Domů     Na děti jsem zůstala sama!
Na děti jsem zůstala sama!
5 minut čtení

Dnes o tom slýcháme často. Tehdy, ještě za minulého režimu, se o tom ale moc nemluvilo. O lásce z ciziny. Já ji prožila. Bohužel.

O mé známosti vědělo jen pár lidí. Některým kamarádkám jsem to ani neřekla. Bála jsem se, že mě odsoudí. Jmenoval se Dámin a studoval v Praze medicínu, já jsem chodila na ekonomku.

Potkali jsme se na jednom studentském večírku a jeho uhrančivé oči si mne hned podmanily.

Exotický chlapec

Pocházel z Íránu, a když jsem se ho ptala, jestli se vrátí domů, až dostuduje, vždy říkal, že to řídí osud. Byl gentleman, sympatický a pozorný.

Zakázaná láska?

Taková pozornost a vášeň, jakou jsem s ním poznala, možná i rozhodla o tom, že měl u mne body navrch nad jinými hochy z Česka.

Mít cizince jako partnera bylo lákavé, ale také vám to mohlo dát punc dívky, která naletěla temperamentnímu muži, který si s ní upletl dítě a pak ji nechal na holičkách. Jedna moje kamarádka to měla také. Její přítel byl z Francie, kořeny měl ovšem v Tanzánii.

Zůstala tu s dítětem sama, ačkoli on na potomka platil a i o něj jevil nějaký zájem. Říkala jsem si, že já dopadnu lépe.

Najednou jsem byla v tom

Po půl roce chození jsem zjistila, že jsem těhotná. Dáminovi jsem to s obavami v hlase řekla, překvapilo mne, jak se k tomu postavil. Říkal, že musím poznat jeho rodinu, když budu matkou jeho dítěte. Už jsme začali domlouvat svatbu.

Moje rodina z toho nadšená moc nebyla, ale co se dalo dělat. Odletěla jsem s ním do Íránu. Země neznámé, ovšem Dáminova rodina mne neskutečně přijala a já se přestala bát. Do cesty nám ovšem vstoupily jisté komplikace.

Mé těhotenství nebylo tak snadné, a tak jsme se rozhodli, že se sňatkem počkáme, protože dítě je posvátné. Přerušila jsem studium, vzdálila se kamarádům a měla jsem jen Dámina. Byla jsem ochotná se odstěhovat i do Íránu, kdyby chtěl.

Mezi semestry, kdy měl Dámin volno, jsme to zkusili. Odjeli jsme do Íránu a já poznala tamní život. I když všichni byli ke mně laskaví, přece jen to byla jiná mentalita.

Těžko jsem si zvykala, že žena je tak trochu druhořadá a že ti starší mají pocit, že mi mohou radit s tím, jak mám své dítě vychovávat. Podle jejich zvyků. To se mi nelíbilo. I proto, že jsem čekala holčičku.

Osud vše přinese

Když jsem měla před porodem, byla jsem už zpět v Československu a nadnesla jsem Dáminovi, že bych chtěla žít raději tady. „Osud vše přinese,“ tvrdil opět. Říkala jsem si, že to nebude tak strašné. Narodila se nám dcerka, Daniela.

Byla celá po tatínkovi, velké tmavé oči a havraní vlasy. Mezi těmi blonďáčky v porodnici ji nešlo přehlédnout. Dámin byl nadšený a byl pozorný otec. Myslela jsem, že nám to vyjde. Jenže…

Začal být krutý

Když Dámin dostudoval, chtěl se vrátit do Íránu. Já jsem své myšlení nezměnila a tehdy se naplno projevil jeho temperament. Řekl mi, že si vezme dceru a já si tu můžu klidně zůstat. Kamarádka mne varovala, že si s ním nemám zahrávat, je to jiná nátura.

Když ani jeden z nás nechtěl ustoupit, čekal nás soud. Vyhrála jsem a Dámin nakonec řekl, že je to stejně jenom holka. Jenže já se nevzdala.

Vybojovala jsem si dceru

Najednou jsem měla pocit, že jsem si to malé stvoření vybojovala. Proti všem. Rodině, některým přátelům a i Dáminovi. Soudy pokračovaly dál kvůli výživnému.

Bylo to kruté období, ale vyplatilo se mi to, protože o našem případu věděl stát a Dámin mi dítě nemohl jen tak ukrást. Přemýšlela jsem, jak bych dopadla, kdybych do toho Íránu odešla, když jsem z něj a Dáminovy rodiny byla zprvu tak nadšená.

Druhý muž tu byl krátce

Otec mé Danielky občas platil, občas ne. Život šel dál, i když pro svobodnou matku to nebylo snadné. Pak jsem ale potkala dalšího lékaře. Tentokrát už vystudovaného, o mnoho let staršího a již rozvedeného. Jmenoval se Karel a velmi mi imponoval.

Byl stejně galantní a pozorný jako Dámin, ale u něj to bylo spíš prvorepublikovou výchovou jeho rodičů. S Karlem jsem měla pocit, že už nejsem na všechno sama. Ani mi nevadilo, že se Dámin už neozývá a neplatí na naši dceru.

S Karlem jsme se vzali a měli jsme ještě jednoho potomka, malého Káju. Bohužel si tatínka moc neužil. Karel zemřel na infarkt, když bylo jeho synovi pět let. To mi rve srdce nejvíc.

Někdy jsem si říkala, jestli nebylo sobecké vzít si staršího muže, kterého si syn moc nepamatuje.

Odmítnutí dcery

Bohužel i mé dceři jsem nepřipravila nejlepší zázemí s otcem. Když Danielka dospěla, usmyslela si, že chce poznat svého otce. Nebyla jsem nadšená, ale nechtěla jsem jí bránit. Dámina nakonec našla a jejich setkání bylo velmi chladné.

Dámin jako drsný muž ji sice neodmítl, velmi chladně jí ale řekl, že k ní bohužel nemá žádný vztah. Samozřejmě jsem za to mohla já.

Navíc ani dceři neopomněl říct, že je žena, a kdyby byla chlapec, víc si porozumí. Vím, že Dámin má novou rodinu. Chudák jeho žena. Nebo ženy? Ani nevím. A je mi to srdečně jedno.

Mirka T. (63), Znojmo

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a