Domů     Neviditelné zlo ve starém domě…
Neviditelné zlo ve starém domě…
5 minut čtení

Bála jsem se každého večera a noci, která měla přijít. Pokaždé mě přepadla nevysvětlitelná tíseň a strach.

Některé příhody z dávné minulosti nás dokážou zneklidňovat i po letech, kdy už nám žádné nebezpečí nehrozí. Cítila jsem v tom domě přítomnost zla a nedokázala jsem kvůli tomu usnout.

Děsivé vzpomínky

Byla jsem sevřená strachem. Některé noci jsem jen proseděla na posteli, vystrašená a se slzami v očích. Patřím už ke starší generaci, ale pořád si v sobě nosím živé vzpomínky na dobu mého dětství a dospívání.

Pamatuji si na to období velice dobře a ještě nyní mi při vzpomínkách běhá mráz po zádech.

Strašidelná atmosféra

Tehdy jsem s rodiči bydlela ve starém domě, který pocházel někdy z devatenáctého století. Dodnes mi naskakuje husí kůže, když si na náš domov vzpomenu.

Vládla tam strašidelná atmosféra a já jsem skoro každou noc prožívala ve strachu, i když mě nic konkrétního neohrožovalo. Ale ten pocit tísně byl až moc veliký a skutečný.

V kočárku jsem byla v bezpečí

Už jako miminko nebo batole jsem prý mívala problémy s usínáním, což jsem se pak pochopitelně dozvěděla od svých rodičů.

Bývala jsem klidné dítě, venku v kočárku jsem nikdy nebrečela, poklidně jsem v něm dřímala, ale jakmile přicházel večer a já byla v postýlce, skoro mě nešlo utišit. Plakala jsem a naříkala.

Pro moji maminku to byla záhada, protože na první pohled bylo všechno v pořádku a nic mi nechybělo.

Trápily mě zlé sny

Čas běžel. Vyrostla jsem, začala chodit do školy a hodně času jsem trávila venku. Po nástupu do druhé třídy mě začaly trápit noční můry. Špatně se mi usínalo, mívala jsem zlé sny a často jsem v noci plakala a pak chodila spát k rodičům do ložnice.

Všichni to přikládali nějaké mé přecitlivělosti, protože jiné potíže jsem neměla. Byla jsem zdravé dítě, ve škole jsem se dobře učila, měla jsem kamarádky a nikdo mě nešikanoval. Jen to usínání nebo spaní v mém pokoji ve mně probouzelo tíseň a paniku.

Ve škole jsem usínala únavou

Později už mi rodiče zakazovali, abych v noci opouštěla svůj pokoj. Vzpomínám si, že jsem některé noci vůbec neusnula, jen jsem seděla na posteli, slzy v očích a v sobě hrozný strach z něčeho neznámého.

Zoufale jsem plakala a počítala hodiny a minuty, kdy už se konečně rozední. K tomu se přidaly záchvaty zimnice, a to i tehdy, když topení běželo na plný provoz. Unavená jsem pak usínala ve škole, takže si na mě učitelky stěžovaly.

Na čas u babičky

Rodiče byli zoufalí. Snažili se mi nějak pomoci, ale nevěděli, co se mnou mají dělat. Na nějaký čas mě pak dali k babičce, která bydlela na druhém konci města. Dojížděla jsem odtamtud do školy a naprosto jsem se zklidnila. U babičky se mi spalo skvěle.

Otec mě tehdy podezříval, že to dělám naschvál, ale matka se mě zastávala. Dnes už vím, že to od ní nebylo jen tak.

Podivné zvuky z půdy

Poté, co jsem se vrátila domů, se problémy opakovaly. Ta atmosféra kolem byla s příchodem tmy pro mě vždycky tak tísnivá, že mi šíleně bušilo srdce a potila jsem se. Občas jsem slýchala podivné zvuky shora. Tam se nacházela půda. Bála jsem se, že tam straší.

Nikomu jsem se s tím ale nesvěřovala, protože jsem věděla, že by mi stejně nevěřili. Otec si myslel, že jsem přecitlivělá nebo že chci na sebe upoutat pozornost, a maminka to mlčky přecházela a jen tak pokyvovala hlavou.

Přestěhovali jsme se

Ještě před koncem základní školy jsme se přestěhovali na sídliště do paneláku, protože náš dům se měl bourat. Vzpomínám si, jaká to pro mě byla velká úleva. Všechny nepříjemné pocity, které jsem do té doby prožívala, byly najednou pryč.

Prostě zmizely jako mávnutím kouzelného proutku. V životě se mi pak už dařilo, vystudovala jsem střední školu, poměrně brzy jsem se vdala a měla vlastní rodinu.

Matka se mi svěřila

S manželem a dětmi jsme žili poměrně daleko od mého původního bydliště, takže s rodiči jsem si více telefonovala nebo psala, než je osobně navštěvovala. Pak otec zemřel na infarkt a já jsem matku vídala častěji.

Jednoho dne přišla řeč na moje úzkostné stavy v dětství. Tehdy jsem se od matky dozvěděla zarážející věci. Ona si tím totiž prošla také, když se do domu, který původně patřil prarodičům ze strany otce, přivdala.

Popisovala mi své pocity, v nichž jsem se poznala. Bála se o tom tehdy mluvit, aby si o ní někdo nemyslel, že je blázen. Ovšem poté, když otěhotněla a čekala mě, všechno náhle přestalo. Je tedy možné, že jsem ten nevysvětlitelný strach zdědila po mamince já?

Možná v tom starém domě bylo nějaké neviditelné zlo, které se soustřeďovalo vždy na jednu osobu. Dnes už se to těžko dozvíme, když dům léta nestojí. Občasné vzpomínky na ty pocity ale rozhodně nepatří k příjemným.

Vendula L. (68), Břeclav

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může