Lidé dělají občas hodně šílené činy. Zejména v mládí. Takovým bláznivým kouskem bylo naše vyvolávání duchů.

Každý mladý člověk to nejspíš někdy udělal. Vyvolávání duchů je velmi lákavá výzva. I my jsme tehdy, bylo nám čtrnáct let, neodolaly.

Byla to škola v přírodě poblíž Ratibořic. Pamatuji si to přesně, protože jsme se se spolužačkami rozhodly vyvolávat ducha Boženy Němcové.

Začala sípat

Byly jsme čtyři, sešly jsme se po večerce a usadily se do kruhu. Svíčky svítily, na stole jsme měly namalovaný velký pentagram podle nějaké staré knihy a držely se za ruce. Vendula seanci vedla.

Zahuhlala hlubokým hlasem: „Duchu Boženy Němcové, co jsi bydlela v Ratibořicích nedaleko, volám tě!“ Nedělo se vůbec nic, Vendula nám vynadala, že se málo soustředíme.

Snažila jsem se, až se mi potily ruce. Najednou se Vendula vzepjala jako kůň a začala sípat. Okamžitě jsme byly u ní. Když chytila dech, tvrdila, že jí někdo chytil za hrdlo a škrtil…

Podezíraly jsme ji, že to udělala schválně, aby byla zajímavá, ona ale tvrdila, že mluví pravdu a nic si nevymýšlí. Chvíli jsme zvažovaly, zda pokračovat v seanci, nebo toho raději nechat, Vendula se ale rychle oklepala a chtěla pokračovat.

Tak nás přemluvila. A pak se začaly dít divné věci i nám. Těžce se nám dýchalo, pak jsme cítily podivný chlad a Martina prý zaslechla i tichý šepot.

Svíce zhasla

Duši Boženy Němcové jsme nechaly pro jistotu na pokoji a zaměřily jsme se na babičku Martiny, která čerstvě zemřela. Chytly jsme se za ruce a ponořily se do svého soustředění. Náš pokus o seanci ale skončil brzy.

Nejprve spadl obrázek ze stěny, pak Martina tvrdila, že zase slyšela, jak jí kdosi šeptá do ucha. Babička to ale prý nebyla. Já jsem cítila, jak mi něco olízlo nohy pod stolem, vyskočila jsem a začala ječet. Vendula chtěla rozsvítit světlo, ale žárovka prskla.

Všechny jsme viděly stín, jak přelétl nad stolem a zhasl svíčku. To už jsme nečekaly a všechny s jekotem vyrazily na chodbu. Učitelky vyběhly ze svých pokojů. Hrozně nám tehdy vynadaly.

Už nikdy jsme se o žádnou seanci nepokusily, až nedávno mi celou tu scénu připomněla jedna diskuse na internetu.

Lidé si tam sdělovali své zážitky s vyvoláváním duchů, a několik z nich tvrdilo, že také vyvolávali ducha Němcové a rovněž prý měli pocit, že je někdo škrtí a lapali po dechu. Možná, že Vendula tehdy skutečně nelhala.

Marcela (61), Chebsko