Domů     Každá nenávist má zkrátka své meze
Každá nenávist má zkrátka své meze
3 minuty čtení

Manželovu milenku jsem tolerovala, doufala jsem, že se jí nabaží a zase se ke mně vrátí. Ujišťovala mě o tom neustále jak moje matka, tak některé časopisy pro ženy.

Manžel měl jinou. Záhy se to ke mně doneslo, lidi v našem městečku mluvili hodně a rádi. Byly to pro mě krušné časy, ale jak se říká, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. „Nevěš hlavu, všechno dobře dopadne,“ přesvědčovala mě matka.

„Buď trpělivá a chápavá, nic mu nevyčítej, nenadávej, nelez mu na nervy, a on se nakonec vrátí, uvidíš.“ Nic jsem si nepřála víc. Měli jsme v té době jedenáctiletého syna, už kvůli němu jsem si zoufale přála, aby se mé katastrofické vize nenaplnily.

Četla jsem poučné brožury a časopisy pro ženy a uvěřila, že by to mohlo dobře skončit, zvolím-li správnou strategii. Svědomitě jsem dělala, co radily příručky. V celé republice nebylo tolerantnější, chápavější a rozumnější ženy. Nebylo mi to nic platné.

Všechno marné

Veškerá chápavost a tolerance mě přešla, když jsem zjistila, že je všechno marné. Muž si naházel do kufrů oblečení a zmizel jako pára nad hrncem. Nikdy mi nebylo tak zle.

Dva měsíce jsem o sobě skoro nevěděla, o kluka se museli starat mí rodiče, jen jsem ležela, čučela do zdi a nechtělo se mi žít. Nejedla jsem, skoro nepila, zhubla o patnáct kilogramů.

Byly to hrozné stavy a zvolna jsem se z nich dostala jen díky tomu, že mi matka sehnala psychiatra. Manželova milenka pak porodila, radovali se z miminka, pak se i vzali. Celou tu rodinu jsem nenáviděla.

Měla jsem pocit, že kdybych je potkala někde v parku s kočárkem, začnu po nich vší silou házet věci z nákupní kabely, vajíčka, pomeranče, všechno. Neuměla jsem si představit, že bych s exmanželem ještě někdy mluvila.

Myslím tiše a klidně, bez nadávek, osočování a neslušných slov. Občas si přišel pro syna, ale obešlo se to bez naší komunikace. Vystrčila jsem kluka ven a zavřela dveře.

Mír do duše

Utekl skoro rok, někdo jednoho dne zazvonil, za dveřmi bývalý muž, v rukou plačící dítě. Byl bez sebe hrůzou. Žena měla autonehodu, leží v nemocnici, musí okamžitě za ní, nemá nikoho na hlídání. Vrazil mi dítě do rukou a utekl.

Koukala jsem za ním, měla pocit, že bych ho nejraději s rozběhem nakopla… Ale to dítě mi v náručí žalostně plakalo. Nebyl čas na hádky. Odnesla jsem chlapečka dovnitř, byl krásný. A hlavně, za nic nemohl. Nakrmila jsem ho a pak mu zpívala, aby usnul.

Položila jsem ho v ložnici na postel, pozorovala spící tvářičku a do duše se mi nastěhoval mír. „Klidně ho zas někdy přines,“ řekla jsem bývalému manželovi, když si večer pro miminko přišel.

Libuše (66), Zlínsko

Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud