Večer si šel lehnout coby vlídný a hodný chlap. Ráno vstal z postele zachmuřený mrzout, který za celý den promluvil sotva pár slov.
Důvod jsem neznala. Nic jsem mu neudělala a ničím se neprovinila! Nechápala jsem to. Jako kdyby mi ho někdo vyměnil! Jako kdyby to byl úplně někdo jiný! Dělá si ze mě jen legraci? Nebo se jedná o nějakou podivnou sázku? Snažila jsem se manžela rozesmát, ale marně.
Žárlivá scéna
Podstrojovala jsem mu jeho oblíbená jídla, ale taky nereagoval. Stal se prostě ze dne na den někým jiným! Pomalu jsem začala propadat zoufalství, když na mě jednou, úplně bez příčiny vyštěkl: „Už ti prostě nejsem dost dobrej, co?
Ničím se ti nezavděčím, asi sis měla vzít někoho jiného. Nějakého krasavce inteligentního! Třeba toho tvého kolegu. Ten je určitě lepší, co? Vyšlapuje si namyšleně po náměstí jako nějaký páv.
Moc dobře jsem si ho tuhle prohlédl.“ Koukala jsem na něho asi dost udiveně. Jako kdyby spadl z višně.
Prý si je jistý
On nade mnou jen mávl rukou a dodal, ať si nehraji na neviňátko. Je si jistý, že mu jsem nevěrná! Tak to už bylo i na moji holubičí smířlivou povahu příliš. Takhle urážet jsem se nemohla nechat. Sbalila jsem se a odešla spát k mamince.
Bylo jí už hodně přes osmdesát, ale byla chytrá a taky hodně vtipná. Měla jsem ji moc ráda. Nikdy mi neřekla ošklivého slova. Nikdy na mě nebyla přísná a nikdy mě za nic netrestala.
Začala jsem nakupovat
Obdivovala jsem ji a byla mým celoživotním vzorem. Tušila jsem, že nemá mého muže příliš v oblibě, ale vždycky se zdržela kritiky a mluvila o něm jen v dobrém. Nebo spíš o něm nemluvila pro jistotu vůbec.
Vtrhla jsem k ní jako velká voda a hned jí líčila novinky. Uvařila mi čaj s medem a pokrčila rameny. „Co naděláš, žádné nebe není bez mráčku. Zkus jeho špatnou náladu ignorovat.
Možná když uvidí, že je ti tak trochu ukradený, změní k tobě přístup!“ Něco na tom určitě bylo. Ráno jsem šla od maminky s čerstvým předsevzetím. I já se stanu někým jiným. Začala jsem nákupy. Co jiného mě asi tak mohlo napadnout, že?
Na neustálé šetření jsem se vykašlala. Nakoupila jsem si všechno, po čem jsem dlouho toužila a z úsporných důvodů to nikdy neudělala.
Důvod byl směšný
V mém šatníku přibyly několikery šaty, kabelky a boty. Přestala jsem vařit a začala připravovat jídla, která chutnala mně a ne manželovi. Jeho rčení, že zelenina musí projít vepřem, vzala zasvé.
Nestačil se divit, když dostal k obědu dušenou zeleninu a večer syrový salát. Zeleninový, samozřejmě. Zabavila jsem i ovladač k televizi. Místo sportu se u nás vysílaly romantické seriály. Manželův zachmuřený výraz se začal měnit v udivený. Nechápající!
Chtěl se omluvit
Jednoho rána se na mě konečně podíval tak hezky, jako kdysi. Chtěl se mi omluvit. Ani jsem ho nenechala domluvit. Vrhla jsem se mu do náruče. Takovou jsem měla radost! Ale vysvětlení mi dát musel, na tom jsem si trvala. Rozpačitě se podrbal na hlavě.
Jako aby mi dal najevo, že usilovně přemýšlí. „No, jak to říct. Chlapi v práci říkali, že jsi nějaká jiná. Hezčí! Prý asi kvůli někomu jinému. Protože kvůli mně by ses tak nesnažila.“ Jeho naivita mě dojala. A taky mi polichotila. Opravdu jsem se změnila.
Zhubla jsem totiž skoro deset kilo. Ale kvůli sobě, kvůli nikomu jinému. Už jsem se na sebe nemohla dívat a začala nenápadně sportovat. Chodit do schodů pěšky. A taky jsem přestala jezdit městskou dopravou. I doktor mě pochválil, protože mi klesl cholesterol. „A jak se mi odvděčíš?“ zeptala jsem se a čekala, že se začne rozčilovat.
Chodíme tančit
On jen pokrčil rameny. Prý udělá všechno, jen abych mu odpustila! Má už té zeleniny plné zuby. Vymohla jsem si návštěvu tanečních pro starší páry. Nebylo mu to po chuti, ale neodporoval. Šlapeme si po nohou a společně se smějeme.
Z manžela se stal zase ten, do kterého jsem se kdysi zamilovala. Maminka měla jako vždy pravdu! Pozvala jsem ji za to na prodlouženou.
Hanka T. (62), Mikulov
