Domů     Podvedl mě v den svatby
Podvedl mě v den svatby
5 minut čtení

Strávili jsme spolu hezké roky, ale pak se na oslavě mých narozenin opil a přiznal, že mi byl nevěrný už v den naší svatby a potom ještě několikrát!

Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Můj Josef, a nevěrný? To prostě nebylo možné! Koukala jsem na něho, zda třeba nevyprskne smíchy, jak mě nachytal, ale on ne. Tvářil se naprosto vážně i navzdory tomu, že měl upito.

Zhroutil se mi svět

Prý už mi to chtěl říct dávno, ale teprve nyní dostal odvahu. Kvůli mojí údajné nabubřelosti a namyšlenosti. „Už nemohu poslouchat, jak se kamarádkám chlubíš, jako bys byla bůhvíco! A víš, že s tou jednou jsem ti taky zahnul?

Ona ale má tolik slušnosti, že ti o tom nikdy neřekla. To ty bys jistě tak útlocitná nebyla, přiznej to!“ pustil se do mě, ani vlastně nevím proč. Možná že ten alkohol odboural jeho ostražitost. Měl ale pravdu, já bych si tak závažnou věc pro sebe nenechala.

Přesto mi bylo, jako by skončil svět. Jako kdyby všechno hezké, v co jsem věřila, byla jedna veliká lež. Ještě že svými dětmi jsem si mohla být jistá, že jsem je porodila a byly Josefovy. Já mu totiž nikdy nevěrná nebyla. Ani mě to nenapadlo.

Měl velké nároky

Naše manželství jsem považovala za moc hezké, klidné a pokojné. Samozřejmě se také objevil nějaký ten malý mráček na naší obloze štěstí, ale v kterém, tak dlouho trvajícím manželství, se to nestane?

Celý život jsem se starala jen o domácnost a taky o svoje zaměstnání, abych slušně vydělávala a uživila rodinu. Josef taky vydělával, ale málo.

Nemohl za to, pracoval jako dělník ve výrobě, a když dostal jednou za čtvrt roku tisícovku odměn, tvářil se jako nějaký vítěz. Dokonce jsme to museli oslavit nějakou drahou večeří pro naši pětičlennou rodinu!

Byla samozřejmě dražší, než činila celá ta jeho odměna. On totiž zásadně vyžadoval bifteky s oblohou a hranolky. To byla jeho představa slavnostní večeře. O nějakých plodech moře nikdy asi neslyšel. A navíc mu bylo jedno, kolik ta oslava bude stát.

Hrál si prostě na frajera, který přece umí rodinku pohostit. Že jsem účet dorovnala ze svého, ho ani nějak netrklo. Moc o tom nepřemýšlel. Ale to mi zase na druhou stranu vyhovovalo.

Do rozvodu jsem se nehnala

Já coby fakturantka vydělávala daleko víc a brala jsem si ještě přesčasy, když něco hořelo. Ty jsem měla placené dvojnásobně a doma to tajila, abych Pepíčka nějak neurazila. On totiž nesnášel takové ty emancipované ženské, co se obešly bez chlapa.

Já se ale bez manžela neobešla. Potřebovala jsem jeho lásku a podporu. Té se mi vždycky dostávalo a já mohla být spokojená. Teď bylo všechno jinak. Mlčky jsem se zvedla od stolu a šla si lehnout. Samozřejmě jsem neusnula.

Zmohl mě pláč nad vším zmarem a klamem, kterému jsem podlehla. Plakala jsem a přemýšlela a tak stále dokola. Měla bych bouchnout pěstí do stolu a rozvést se. Byla jsem finančně soběstačná a byt byl taky jen můj, dědictví po rodičích. Jenže se mi nechtělo.

Pozvala jsem ho k moři

Co na to budou říkat naše nyní už tři dospělé děti? Taky mají ztratit iluze o svém otci? Ráno jsem vstala a připravila mu jeho oblíbené palačinky s domácí šlehačkou k snídani. K nim kakao. Koukal tak nějak podivně, asi čekal scénu a snídaně ho vykolejila.

Zeptala jsem se ho, jak si naše manželství představuje dál. Jen pokrčil rameny, že neví. Že o tom nepřemýšlel. „A co kdybychom začali znovu?“ navrhla jsem a on se zatvářil udiveně. Potom, po chvíli váhání, kývl.

Netušil, že ho čeká nejdražší dovolená v jeho životě. Z mých tajných peněz jsem vybrala slušnou částku a zakoupila dost drahou exotiku. A taky náležité vybavení pro oba. Letěli jsme už za týden!

Oba jsme se změnili

Na pláži pod takovým tím slaměným slunečníkem jsme si konečně začali povídat. On se přiznal, jak si vedle mě připadal méněcenný a chtěl si nevěrami dokázat, že je ještě chlap, o něhož ženské stojí.

A já zase, jak se moc snažím, až zapomínám na to nejpodstatnější. Že jsem jeho manželka a měla bych být i milenka. Nedalo se určit, kdo má větší pravdu. Určitě my oba. Vrátili jsme se úplně jiní.

Abychom se nevrátili do starých kolejí, přestavěli jsme byt a koupili nový nábytek. A taky vysněné pejsky. Manžel toužil po jezevčíkovi a já po bišonkovi. Práce s nimi bylo, jako na mateřské dovolené. Ale naše manželství začalo být opět skvělé. Navíc k nám začala kvůli pejskům jezdit i ta naše vnoučata!

Soňa S. (65), Benešov

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud