Domů     Duch filmaře musel ještě jednou přijít do kina
Duch filmaře musel ještě jednou přijít do kina
3 minuty čtení

Hrnul se do naší řady těsně poté, co zhasli v sále a měl začít film. Usadil se vedle mě. Cítila jsem tu čerstvou hlínu a ten vlezlý chlad, který z něho šel…!

Tenhle příběh mi vždy vytane v mysli, jako by se to stalo včera. Venku lilo jako z konve. Nejlepší chvíle na to, strávit dvě hodiny v kině. Dodnes si pamatuji dlouhé fronty na lístky, kdy byl člověk napnutý do poslední chvíle, jestli film vůbec uvidí.

Když jsem usedla do středu na desítku desáté řady, ulevilo se mi, těšila jsem se, až začne film. Neuběhly ještě ani první titulky, když se řada, ve které jsem seděla, zavlnila znovu.

Poslední divák se probíjel s mnoha omluvami a úklony k prázdné sedačce vedle mě. „Promiňte, sedíte na mém čísle!“ zahřímal nade mnou. Nemohla jsem tomu uvěřit!

Jako led

„To je snad teď jedno – tady máte volné místo vedle!“ odpověděla jsem a jen neochotně brala svůj mokrý plášť ze sousedního opěradla„Chci se sednout na své místo!“ trval na svém a já si tedy přesedla. Jakmile usedl, ucítila jsem podivný zápach.

Jako by v mé blízkosti někdo vyhloubil čerstvou jámu a vytrhal kořeny rostlin. Ten odér byl natolik intenzivní, že jsem si zacpala nos.

V kombinaci se zmoklým sakem, který si příchozí nechal na sobě, byl zápach nesnesitelný a nedovoloval mi soustředit se na děj filmu. „Promiňte – ten loket, kdybyste si ráčila dát více k sobě, tohle je můj prostor!“ ozvalo se.

Neochotně jsem ruku posunula směrem k sobě. Dotkla jsem se přitom jeho ruky, byla chladná jako led. Tělem mi proběhl mrazivý pocit. Jako by vedle mě někdo otevřel dokořán mrazírenský box.

Poslední film

„Víte, tohle je můj poslední film. Viděl jsem ho už desetkrát a moc času mi nezbývá. Vždy si sedám na číslo 10 v desáté řadě. Už je tomu spousty roků!“ Vůbec jsem nerozuměla, co tím chtěl říct.

A pak, v následujících minutách se začal podivně kroutit a pokoušel si svléci mokré sako. Z kapes jeho oděvu se začalo cosi sypat. Byla to hlína.

Tak proto ten podivný zemitý zápach, říkala jsem si a současně si říkala, co je to za pobudu, když se mu z kapes smradlavého saka sype hlína. „Je tu dost zima, víte, na zimu si člověk zvyká těžko. Ale pořád lepší, než kdyby byl člověk spálen!“ dodal.

Kroutila jsem hlavou. Po zbytek filmu seděl a nehýbal se. Až teprve, když film skončil a v sále se rozsvítilo, mohla jsem si podivného muže lépe prohlédnout. Neuvěřitelně hubený, tváři dominoval veliký nos. Vše na něm bylo zchátralé.

Umouněné staré sako, košile, která nikdy neviděla žehličku, a pak ta hlína! Beze slov se zvedl a odešel. Vrtalo mi hlavou, co je to asi za člověka. „Kupuje si tu někdo stále stejné místo v desáté řadě?“ ptala jsem se prodavačky lístků.

Zemřel

„Kupoval, náš soused. Dříve pracoval u filmu. Chodil pak do kina na stejné filmy i desetkrát. Před týdnem ale zemřel! Ale, jako bych ho tu dnes znovu viděla. Ten pán mu byl tak podobný. A také chtěl desítku v desáté řadě.

Skoro bych věřila na duchy!“ odpověděla. Následující den měl nebožtík, o němž mluvila, pohřeb. A v kině už se od té doby nikdo, kdo by chtěl sedět jen v desáté řadě číslo deset, nikdy neobjevil.

Irena (63), Liberecko

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka