Domů     Neviditelné zlo ve starém domě…
Neviditelné zlo ve starém domě…
5 minut čtení

Bála jsem se každého večera a noci, která měla přijít. Pokaždé mě přepadla nevysvětlitelná tíseň a strach.

Některé příhody z dávné minulosti nás dokážou zneklidňovat i po letech, kdy už nám žádné nebezpečí nehrozí. Cítila jsem v tom domě přítomnost zla a nedokázala jsem kvůli tomu usnout.

Děsivé vzpomínky

Byla jsem sevřená strachem. Některé noci jsem jen proseděla na posteli, vystrašená a se slzami v očích. Patřím už ke starší generaci, ale pořád si v sobě nosím živé vzpomínky na dobu mého dětství a dospívání.

Pamatuji si na to období velice dobře a ještě nyní mi při vzpomínkách běhá mráz po zádech.

Strašidelná atmosféra

Tehdy jsem s rodiči bydlela ve starém domě, který pocházel někdy z devatenáctého století. Dodnes mi naskakuje husí kůže, když si na náš domov vzpomenu.

Vládla tam strašidelná atmosféra a já jsem skoro každou noc prožívala ve strachu, i když mě nic konkrétního neohrožovalo. Ale ten pocit tísně byl až moc veliký a skutečný.

V kočárku jsem byla v bezpečí

Už jako miminko nebo batole jsem prý mívala problémy s usínáním, což jsem se pak pochopitelně dozvěděla od svých rodičů.

Bývala jsem klidné dítě, venku v kočárku jsem nikdy nebrečela, poklidně jsem v něm dřímala, ale jakmile přicházel večer a já byla v postýlce, skoro mě nešlo utišit. Plakala jsem a naříkala.

Pro moji maminku to byla záhada, protože na první pohled bylo všechno v pořádku a nic mi nechybělo.

Trápily mě zlé sny

Čas běžel. Vyrostla jsem, začala chodit do školy a hodně času jsem trávila venku. Po nástupu do druhé třídy mě začaly trápit noční můry. Špatně se mi usínalo, mívala jsem zlé sny a často jsem v noci plakala a pak chodila spát k rodičům do ložnice.

Všichni to přikládali nějaké mé přecitlivělosti, protože jiné potíže jsem neměla. Byla jsem zdravé dítě, ve škole jsem se dobře učila, měla jsem kamarádky a nikdo mě nešikanoval. Jen to usínání nebo spaní v mém pokoji ve mně probouzelo tíseň a paniku.

Ve škole jsem usínala únavou

Později už mi rodiče zakazovali, abych v noci opouštěla svůj pokoj. Vzpomínám si, že jsem některé noci vůbec neusnula, jen jsem seděla na posteli, slzy v očích a v sobě hrozný strach z něčeho neznámého.

Zoufale jsem plakala a počítala hodiny a minuty, kdy už se konečně rozední. K tomu se přidaly záchvaty zimnice, a to i tehdy, když topení běželo na plný provoz. Unavená jsem pak usínala ve škole, takže si na mě učitelky stěžovaly.

Na čas u babičky

Rodiče byli zoufalí. Snažili se mi nějak pomoci, ale nevěděli, co se mnou mají dělat. Na nějaký čas mě pak dali k babičce, která bydlela na druhém konci města. Dojížděla jsem odtamtud do školy a naprosto jsem se zklidnila. U babičky se mi spalo skvěle.

Otec mě tehdy podezříval, že to dělám naschvál, ale matka se mě zastávala. Dnes už vím, že to od ní nebylo jen tak.

Podivné zvuky z půdy

Poté, co jsem se vrátila domů, se problémy opakovaly. Ta atmosféra kolem byla s příchodem tmy pro mě vždycky tak tísnivá, že mi šíleně bušilo srdce a potila jsem se. Občas jsem slýchala podivné zvuky shora. Tam se nacházela půda. Bála jsem se, že tam straší.

Nikomu jsem se s tím ale nesvěřovala, protože jsem věděla, že by mi stejně nevěřili. Otec si myslel, že jsem přecitlivělá nebo že chci na sebe upoutat pozornost, a maminka to mlčky přecházela a jen tak pokyvovala hlavou.

Přestěhovali jsme se

Ještě před koncem základní školy jsme se přestěhovali na sídliště do paneláku, protože náš dům se měl bourat. Vzpomínám si, jaká to pro mě byla velká úleva. Všechny nepříjemné pocity, které jsem do té doby prožívala, byly najednou pryč.

Prostě zmizely jako mávnutím kouzelného proutku. V životě se mi pak už dařilo, vystudovala jsem střední školu, poměrně brzy jsem se vdala a měla vlastní rodinu.

Matka se mi svěřila

S manželem a dětmi jsme žili poměrně daleko od mého původního bydliště, takže s rodiči jsem si více telefonovala nebo psala, než je osobně navštěvovala. Pak otec zemřel na infarkt a já jsem matku vídala častěji.

Jednoho dne přišla řeč na moje úzkostné stavy v dětství. Tehdy jsem se od matky dozvěděla zarážející věci. Ona si tím totiž prošla také, když se do domu, který původně patřil prarodičům ze strany otce, přivdala.

Popisovala mi své pocity, v nichž jsem se poznala. Bála se o tom tehdy mluvit, aby si o ní někdo nemyslel, že je blázen. Ovšem poté, když otěhotněla a čekala mě, všechno náhle přestalo. Je tedy možné, že jsem ten nevysvětlitelný strach zdědila po mamince já?

Možná v tom starém domě bylo nějaké neviditelné zlo, které se soustřeďovalo vždy na jednu osobu. Dnes už se to těžko dozvíme, když dům léta nestojí. Občasné vzpomínky na ty pocity ale rozhodně nepatří k příjemným.

Vendula L. (68), Břeclav

Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud