Domů     Každý z nás má právo se zamilovat
Každý z nás má právo se zamilovat
5 minut čtení

Po manželově smrti jsem byla vyčerpaná. Nemyslela jsem si, že se ještě někdy budu radovat ze života, a už vůbec ne, že najdu znovu lásku.

Prožila jsem těžkou životní ztrátu, kterou bych žádné ženě nepřála. Po dlouhé nemoci mi zemřel manžel Hynek, se kterým jsme byli více než třicet let.

Byla jsem po jeho smrti jako tělo bez duše, pak jsem ale náhodou potkala dávného spolužáka a znovu jsem našla lásku. Jenže moje rodina a okolí se na mě zlobí. Myslí si, že bych měla dál truchlit, ne si užívat.

Nemoc byla silnější

Manžel zemřel po těžké nemoci a samozřejmě mě to hluboce zasáhlo. Měli jsme ještě spoustu plánů a těšili jsme se, že se budeme starat společně o vnoučata. Jenže pak přišla ta děsivá diagnóza, po které to mělo poměrně rychlý spád.

Hynek se snažil s nemocí několik měsíců bojovat, ale nakonec svůj boj prohrál. Několik měsíců po manželově smrti jsem fungovala jako stroj a měla jsem pocit, že bude trvat velmi dlouho, než to všechno překonám.

Pak ale přišlo osudové setkání, které jsem nijak neplánovala a které všechno změnilo. Seděla jsem v kavárně, kam jsem kdysi chodívala s přáteli, a čekala na svou objednávku. Myšlenky mi bloudily k manželovi. Už to bylo sedm měsíců, co jsem ho ztratila.

Dlouhá nemoc nás oba vyčerpala, a když odešel, cítila jsem nejen smutek, ale i úlevu. Úlevu, že už netrpí. Přesto se mi zdálo, že zbytek života budu žít v prázdnotě.

Setkání v kavárně

Ale pak jsem ho uviděla. Ondřej, spolužák z gymnázia, seděl u vedlejšího stolu a poznal mě dřív, než jsem stihla zamávat. Setkali jsme se pohledem a já okamžitě ucítila zvláštní pocit v břiše.

Když ke mně přišel, měl na tváři ten starý úsměv, který jsem si pamatovala z mládí. Během pár minut jsme znovu navázali, jako bychom se nikdy nepřestali vídat.

V té kavárně jsme nakonec seděli ještě tři hodiny a stále jsme měli pocit, že jsme si neřekli vše. A oba jsme se shodli, že se zase musíme potkat. A tak začal náš nový příběh…

Smíšené pocity

Když jsem o pár týdnů později začala cítit, že mezi mnou a Ondřejem není jen přátelství, věděla jsem, že to budu muset říct dětem. Netušila jsem ale, jak těžké to bude. Sama jsem měla spoustu smíšených pocitů.

Na jedné straně bolest a smutek, který se jen trochu otupil, na druhé náznaky štěstí, naděje a nové lásky. Jednou večer, když jsme seděli u rodinné večeře, jsem se rozhodla promluvit. „Děti, chtěla bych vám něco říct,“ začala jsem opatrně.

„Potkala jsem Ondřeje, dávného spolužáka, a začali jsme se více vídat….“ Bylo ticho. Můj syn se na mě podíval, jako bych právě pronesla něco nepochopitelného.

„Mami, vždyť to ještě není ani rok, co táta umřel. Nemyslíš, že je to trochu brzy?“ Dcera jen zavrtěla hlavou. „Jak můžeš být tak krutá? Myslela jsem, že truchlíš. Tohle přece nemůžeš myslet vážně.“

Snažila jsem se jim vysvětlit, že truchlení je důležité, ale že život musí jít dál. Jejich otce jsem milovala a vždy ho budu mít ve svém srdci. Ale Ondřej mi přináší radost, kterou jsem myslela, že už nikdy nepocítím. A to, že setkání přišlo takto brzy?

Vždyť jsem ho neplánovala a žádný nový vztah jsem cíleně nevyhledávala. Jenže ani syn, ani dcera pro to neměli pochopení. I když jsem nečekala, že mi nový vztah hned schválí, jejich odmítavý postoj mě mrzel.

Nikdo mě nechápe

Od toho rozhovoru uběhlo pár týdnů, možná i měsíců, ale atmosféra mezi námi se nezměnila. Děti jsou odtažité, jako by mě odsoudily za to, že se snažím znovu najít štěstí a mít ze života radost.

I přátelé reagují podobně – šuškají si za mými zády, jako by láska po ztrátě partnera byla něčím špatným. Jednou jsem se o tom bavila s kamarádkou Markétou, která se mě také zeptala, jestli to není příliš brzy.

„Ireno, chápu, že jsi našla někoho, s kým je ti dobře, ale lidé si myslí, že bys měla truchlit déle. To, že jsi znovu zamilovaná, je pro ně nepochopitelné,“ řekla mi jemně, ale přesto to bolelo.

„Ale proč? Jak dlouho bych měla čekat, než bude vhodný čas na štěstí?“ odpověděla jsem trochu ostřeji, než jsem zamýšlela. „Nikdo neví, jak moc jsem trpěla. Každý den byl pro mě utrpením. Ondřej mi dal lásku a naději, že můžu znovu žít.“

Markéta jen pokrčila rameny a poradila mi, ať jsem trpělivá. Lidé kolem mě prý potřebují jen víc času, aby to pochopili. Možná má pravdu.

Mám právo na lásku

Každopádně všechno má podle mě svůj důvod. A každý má přece svou vlastní cestu, jak se vyrovnat se ztrátou. Někdo truchlí měsíce, někdo roky. Není na to přece žádné jasné pravidlo nebo nařízení, jak to dělat správně.

Ta moje cesta znamenala najít znovu radost a lásku. A po tom, co jsem si prožila, mám už jiný pohled na život. Nechci už čekat, až mi někdo povolí být šťastná. Mám na to právo.

Irena L. (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Každý nám říkal, jak jsme perfektní pár, já jsem ale věděla své. Naše manželství stálo na pokraji krachu, který se nedařilo zvrátit. Bylo mi pětadvacet, když jsem oblékla svatební šaty a Mirkovi slíbila lásku a věrnost na celý život. Vůbec by mě tehdy napadlo, že se naše manželství otřese v základech už tak brzy. Po sedmi letech se začaly na naší obloze objevovat první mráčky. Vždy jsme se d
3 minuty čtení
Můj muž je gentleman, vždy se zastával slabších, což se projevilo již na základní škole ve chvíli, kdy jsem nutně potřebovala pomoci. Byla jsem holka krev a mlíko, a to už na základce. Klukům jsem se líbila a dávali mi to najevo nejrůznějšími způsoby, obdivnými pohledy, zamilovanými psaníčky, všelijakými řečičkami, tu hloupými, jindy ještě hloupějšími. Jeden mi napsal „miluji tě“ křídou na zeď
4 minuty čtení
Prodávala jsem pánské obleky v malém butiku. Práce mě moc bavila. Jedna naplánovaná schůzka s novým zákazníkem dopadla nečekaně. Byl čtvrtek po poledni, když přišel on. Vysoký, trochu nejistý, ale usměvavý. Měl objednaný termín na výběr svatebního obleku. Vzala jsem ho do oddělení s našimi nejkvalitnějšími obleky – vlněnými, jemnými na dotek, s precizně vypracovanými detaily. Jako první jsme zk
3 minuty čtení
Normální člověk se sotva těší na konec prázdnin. Když mi bylo sedmnáct, loučila jsem se v té depresivní době s Tomášem a brečela jsem. Vzpomínám si, jak těžce jsem vždycky nesla, když končily prázdniny. A nejhorší ze všeho to bylo v době, kdy jsem se zamilovala do Tomáše. Bylo mi sedmnáct, jemu o rok víc. Byla jsem naivní, venkovská dívenka, on světem protřelý lufťák z velkého města. Umírala js
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i