Domů     Jak jsem uvěřila, že se stromy domlouvají
Jak jsem uvěřila, že se stromy domlouvají
3 minuty čtení

Dědeček i babička stromy milovali, měli k nim úctu. Tvrdili, že stromy mluví a umějí zpívat. Jednou jsem je slyšela taky. Volali na mě, abych jim dala pít!

Mí prarodiče svou zahrádku milovali a starali se o ni s velkou láskou a péčí. Tvrdili, že jsou potomci starých Keltů a moc si na tom zakládali. Nikdo z rodiny jsme jim to nevyvracel.

Naopak nám to lichotilo a můj syn Vilém se dokonce o Kelty zajímá velmi podrobně a baví ho to.

Mají duši

Zejména ke stromům měli prarodiče pozitivní vztah, věřili, že každý strom má duši a že v něm žije éterická bytost, víla dryáda, která se o strom stará. Byla to krásná pohádka.

„Jen poslouchej, Haničko, když budeš potichu a budeš trénovat, naučíš se slyšet stromy, jak mluví a zpívají. Ony se umějí vzájemně dorozumívat!“ Ať jsem se snažila sebevíc, nikdy jsem neslyšela nic.

Jako dítě jsem babičce a dědečkovi věřila a byla jsem smutná, že stromy zpívat neslyším, když jsem ale vyrostla, došla jsem k názoru, že to byla jen pověra. A s tím jsem si spokojeně žila až do důchodu.

V tu dobu jsem už opustila byt ve městě, který jsem přenechala synovi, manžel mi zemřel a já zůstala sama v domku mých prarodičů. Starala jsem se o zahradu.

V místech, kde sedala maminka i mí prarodiče, jsem postavila pomníček a u něho zapalovala svíce – na narozeniny, svátky a samozřejmě na Dušičky…

Větve ševelily

Nevím, jestli to je věkem, že se člověk stává na tyto jevy citlivější, protože nakonec jsem se dočkala. Bylo to před rokem, když vládlo dlouhé období strašného sucha. Šla jsem do lesa na procházku, už začal podzim a stromy se krásně zabarvily.

Kráčela jsem zamyšleně lesíkem po úzké pěšince, a najednou nastalo ticho. Dalo by se říct, že přímo hrobové. Až jsem se zastavila překvapením a naslouchala. I ptáci nezpívali, mouchy nebzučely, ticho bylo dokonalé. A pak jsem to uslyšela.

Tiché ševelení korun stromů nad mou hlavou, poslouchala jsem ten zvuk s údivem, přicházel ze všech stran – hotový koncert. A já porozuměla. Nebyl to zpěv, ale zoufalé volání o pomoc. Les trpěl žízní, až se mi chtělo brečet. Mráz mi přeběhl po zádech.

Otočila jsem se a co mi síly stačily, jsem spěchala domů, abych to bolestné sténání už neslyšela. Pak jsem na to ale musela myslet i v noci. Když se druhý den spustil déšť, ulevilo se mi. Měla jsem radost za stromy, že mají co pít!

Hana (72), Táborsko

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může