Domů     Jeho ztráta mne zcela ubíjí
Jeho ztráta mne zcela ubíjí
5 minut čtení

Ztráta muže je vždy bolestivá. Když jsem ovdověla, nechtěla jsem partnera, ale byla jsem tak sama…

Stalo se to před 10 lety. Tehdy zemřel Mirek. Můj manžel. Měli jsme se rádi, i když občas se objevil nějaký ten mráček na obloze. Ale kde se to nestane. Byli jsme si celoživotní oporou, vychovali jsme spolu dvě děti.

Naše stáří bylo idylické, přestěhovali jsme se na chatu, kde jsme měli zahrádku, přátele. A pak přišel konec. Infarkt. Šlo to rychle. Když jsem ho ztratila, svět se mi zhroutil, rozpadl se na malé kousky.

Navždy už budu sama

Po jeho smrti jsem si byla naprosto jistá, že už nikoho nenajdu. A že zůstanu sama. Bylo mi 63 let a věděla jsem, že už je asi pozdě na hledání něčeho nového a někoho nového. Zpočátku jsem to brala i jako zradu vůči Mirkovi. A tak jsem se snažila jít dál, i když to nebylo snadné.

Stále ten smutek

Dny plynuly pomalu, smutek a v srdci mi zůstala prázdnota. Cítila jsem se, jako bych žila ve stínu svého bývalého života. Dům, který byl ještě nedávno plný smíchu a radosti, se najednou stal tichým a prázdným místem.

Všechno mi připadalo tak vzdálené. Všichni kolem měli rodiny, já byla sama. Děti samozřejmě přijely, když jsem potřebovala, ale měly své životy.

Čas mi pomohl

Čas je zvláštní. Nezapomenete, ale je to jako balzám na duši. Přijde jistá úleva a vy se začnete znovu rozhlížet po světě kolem vás. Pomalu jsem si začala říkat, že bych mohla začít znovu. Že bych mohla zkusit alespoň něco malého, nějakou změnu.

Měla jsem pocit, že už je čas znovu vstoupit mezi lidi, protože jsem už nemohla snášet samotu. A tak jsem začala jezdit na výlety. Navštěvovala jsem místa, kde jsem nikdy předtím nebyla, protože jsem si říkala, že právě tam najdu něco nového. A právě na jednom z těchto výletů jsem potkala Petra.

Nový člověk v životě

Byl o pět let starší než já a byl to člověk, který mě přitahoval nejen svým vzezřením, ale především tím, jak přirozeně se mnou dokázal mluvit.

Nebyl to žádný gentleman ani někdo, kdo by mi zcela okamžitě padl do oka, ale byl to prostě muž, který měl nějakou klidnou sílu v sobě, a ta mi dávala pocit bezpečí. Začalo to nenápadně.

Zpočátku jsme si povídali o běžných věcech, o knihách, které jsme četli, o tom, co jsme prožili. Ale čím víc jsme se poznávali, tím víc jsem si uvědomovala, jak mě jeho přítomnost uklidňuje.

Byl to člověk, který se nevnucoval, ale měl v sobě jakýsi vnitřní klid, který mě fascinoval. Chodili jsme na dlouhé procházky, objevovali místa, o kterých jsem nikdy neslyšela.

Nový smysl života

Najednou, po letech ticha, mi život začal připadat znovu plný. I když jsme byli oba v pozdním věku, objevovali jsme společně nové věci. Smáli jsme se malým vtipům, které jsme si říkali, ale taky si sedli a v tichu si povídali o našich životech.

Vzpomínky na naše dřívější partnery nás oba spojovaly, ale nikdy jsme se neztráceli v minulosti. Bylo nám dobře v přítomnosti.

Bylo to jiné, ale i tak krásné

Během několika měsíců jsme spolu začali trávit víc a víc času. Bylo to jako návrat k životu, který jsem si myslela, že už nikdy neprožiju. Ale s Petrem to bylo jiné.

Nebylo to o tom, že bych se snažila někoho nahradit, bylo to o tom, že jsme si oba navzájem pomáhali najít nový smysl, nový směr. Naše dny byly plné společných výletů, společného smíchu a objevování nových zážitků.

Cítila jsem se mladší

Zkoušeli jsme nové věci, dělali jsme i to, co jsme dřív neznali. S Petrem jsem se cítila mladší, znovu živá. A přitom jsem věděla, že není možné zapomenout na minulost.

Můj muž, kterého jsem milovala celá ta léta, měl v mém srdci stále své místo, ale věděla jsem, že už se nebudu cítit tak prázdná. A pak přišel den, který změnil všechno. Před půl rokem se Petr začal cítit špatně. Zdraví ho náhle zrazovalo.

Nikdy nebyl nemocný, najednou se u něj začala projevovat dušnost. Než jsem se stačila vzpamatovat, byl pryč. Rychle, nečekaně. Zase ten prokletý infarkt. Zůstala jsem znovu sama, ztracená ve světě, který už byl o tolik chudší.

Když jsem přišla o svého manžela, měla jsem ještě pocit, že život pokračuje. Někde tam vzadu jsem to v té bolesti cítila. Ale když jsem přišla o Petra, už jsem věděla, že nemám sílu na to hledat dalšího kamaráda.

Vytržený kus života

Teď je to pár měsíců, co tu Petr není. A i když mě stále bolí jeho ztráta, začínám chápat, že to, co jsme prožili, je to nejcennější, co mi mohl osud po odchodu manžela dopřát. Přátelství, i jistá forma lásky, mi znovu rozsvítily světlo v životě.

Cítila jsem se opět opuštěná. Byl to náhlý šok, jako kdyby mi někdo vytrhl kus života. I když jsem si přes tu hlubokou ztrátu uvědomila, že jsem měla štěstí. Prožila jsem něco krásného v pozdním věku. Daní za to bylo však to, že se ta bolest opakuje.

Prázdnota v srdci, domě i životě. A vím, že už je to napořád, protože je nejen těžké najít přítele, ale také už nechci znovu zažít tu bolest.

