Domů     Podzimní les z nás chtěl vysát energii
Podzimní les z nás chtěl vysát energii
3 minuty čtení

Byl to jeden z těch krásných listopadových dnů. Vylákal mě na procházku podzimně zbarveným lesem. Ta červená kolem mě málem pohltila!

Slunce ještě krásně hřálo a lákalo ven, i když už bylo dávno po Dušičkách. Najednou byla modrá obloha, a zlaté paprsky poskakovaly po stromech, které se zbarvily dožluta a červena. Nemohla jsem odolat. Všechno mě to táhlo ven.

Do lesa, který se rozprostíral za naším domem. Znala jsem ho důvěrně a měla jsem ho ráda. Ty stromy byly vždycky přátelské, plny mocné přírodní energie. Proto jsem nelenila a vydala se ven, užít si prosluněný podzimní den.

Hodila jsem na sebe mikinu a nasadila našemu pejskovi Foxíkovi obojek. Běželi jsme ven a nemohli se dočkat toho nádherného zážitku, který nás čeká.

To ticho

Vešli jsme s Foxíkem do lesa na naši oblíbenou pěšinku, zhluboka jsem se nadechla svěžího podzimního vzduchu. Kráčeli jsme spolu tím úžasným tichem, když se ale najednou Fox zastavil. Zastavila jsem se taky a sledovala, co pes cítí.

Byl najednou neklidný, otáčel se dokola a kňučel. Pak si lehl na zem, jako by se něčeho bál. Upřel na mě ustrašený pohled a já nevěděla, co si o tom mám myslet. „Foxi, vstaň a jdeme!“ přikazovala jsem mu marně, nechtěl se hnout z místa.

Napadlo mě, že cítí nějakou zvěř, možná divočáky, a bojí se. Rozhlížela jsem se kolem a špicovala uši. Nikde se nehnula ani větvička, naopak panovalo hrobové ticho. Najednou mi přišlo až děsivé!

Ovládl mě strach

A pak to najednou přišlo. Ten strašný pocit mě pohltil jako by na mě skočila noční můra. Krvavě červený les všude kolem pulzoval, jako by dýchal. Těžce a sípavě. Slyšela jsem tichý šepot a možná dokonce sténání.

Nevím, jestli to byl nějaký přelud, ale najednou jsem měla pocit, že se ty zbarvené stromy k nám přibližují. Přišly mi hladové a lačnící po krvi. Jako upíři. Celý les se mi zdál rázem nebezpečný, i když jsem ho vždycky milovala.

Zdálo se mi, jako by nás příroda kolem chtěla pohltit. Byl to strašný pocit úzkosti! Posedl mě strach, chytla jsem Foxe za obojek a vyrazila s ním směrem k domovu. Nedal se pobízet a utíkal. Běžela jsem za ním, jako by mi za patami hořelo.

Čím rychleji jsem utíkala, tím větší strach mě pohlcoval. Jako by mě ten les chtěl sežrat za živa! Byla jsem šťastná, když za mnou zapadly dveře do domu. Zamkla jsem je a pak dlouho sledovala oknem okolí, jako bych byla obklíčená temnými nepřáteli.

Večer i v noci jsem přemýšlela o tom podivném zážitku. Do lesa jsem se odvážila až za dva měsíce, když napadl sníh.

Znovu v lese

Šla jsem s bratrem, který přijel na Vánoce. Nic mě tam neděsilo. Stromy spaly svůj zimní sen. A na jaře se zase probudily. Zase to byly ty úžasné stromy plné života, plné síly, která z nich vyzařovala.

Zase jsem je mohla obejmout a měla jsem z toho úžasný pocit. A stejně tak jsem je milovala i v létě, ale na podzim? Jak přišel čas, kdy jejich listí krvavě zrudlo a stromy přicházely o svou energii, neodvážila jsem se do lesa, na naši lesní pěšinku, vstoupit. Bála jsem se, že budou zase chtít vysávat mou energii!

Markéta (59), Jihlava

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika