Magická noc odkryla zakopanou truhlu u hřbitova. Čekalo nás ale děsivé setkání s jejím strážcem. Zachránila nás čistá duše?
Které dítě není posedlé hledáním pokladů? Většinou z toho naštěstí vyroste. Mému manželovi to ale bohužel vydrželo do dospělých let.
Nikdy nepřestal věřit, že nějaký poklad najde. A tak kromě starých domů a podzemních chodeb měl spadeno na tři zříceniny, co v okolí byly.
Vyrazili jsme na místo
Jednou přiběhl za svatojánské noci domů, že uviděl na rozcestí pod hřbitovem světýlko. A chtěl vytáhnout z postýlky naši dceru, aby poklad vyzvedla, protože to může pouze nevinná duše.
Nakonec mě přesvědčil. Neochotně jsem Vendulku probudila, oblékla a tajně, aby nás sousedé neviděli, jsme vyrazili na místo.
Světýlko kmitalo
Světýlko tam skutečně bylo. Poskakovalo v blízkosti stromu, který byl v okolí populární díky svému oběšenci. Pod stromem ležel mohutný kámen, o kterém byl manžel skálopevně přesvědčený, že poklad bude zakopaný právě tam. Modré světýlko kmitalo kolem balvanu.
Manžel na nic nečekal a začal rýt a dloubat kolem kamenu tak dlouho, až si udělal puchýř. Nakonec ale přece jen narazil na cosi tvrdého. Konečně! Zaradoval se! Strhl k aktivitě i mě a naši osmiletou dceru.
Rukama jsme hrabali a představovali si, co v ní asi bude. Byli jsme natolik zabraní do práce, že jsme přestali vnímat čas a okolí. Truhla byla těžká, nechtěla se hnout, ať jsme se snažili sebevíc.
„Budeme ji muset rozbít!“ rozhodl muž a já nadšeně souhlasila. A býval by to skutečně udělal, kdyby se nám nad hlavou neozval chraplavý mužský hlas. „Táhněte!“
Komu hlas patřil?
Manžel popadl dceru, já rýč a upalovali jsme směrem k domovu, co nám nohy stačily. Ohlédnout jsme si netroufli a zastavili jsme se až doma. Zda to byl skutečně oběšenec, nebo si z nás udělal legraci nějaký kolemjdoucí, nevíme. Každopádně nás ten zážitek všechny skutečně vyděsil.
Svůj poklad našel
Ráno jsme se na místo činu s manželem vrátili a nestačili jsme se divit. Po jámě a truhle nebylo nikde ani památky. Jámu kdosi zaházel a truhla zmizela. Je ale pravdou, že se manželovi nakonec přece jen poštěstilo najít poklad.
Na naší půdě pod podlahou si někdo z našich předků ukryl starožitný servis. To bylo radosti. A už mnoho let kraluje v našem obývacím pokoji. Manžel je na něj moc hrdý. Vášnivá touha po pokladech ho tím ale rozhodně nepustila. Obávám se a zároveň jsem zvědavá, s čím přijde příště.
Kateřina B. (65), Kolín