Domů     Jak se naší babičce vrátila radost ze života
Jak se naší babičce vrátila radost ze života
3 minuty čtení

Moje matka dělala celé rodině starosti. Špatně chodila, polehávala, o nic se nezajímala. Lámali jsme si hlavu, jak ji rozveselit.

Matce bylo přes osmdesát, chodila čím dál hůř a jaksi ztrácela motivaci, proč dál žít. Přitom jsme se o ni vzorně starali, celá rodina. Nebyla to žádná nebohá, opuštěná stařenka, o niž nikdo nejeví zájem. Všichni jsme ji navštěvovali:

můj muž a já, moje sestra, tři vnuci. Výsledek se však nedostavoval a stařenka valem scházela. „Měli byste ji rozchodit,“ upozorňoval její lékař. „Jakmile si lehne a nevstane, povede to ke špatným koncům.“ Nevěděli jsme si rady.

Tomáš, můj syn, upozornil, že babička stále mluví o jakési své dávné kamarádce Anežce z Podkrkonoší, kterou celá léta neviděla, ale psávaly si dopisy a pohledy. „Kdybych tak mohla ještě jednou mluvit s Anežkou,“ povzdychla si prý. A tak zasedla rodinná rada a rozhodli jsme, že babičce Anežku přivezeme.

Je mi líto

Když jsme po menším bloudění konečně dorazili k bílému domku s okny plnými muškátů a zazvonili s nadějí, že se ze dveří vykolébá bělovlasá Anežka a bez odporu, ba s radostí se nechá odvést za dávnou kamarádkou, vyšla mladá žena.

Bez úsměvu nás vyslechla a smutně pokrčila rameny: „Je mi to moc líto, ale babička před dvěma měsíci zemřela.“

Poklesli jsme na duchu. Místo abychom matku povzbudili setkáním s Anežkou, o kterém snila, budeme jí muset sdělit zdrcující novinu, což ji ještě více rozesmutní a půjde to s ní od desíti z pěti.

Vystoupili jsme před babiččiným domem z auta a radili se, kdo jí to řekne. Tomáš byl toho názoru, že bude nejlepší nic neříkat, manžel namítal, že tak důležitou věc by se přece dovědět měla. Začali jsme se všichni tři hádat. Potom jsme si všimli toulavého kotěte, postávalo u popelnic.

Zrzeček

„Vezmeme ho babičce, to ji rozveselí,“ mínil Tomáš. „Ty ses zbláznil,“ ťukal si na čelo můj muž. „Sotva chodí. Jak se asi postará o kotě?“ Tomáš s ním nediskutoval, popadl kočičku a hnal se k výtahu. Utíkali jsme za ním.

„To fakt není dobrý nápad!“ volal můj muž. S Tomášem jsme však nehnuli. Sotva se babička došourala ke dveřím a otevřela je, už měla zvířátko v náručí. „To je krásný zrzeček!“ rozzářila se. „Čípak je?“ Tomáš odpověděl: „Přece tvůj, babi.“ Ničemu se nedivila:

„Vážně? Tak to se o něj musím hned začít starat. Podáte mi mléko? Musí přece dostat mlíčko.“ S úsměvem pozorovala, jak zrzavé kotě, zjevně velice hladové, spokojeně pije.

Oddechli jsme si a můj muž s uznáním poklepal Tomášovi po rameni. Měl pravdu. Babička vedle zrzečka jako by zázrakem ožila, koťátko jí vrátilo radost ze života.

Irena (68), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.