Přála jsem si mít starožitné hodiny. Měla jsem štěstí. Když jsme šli s manželem na bleší trhy, přesně jedny takové tam jeden pán prodával.
Vždycky jsem tíhla ke starožitnostem, mohla jsem hodiny stát v krámě a obdivovat staré kousky. Vysnila jsem si, až budu vydělávat víc peněz, koupím si domů nějaký krásný starý kousek nábytku nebo doplněk.
Čas od času jsme s manželem chodili na bleší trhy. To bylo přesně něco pro mě. Vždycky jsem si odnesla alespoň nějakou cetku.
Dal mi radu
Tenkrát jsem měla štěstí, jakýsi starý pán se měl stěhovat ze svého domu, a tak prodával na blešáku část věcí doslova za pár korun. Jakmile jsem zahlédla veliké starožitné hodiny, bylo jasné, že bez nich nemohu odejít.
Manžel moc nadšený nebyl, mého koníčka se mnou nesdílel. Prosadila jsem si ale svou a hodiny koupila.
Stařec mě požádal, abych se o ně dobře starala, a hlavně, abych je pořádně hlídala, nikdy se prý nesmí stát, že by se zpozdily, jinak se budou dít zvláštní věci. „Děda jeden bláznivej,“ zamumlal manžel a naložil hodiny do kufru auta.
Přesně jsem věděla, kam je v domě dáme. Pověsíme je vysoko nad krb, tam se budou krásně vyjímat. Zkontrolovala jsem správný čas, jak mě nabádal předcházející majitel.
Zhruba po týdnu se nám doma začali šíleně množit mravenci, ze dne na den tam pochodovala hotová armáda. Stříkala jsem je sprejem jako šílená, dokud nezmizel poslední. Bylo to dost divné, protože právě začala zima.
Druhý den se objevili znovu, vůbec jsem to nechápala. Hodiny můj zrak přitahovaly celkem často, ale až po čase jsem si všimla, že se zpožďují. Tak jsem je natočila správně.
Uplynula nějaká doba a v kuchyni se objevil myší trus. Takže jsem musela nastražit pastičky a doufat, že zlikviduji i tuhle šílenou havěť.
Shoda okolností?
Jednou jsem spěchala do práce na důležitou schůzku a při pohledu na hodiny jsem zjistila, že se zase zpozdily. Opět jsem je musela přetočit. V tu chvíli jsem si vzpomněla na slova staříka z trhů, abych hodiny hlídala, jinak se začnou dít zvláštní věci. Napadlo mě, že by to mohli být ti mravenci a myši.
Čas pečlivě hlídám
Začala jsem pozorovat situaci. Jakmile doma začali pochodovat mravenci, myši nebo pavouci, vždy šly hodiny špatně. Jednou jsem hodiny zase neuhlídala a na zahradě se nám ze dne na den objevilo vosí hnízdo s poměrně útočnými a zuřivými vosami.
Manželovi jsem se svěřila, jaký z toho mám pocit, ale ten mi řekl, že jsem se pomátla a jen si s námi hraje příroda. Má pravdu, což doplním tím, že spouštěčem jsou právě naše hodiny. Od té doby je hlídám denně. Nejhorší je, když jedeme na víkend pryč. Naposledy nám krtci zničili velikou část zahrady.
Adéla S. (69), Teplice
