Domů     Jak mi prima chlap spadl přímo z nebes
Jak mi prima chlap spadl přímo z nebes
3 minuty čtení

Připadala jsem si stará a bála jsem se, že už nikdy nikoho nenajdu. Po druhém, perném rozvodu jsem zahořkla a žila zcela osaměle.

Padesátka mi nevadila, anebo mi lépe řečeno vadila daleko míň než mým vrstevnicím, ale šedesáté narozeniny mi podrazily nohy. Už nikdy nenajdu chlapa, kterého bych zajímala, říkala jsem si zasmušile a prohlížela si svoje fotky z mládí.

Kdysi jsem si je nechala zarámovat a pověsila všude možně, nedávno se tiše stěhovaly do nejspodnějších šuplíků. Už jsem se na ně nemohla koukat. Štíhlá, šťastná, usměvavá, dlouhovlasá. Nic z toho už nejsem.

Po dvou rozvodech, vyčerpávající válce s dcerou, která mi nikdy neodpustila, že jsem jejímu otci utekla za jiným, několika operacích, jedné z nich závažné, a permanentní finanční tísni jsem byla jen stín té někdejší veselé dívky, které muži klečeli u nohou.

Léto končilo, to mě naplňovalo hlubokým smutkem i v šestnácti, natož teď. U řeky se válely kelímky od limonád a žlutohnědé listí. Přicházel podzim. Lufťáci odfrčeli a my domorodci tu teď zůstaneme sami, napospas ponecháni plískanicím, meluzíně a pesimismu.

To Martin, můj druhý muž, předělal chatičku po dědovi na celoroční bydlení. Byl šikovný, sympatický, přátelský, myslela jsem, že spolu zestárneme, teď si to myslí jeho třetí žena.

Nestěžuji si

A přebývat v chatové osadě během podzimu a zimy bylo jen pro otrlé. Autobus tu staví ráno a večer, do nejbližšího obchodu je to sedm kilometrů daleko, když prší, většinou se jedná o celodenní lijavec, když sněží, probudím se a nejdou otevřít dveře ani okenice.

Ale nestěžuji si. Je to svým způsobem romantické. Byt jsem přenechala dceři, abych si ji alespoň trochu usmířila. Jsem v důchodu a procházky v lesích kolem chaty mě nabíjejí energií.

Akorát že tu někdy ve vzpomínkách potkávám mladší verzi sebe samé a je mi z toho smutno. Kdysi jsem si tu připadala jako víla, dnes mám vrásky, zubní protézu a deprese.

Za ručičku

Nicméně koncem toho léta jsem tu potkala i zcela nečekanou postavu. Kde se vzal, tu se vzal – Pepa. Chodili jsme spolu, když jsem za starých dobrých časů sem jezdila s rodiči.

Bylo nám tuším patnáct roků, vodili jsme se za ručičku a Pepa vykládal, že cítí v kostech, že spolu budeme žít. Jenže láska v tom věku bývá tak pomíjivá… „Pepo?“ zvolala jsem překvapeně. Otočil se a doširoka se usmál. Poznal mě.

„Žena mě vyhodila,“ pokrčil rameny poté, co jsem se ho zeptala, co ho sem přivádí. „Budu přežívat na chatě,“ dodal. Rozesmála jsem se: „Mně zas utekl manžel. Na chatě přežívám už druhým rokem.“ Oba jsme zářili, bylo to zjevné.

Ve dvou se to lépe táhne, zejména je-li potřeba prohazovat cestu závějemi anebo vydržet bez elektřiny, když padnou smrky do drátů. Pepa mi spadl přímo z nebe. Jeho dávná předpověď, že spolu jednou budeme žít, se vyplnila.

Jeho chatu jsme pronajali a tu mou zrekonstruovali, abychom v ní mohli spolu pohodlně žít. Užíváme si každičký den a já se zase cítím jako ta šťastná, veselá holka, kterou jsem bývala. A to jen díky Pepovi!

Eva (64), Liberecko

Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.