Bála se, že se už nikdy nevdám a zůstanu na ocet a rodina bude mít ostudu. Její intriky mi přinesly životní pokušení, kterému jsem neodolala.

Vytýkala jsem matce, jak je trapné, že mi neustále vodí domů svobodné mládence ze širokého okolí. Maminka pořádala večírky a pikniky, abych se konečně vdala.

„Proboha, je ti třicet!“ Lomila rukama. Tehdy bylo jasné, že když se dívka do dvaceti let nevdá, zůstane zaručeně starou pannou. Navěky bude háčkovat dečky a nahlížet do cizích kočárků.

A přesně v té době na nás ze sousedovy zahrady zavolal Franta, zda bychom mu nepůjčily sekačku na trávu. Viděla jsem jiskru v mámině oku. V neděli už u nás obědval.

Matka lovila

Matka mě hnala pod čepec, i když jsem nechtěla být vdaná a Franta se mi vůbec nelíbil. Měl staršího bratra Kamila, který byl ženatý. Rozdíl mezi ním a Frantou byl obrovský. Už jak jsem ho viděla na naší svatbě, podlomila se mi kolena. Kamil byl muž z mých snů.

Jak běžel čas, stále častěji jsem myslela na to, že jsem se vdala bez lásky, a bylo mi to líto. A osud v tu chvíli zamíchal karty. Franta měl těžký úraz v práci a ocitl se v nemocnici. Můj švagr Kamil se zčistajasna objevil v našem bytě.

Přišel se zeptat, jak je bratrovi. Otevřela jsem ústa, abych ho informovala. On mi je ale zavřel dlouhým polibkem. Dítě, které jsem za devět měsíců porodila, bylo stoprocentně jeho.

To se nedozví

Zkouška ohněm nadešla, když miminko přijela obdivovat celá rodina. Zatímco všichni jásali a vybalovali chrastítka a dupačky, Kamil po mně loupl zkoumavým pohledem. Tvářila jsem se netečně. Mysli si, co chceš, říkala jsem si v duchu.

Pomohl mi čas, který všechno zahojí. Z mého syna Filipa vyrostl velice pohledný, mladý muž. Pravda, velmi podobný strýci, ale co je na tom zvláštního? Udělala jsem dobře, když jsem se rozhodla pro milosrdnou lež. Pravdu by si manžel zkrátka ani nezasloužil!

Dana (67), Plzeň