřička mu nebude umět ukázat fotografii z naší svatby a říct: „Podívej, to jsme my dva.“ Nikdo jiný nebude vědět, že usíná klidněji, když slyší tikání hodin, které jsme dostali k výročí.

Nikdo nebude znát vůni našeho domova, zvuk schodů, po kterých chodil desítky let, ani pohled z okna na strom, který tehdy zasadil.

Ta pravá láska se neopuští ani ve zlém

Hlavně bych měla pocit, že bych ho navždy „vystěhovala“. A já bych zůstala. Jak bych mohla, když on ten dům hýčkal právě pro mne? Ne, nemohu. I když to bolí. Psychicky i fyzicky. Vím, že bych jednou litovala. Jedině, kdyby mne zmohla má vlastní nemoc.

Ale dokud mám sílu, chci, aby se probouzel tam, kde je doma, vedle člověka, který ho miluje. Manželství pro mě nikdy nebylo jen o krásných chvílích. Slibovali jsme si, že spolu zůstaneme v dobrém i ve zlém. A právě teď nastalo to „zlé“. Proto zůstávám.

Zdena L. (70), Trutnov

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero