Domů     Modré světlo ukázalo poklad
Modré světlo ukázalo poklad
3 minuty čtení

Magická noc odkryla zakopanou truhlu u hřbitova. Čekalo nás ale děsivé setkání s jejím strážcem. Zachránila nás čistá duše?

Které dítě není posedlé hledáním pokladů? Většinou z toho naštěstí vyroste. Mému manželovi to ale bohužel vydrželo do dospělých let.

Nikdy nepřestal věřit, že nějaký poklad najde. A tak kromě starých domů a podzemních chodeb měl spadeno na tři zříceniny, co v okolí byly.

Vyrazili jsme na místo

Jednou přiběhl za svatojánské noci domů, že uviděl na rozcestí pod hřbitovem světýlko. A chtěl vytáhnout z postýlky naši dceru, aby poklad vyzvedla, protože to může pouze nevinná duše.

Nakonec mě přesvědčil. Neochotně jsem Vendulku probudila, oblékla a tajně, aby nás sousedé neviděli, jsme vyrazili na místo.

Světýlko kmitalo

Světýlko tam skutečně bylo. Poskakovalo v blízkosti stromu, který byl v okolí populární díky svému oběšenci. Pod stromem ležel mohutný kámen, o kterém byl manžel skálopevně přesvědčený, že poklad bude zakopaný právě tam. Modré světýlko kmitalo kolem balvanu.

Manžel na nic nečekal a začal rýt a dloubat kolem kamenu tak dlouho, až si udělal puchýř. Nakonec ale přece jen narazil na cosi tvrdého. Konečně! Zaradoval se! Strhl k aktivitě i mě a naši osmiletou dceru.

Rukama jsme hrabali a představovali si, co v ní asi bude. Byli jsme natolik zabraní do práce, že jsme přestali vnímat čas a okolí. Truhla byla těžká, nechtěla se hnout, ať jsme se snažili sebevíc.

„Budeme ji muset rozbít!“ rozhodl muž a já nadšeně souhlasila. A býval by to skutečně udělal, kdyby se nám nad hlavou neozval chraplavý mužský hlas. „Táhněte!“

Komu hlas patřil?

Manžel popadl dceru, já rýč a upalovali jsme směrem k domovu, co nám nohy stačily. Ohlédnout jsme si netroufli a zastavili jsme se až doma. Zda to byl skutečně oběšenec, nebo si z nás udělal legraci nějaký kolemjdoucí, nevíme. Každopádně nás ten zážitek všechny skutečně vyděsil.

Svůj poklad našel

Ráno jsme se na místo činu s manželem vrátili a nestačili jsme se divit. Po jámě a truhle nebylo nikde ani památky. Jámu kdosi zaházel a truhla zmizela. Je ale pravdou, že se manželovi nakonec přece jen poštěstilo najít poklad.

Na naší půdě pod podlahou si někdo z našich předků ukryl starožitný servis. To bylo radosti. A už mnoho let kraluje v našem obývacím pokoji. Manžel je na něj moc hrdý. Vášnivá touha po pokladech ho tím ale rozhodně nepustila. Obávám se a zároveň jsem zvědavá, s čím přijde příště.

Kateřina B. (65), Kolín

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Jak zatočit s chloupky ve tváři
nejsemsama.cz
Jak zatočit s chloupky ve tváři
Znáte to. Naneseme na obličej make-up, a rázem je vidět každý chloupek, který byl předtím sotva znát. Co dělat, abychom se jich zbavily, šetrně, bez podráždění? Depilace, nebo raději epilace? O depilaci se jedná, když odstraňujeme jen viditelnou část chloupků žiletkou či depilačním strojkem, epilací se jich zbavujeme i s kořínky. První způsob je určitě pohodlnější, ale krátkodobé řešení. Jak
Uhlídá si Dyková svého muže?
nasehvezdy.cz
Uhlídá si Dyková svého muže?
Herečka Tatiana Dyková (48) ze seriálu Případy mimořádné Marty měla zřejmě důvod, proč svého muže Vojtěcha Dyka (41) nechtěla pustit do soutěže StarDance. Jeho účast jí totiž dělala od začátku těž
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
historyplus.cz
Polští odbojáři se mstili za vězně z Pawiaku
Pawiak pomstíme! Právě tento nápis zaplaví ke konci roku 1942 varšavské ulice. Polští odbojáři už mají plné zuby toho, jak nacisté zacházejí s vězni v místním žaláři, a rozhodnou se okupantům pustit žilou. Vyšlápnou si na obyčejné bachaře i na tu nejodpornější nacistickou „svini“!   Stavět se začíná v roce 1830 a dokončena je o šest let