Domů     Každá nenávist má zkrátka své meze
Každá nenávist má zkrátka své meze
3 minuty čtení

Manželovu milenku jsem tolerovala, doufala jsem, že se jí nabaží a zase se ke mně vrátí. Ujišťovala mě o tom neustále jak moje matka, tak některé časopisy pro ženy.

Manžel měl jinou. Záhy se to ke mně doneslo, lidi v našem městečku mluvili hodně a rádi. Byly to pro mě krušné časy, ale jak se říká, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. „Nevěš hlavu, všechno dobře dopadne,“ přesvědčovala mě matka.

„Buď trpělivá a chápavá, nic mu nevyčítej, nenadávej, nelez mu na nervy, a on se nakonec vrátí, uvidíš.“ Nic jsem si nepřála víc. Měli jsme v té době jedenáctiletého syna, už kvůli němu jsem si zoufale přála, aby se mé katastrofické vize nenaplnily.

Četla jsem poučné brožury a časopisy pro ženy a uvěřila, že by to mohlo dobře skončit, zvolím-li správnou strategii. Svědomitě jsem dělala, co radily příručky. V celé republice nebylo tolerantnější, chápavější a rozumnější ženy. Nebylo mi to nic platné.

Všechno marné

Veškerá chápavost a tolerance mě přešla, když jsem zjistila, že je všechno marné. Muž si naházel do kufrů oblečení a zmizel jako pára nad hrncem. Nikdy mi nebylo tak zle.

Dva měsíce jsem o sobě skoro nevěděla, o kluka se museli starat mí rodiče, jen jsem ležela, čučela do zdi a nechtělo se mi žít. Nejedla jsem, skoro nepila, zhubla o patnáct kilogramů.

Byly to hrozné stavy a zvolna jsem se z nich dostala jen díky tomu, že mi matka sehnala psychiatra. Manželova milenka pak porodila, radovali se z miminka, pak se i vzali. Celou tu rodinu jsem nenáviděla.

Měla jsem pocit, že kdybych je potkala někde v parku s kočárkem, začnu po nich vší silou házet věci z nákupní kabely, vajíčka, pomeranče, všechno. Neuměla jsem si představit, že bych s exmanželem ještě někdy mluvila.

Myslím tiše a klidně, bez nadávek, osočování a neslušných slov. Občas si přišel pro syna, ale obešlo se to bez naší komunikace. Vystrčila jsem kluka ven a zavřela dveře.

Mír do duše

Utekl skoro rok, někdo jednoho dne zazvonil, za dveřmi bývalý muž, v rukou plačící dítě. Byl bez sebe hrůzou. Žena měla autonehodu, leží v nemocnici, musí okamžitě za ní, nemá nikoho na hlídání. Vrazil mi dítě do rukou a utekl.

Koukala jsem za ním, měla pocit, že bych ho nejraději s rozběhem nakopla… Ale to dítě mi v náručí žalostně plakalo. Nebyl čas na hádky. Odnesla jsem chlapečka dovnitř, byl krásný. A hlavně, za nic nemohl. Nakrmila jsem ho a pak mu zpívala, aby usnul.

Položila jsem ho v ložnici na postel, pozorovala spící tvářičku a do duše se mi nastěhoval mír. „Klidně ho zas někdy přines,“ řekla jsem bývalému manželovi, když si večer pro miminko přišel.

Libuše (66), Zlínsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může