Domů     Na karty už nedám nikdy dopustit
Na karty už nedám nikdy dopustit
5 minut čtení

Byla jsem snad prokletá. Jeden mizerný vztah za druhým. Až jsem se z nudy vydala ke kartářce, na které jsem vlastně nikdy nevěřila, a to mi zachránilo život!

Když jsem byla mladá, chlapi mi leželi u nohou. Byla jsem modelka, velká sportovkyně, a hlavně vždy dobře naložená holka, co nezkazila žádnou srandu. Velmi brzy jsem ale propadla iluzi, že jsem našla toho pravého, a ve dvaceti se vdala. K mládí patří bezstarostnost, která možná pramení z nedostatku zkušeností.

Dospěli jsme a rozvedli se

Brzy se nám narodily dvě děti a vše vypadalo sluncem zalité. Ale jen chvíli. Můj muž nějak nebyl schopný převzít roli hlavy rodiny a postarat se o nás. A tak jsem všechny mužské úlohy postupně začala přebírat já. Ty mateřské a ženské mi samozřejmě zůstaly.

Časem jsem začala být vyčerpaná, cítila jsem se nepochopená a doma to logicky přestalo klapat. Ke svému muži jsem nedokázala vzhlížet, protože se z něho stala spíš přítěž.

Napřed jsem se snažila čerpat energii od milenců, kteří mi poskytli alespoň částečnou útěchu, ale je jasné, že to je vždy začátek konce. Po deseti letech jsem toho měla dost a rozvedli jsme se. Manžel mi to nikdy neodpustil. Ne milence, o těch neměl ani zdání, ale že jsem si dovolila odejít.

Další terno za ternem

Další vztahy byly asi jen odrazem stavu mé duše. Tedy dost žalostné. Manžela jsem vyměnila za herce. Byl to krásný chlap, nadaný a vtipný. Jen alkoholik. Napřed mi to nepřišlo tak strašné, ale po čase se předvedl v celé své „kráse“.

Nicméně, vydržela jsem dalších deset let. Jsem přece držák. Následoval pingl a feťák. Tím jsem zakončila etapu pokusů o partnerské soužití a začala si s muži jen užívat. Bylo to prima období.

Ale jak člověk stárne, neměl by zůstávat sám. Vždyť ani ty vnučky mě už moc nepotřebovaly. „Skončím jako stará, zaprděná bába,“ pomyslela jsem si. Rozhodla jsem se, že se to pokusím změnit.

Ženatý a dědek?

Kam ale má jít člověk po šedesátce, když se touží seznámit? Zejména když netouží po někom, kdo vypadá jako reklama na kriminál nebo na chudobinec? To už znám.

Občas o mě někdo v mém okolí projevil zájem, jako třeba děda kamarádky mojí vnučky, ale moc dobře to nedopadlo. Zájem by měl, ale manželku taky. Nikdy mě nezajímali chlapi druhých žen.

Bylo to z určité ženské soudržnosti, i když moc dobře vím, že moc žen to takto nastavené nemá. Byla jsem už dlouho sama a pochopila jsem, že mi to tak vyhovuje. Ale když už jsem si jednou něco usmyslela, nechtěla jsem to jen tak vzdát. Mám snad zkusit seznamku? Už jsem měla před očima ten zástup zoufalců, se kterými bych jen ztrácela čas.

Kartářka byla fajn

Má letitá a nejlepší kamarádka Věra měla vnoučata ještě malá, takže neměla čas vůbec na nic, natož aby se mnou někam vyrazila. Vždycky za mnou přilítla, vychrlila novinky a byla pryč. Při poslední návštěvě mě ale překvapila.

Nabídla mi, že spolu půjdeme ke kartářce. „U nás v práci už u ní byli všichni. A všichni si ji chválí!“ Přemlouvat mě nemusela. Kvůli troše zábavy bych s ní šla kamkoli, třeba na výlov rybníka v plavkách.

Kartářka vypadala dost mladě a rozhodně nepřipomínala magickou bytost z různých povídaček, ale i tak mi byla sympatická. Nehrála si na nějakou nafrněnou vědmu, nebyla v černém a neměla deset koček. Byla to obyčejná ženská v tričku a riflích.

To mi dodalo odvahy a přisedla jsem si k jejímu stolku. Že se na mě mile usmála, jsem brala jako bonus.

Mile mě překvapila

Rozdala karty a já si tři vybrala. „No, vy to nemáte lehké. Musíte si najít chlapa, to je jasné,“ řekla mi klidným hlasem, jako bych snad byla nějaká rozčilená. Já jen pokrčila rameny, neřekla mi nic nového. Ona, jako by moje myšlenky slyšela, mi odvětila:

„Ten muž, kterého hledáte, žije ve vaší blízkosti. Znáte ho, jen jste si ho doposud vůbec nevšimla. Nebude to trvat dlouho a uvidíte ho! Nebojte!“

Přestože jsem jí nevěřila ani slovo z toho, co řekla, dodala mi dobrou náladu. Cestou domů jako bych se skoro vznášela. I mojí kamarádce Věře zvedla náladu.

Obě spokojené

Prý si Věra konečně od toho věčného kolotoče odpočine, ale nebude to zadarmo, tak ať se neleká. Sice jsme netušily, co tím vlastně kartářka myslela, ale už za dva dny jsme to zjistily. „Zlomila jsem si palec u nohy.

Je to směšné, ale bolí to jako čert, a já dokonce musím zůstat pár dní v nemocnici,“ volala mi kamarádka a hned se začala smát. Odpočine si, ale něco ji to stojí. Měla pravdu.

Už ví, co kartářka myslela

Byla jsem si jistá, že teď je řada na mně. Pečlivě jsem začala zkoumat všechny muže, s kterými jsem se setkala. Potom jsem si šla od kurýra vyzvednout balíček. Dost často jsem si něco objednávala.

Vozil nám to už pár měsíců stále stejný muž, jmenoval se Roman a byl vždy moc milý. Vždy si se mnou povídal. Zahleděla jsem se na něho a měla jsem jasno. Byl to ON! Nebylo pochyb, jen mně to před tím nějak nedocházelo. Měl upřímnou tvář a velké vlídné oči.

A vždy se moc hezky smál. A já si myslím, že smích je koření, co dává životu šťávu. Všiml si, jak se na něj dívám a asi si všiml, že mi konečně jeho zájem došel. Ani nezaváhal a řekl: „Nešla byste někdy na kávu?“

Petra K. (63), Žďár nad Sázavou

Související články
3 minuty čtení
Je to hrozný pocit, když zjistíte, že vás už nikdo nepotřebuje, že jste zbyteční. Když mě ta úzkost přepadla, vstoupila mi do života bytost, která mi radost vrátila. Doufala jsem, že tuhle větu nikdy ne­uslyším: „Je mi líto, ale musíme snížit stavy.“ Šéfová se na mě dívala přes brýle a měla ten svůj bleděmodrý pohled hyeny nad mršinou. Sklonila jsem hlavu. Tohle jsem si nezasloužila. Manžel z m
3 minuty čtení
Povedlo se mi vybudovat ideální manželství. Kupodivu jsem se pokusila ten vztah zároveň zbořit. Nechápu, proč jsem byla tak hloupá. S Markem jsme se seznámili na pouti. Hned mi padl do oka, ale myslela jsem si, že on si mě ani nevšiml. Byl tam v partě kluků, já zase s kamarádkami. Pokukovali jsme po sobě, a když jsem v jednu chvíli osaměla, neboť holky šly na řetízák, kde se mi dělá špatně, tro
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po