Domů     Děsivé bouchání z vedlejšího bytu
Děsivé bouchání z vedlejšího bytu
3 minuty čtení

Sousedka nesnesla hluk. Několikrát denně mlátila do zdi. Po její smrti jsem myslela, že bude klid. Pak se ale bouchání opět ozvalo.

Moje sousedka byla dost nepříjemná, nesměla jsem si doma pustit nahlas televizi, aniž na mě ta paní nezačala bušit. Pak jsem s hrůzou zjistila, že leží vedle mrtvá už týden. A co víc – bouchání neustalo.

Desátá odbila

Prvních pár měsíců v novém bytě bylo krušných. Cítila jsem se po večerech sama a k tomu jsem měla zlou sousedku. Ta na mě bouchala pokaždé, když jsem po desáté večer pustila televizi nebo s někým mluvila po telefonu.

Došlo to tak daleko, že jsem raději nosila sluchátka. Myslela jsem si, že v pěkném podnájmu budu hostit kamarádky, ale nebylo to možné. Ženská odvedle nesnesla jakýkoliv hluk – a to nešlo o žádný mejdan. Musela jsem si zvyknout a po desáté se úplně ztišit.

„Proč šeptáme?“ ptala se kamarádka, kterou jsem doprovázela ke dveřím, bylo přesně deset večer. Na zem mi spadl svazek klíčů. Vtom se ozvalo mlácení na zeď. Kamarádka vyděšeně vykulila oči a já jen smutně pokrčila rameny.

Když jsem si dávala občas pozdě večer sprchu, neváhala mi sousedka bouchat na dveře! Stížnosti majiteli nepomáhaly. Navíc se stalo něco nečekaného.

Záchvaty kašle ustaly

Dušičkové období bylo obzvlášť depresivní, sousedka navíc měla záchvaty kašle. Ty ji ovšem nebrzdily v ťukání, jež se ozývalo stále, a já už ho ani nevnímala. Pak jsem přestala slýchat kašel, ale několik dní jen klepání, klidně i uprostřed noci.

Byla jsem přesvědčená, že se ta paní odvedle už dočista zbláznila. Jenže za týden ji vyvezli mrtvou a domovník mi prozradil, že tam takhle ležela už dlouho. Přišlo mi to opravdu strašidelné a nechápala jsem, odkud se zvuky poslední dny braly.

V noci jsem se bála usnout a začala přespávat u nového přítele. Jednou jsme ale skončili u mě. Zvyklá na noční klid jsem se chovala potichoučku jako myš. Pak mi došlo, že už to není potřeba, a tak jsem pustila hudbu a skočili jsme do postele.

Přítel se po chvíli náhle zarazil: „Co je to za rány?“ Vzpamatovala jsem se a vtom se ozvalo mlácení na zeď. Hned jsem začala balit. Bylo mi jedno, že spolu chodíme krátce, musela jsem se z toho bytu okamžitě odstěhovat. Lituji dalších nájemníků, ale třeba si ta tvrdohlavá paní zasedla jenom na mě.

Knihovna po celé stěně

Když jsem o tom pověděla domovníkovi, nemohl věřit, že by zdi byly tak tenké. Šla jsem se s ním do sousedčina bytu podívat a nemohla uvěřit vlastním očím. Přes celou stěnu sousedící s mojí garsonkou stála knihovna přetékající knihami. Kam ta nebožačka bouchala, mi není dodnes jasné.

Nikola J. (51), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.