Alena L. (73), Příbram

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Snažila jsem se vydržet ve špatném manželství kvůli dceři. Bylo to náročné. Jednoho dne jsem tudíž zjistila, že už nemohu dál. Moje manželství byla katastrofa. Rozhodla jsem se vydržet do dceřiny dospělosti, protože ta malá měla tátu ráda. K ní se naštěstí choval docela hezky, se mnou jednal jako s opovrženíhodnou služkou, věčně na mě řval, ponižoval mě a zesměšňoval. Bylo těžké to vydržet, na
3 minuty čtení
Měla jsem ty krásné dětské zážitky uložené v duši. Moc jsem chtěla po padesáti letech navštívit místa ze vzpomínek. Nebyl to ale dobrý nápad. Netušila jsem, jak moc odlišně vnímá dítě realitu. Dětství se mi uložilo v paměti jako bych se pohybovala v nějaké pohádce, a všechno se časem ještě díky fantazii vylepšilo. O tom všem, co jsem jako dítě zažila, jsem vyprávěla dětem a vnoučkům. Obrovsk
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Utápěl Toulouse-Lautrec svůj komplex v absintu?
epochalnisvet.cz
Utápěl Toulouse-Lautrec svůj komplex v absintu?
Pařížský Moulin Rouge hučí jako úl. Ve vzduchu je cítit směs kouře, alkoholu a parfémů. V rohu, trochu bokem od ostatních, posedává malý shrbený mužík s kulatými brýlemi a velikým nosem. V jedné ruce svírá skicák, ve druhé skleničku absintu.   Francouzský malíř a potomek starého aristokratického rodu Henri de Toulouse-Lautrec (1864–1901) trpí od narození celou škálou nejrůznějších
Melounové mojito
tisicereceptu.cz
Melounové mojito
Sladký, šťavnatý meloun je osvěžující sám o sobě. V podobě mojita se stane favoritem horkých dní. Suroviny 300 g dužiny červeného bezpeckového melounu 1 limetka 3 polévkové lžíce třtinového
Nedaleko Brna bylo objeveno bronzové brnění z doby bájné trojské války
21stoleti.cz
Nedaleko Brna bylo objeveno bronzové brnění z doby bájné trojské války
V roce 2023 proběhl na Jižní Moravě výzkum, do kterého se vedle odborníků zapojili i amatérští hledači kovů, v jehož rámci bylo objeveno hned několik předmětů, jako je hrot, kopí, srp či jehlice, poch
Pravé vs. falešné kruhy v obilí: Jak zjistit pravdu?
enigmaplus.cz
Pravé vs. falešné kruhy v obilí: Jak zjistit pravdu?
Hlavním znamením, že agrosymboly vytváří lidé, jsou polámaná stébla, která leží pouze v jednom směru. To jsou nejčastější stopy po „výrobě“ kruhů v obilí pomocí prken či jiných obdobných ploch. [g
Hrad Špilberk: Dlouhá cesta od žaláře až k muzeu
epochanacestach.cz
Hrad Špilberk: Dlouhá cesta od žaláře až k muzeu
Hrad na skalnatém kopci nad Brnem se v polovině 13. století rozhodl založit moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II, aby posílil svou moc na Moravě a vytvořil důstojné sídlo pro panovníka. Jméno nebylo třeba dlouho vymýšlet, vždyť to, které nesl zdejší kopec Špilberk, vyhovovalo naprosto dokonale. Roli královského sídla pak však Špilberk nikdy
Aby nás ochránila, odešla z domova
skutecnepribehy.cz
Aby nás ochránila, odešla z domova
Moje mladší sestra se nečekaně odhlásila z domu našich rodičů a přestala nás navštěvovat. Netušila jsem, že se dostala do strašných potíží. Maruška byla vždycky spolehlivá a hodná holka. Byla takové naše sluníčko. Po střední škole odešla pracovat do Prahy, stále ale domů jezdila a říkala, že se do rodného domu jednou vrátí natrvalo. Ale pak si najednou z nepochopitelných
Vrací se Jastraban kvůli své ženě?
nasehvezdy.cz
Vrací se Jastraban kvůli své ženě?
Stojí za návratem Adriana Jastrabana (56) do seriálu Ulice krize s manželkou Ivanou (63), nebo ho do k tomu přemluvila dokonce ona sama? Největší proutník, Bedřich Liška, se totiž opět opět objeví
Berlínskou zeď se lidé snažili prorazit, podkopat nebo přeletět
historyplus.cz
Berlínskou zeď se lidé snažili prorazit, podkopat nebo přeletět
„Stůjte!“ volá východoněmecký pohraničník na rozjetý autobus. Řidič ale ještě šlápne na plyn a hlídkující vojáci vůz prostřílejí jako cedník. Osmička mladých mužů a žen, kteří se právě snažili uprchnout do západního Berlína, v plné rychlosti narazí do závory. Od přísně střežené brány do jiného světa je v tu chvíli dělí jen pár metrů. Namísto
Úspěšně skrytý příbytek
rezidenceonline.cz
Úspěšně skrytý příbytek
Známe stavby, jejichž jedinou snahou je být za každou cenu originální. Edgeland House tak může na první pohled rovněž působit, ale při pozornějším pohledu najdeme mnoho dalších aspektů. Texaský Austin v posledních letech proslul jako americká snaha oživit v zemi neomezených možností slávu formule 1. Najdeme tu však také jiné zajímavosti. Může se vám stát,
Černá skříňka: Klíč k leteckým nehodám
epochaplus.cz
Černá skříňka: Klíč k leteckým nehodám
Je to nenápadná, ale důležitá součást letadla. Ale i když se jí říká černá, ve skutečnosti má tato „skříňka“ úplně jinou barvu. Proč? Z velmi praktických důvodů! Pokud vás zajímá, k čemu přesně slouží, co se na ní zaznamenává a co se z údajů dá vyčíst, čtěte dál! Léto je tady a s ním i
Závodní duch v oceli: Noramis Chronograph pro veteránskou Sachsen Classic
iluxus.cz
Závodní duch v oceli: Noramis Chronograph pro veteránskou Sachsen Classic
Představte si to: otevřená silnice, motor řve, vítr vám cuchá vlasy a pod rukama pevně svíráte dřevěný volant legendy jménem BMW 328 „Great Werkmeister“. Je rok 1952 a na Sachsenringu se píše historie
Smažené cukety
nejsemsama.cz
Smažené cukety
Rychlá pochoutka, kterou můžete podávat s různými druhy dipů. Stejným způsobem připravíte i kedlubny nebo patizon. Ingredience: 1 velká cuketa nebo 4 malé 200 g strouhanky 70 g strouhaného parmazánu 1 vejce trocha mléka hladká mouka na obalování olej na smažení sůl Na dip: 150 g kvalitního kečupu 1 nasekaná chilli paprička 2 jarní cibulky Postup: Cuketu opláchněte a nakrájejte ji na hranolky. Vejce