Domů     Hlídací tetu měly děti raději
Hlídací tetu měly děti raději
5 minut čtení

Už od dětství jsem od mámy slyšela, jen jak jsem hloupá a tlustá. Přitom jsem ze školy nosila jedničky a nadváhu jsem nikdy neměla.

Asi bych měla začít seznámením mých rodičů. To totiž o mnohém vypovídá. Táta pracoval jako strojírenský odborník v zahraničním obchodě. Máma tam nastoupila po maturitě jako sekretářka.

Během pár let dokázala tátu rozvést, zakázat mu stýkat se s dospělými dětmi z prvního manželství a vzít si ho. A samozřejmě si ho pojistila vlastním dítětem, tedy mnou. Prostě typická manipulátorka a zlatokopka.

Táta byl totiž vysoce ceněným odborníkem ve svém oboru a hodně jezdil i do zahraničí.

Pochopil svoji chybu

Táta byl skoro o třicet let starší a myslím si, že po pár letech soužití s mámou pochopil, jak velkou chybu udělal, když se jí nechal svést. Nicméně návrat byl nemožný, a tak nějak koexistovali vedle sebe.

Máma se mezi tím zaměřila na svoji kariéru a vystudovala vysokou školu za tátovy vydatné podpory. Brzy po revoluci začala podnikat a doma skoro nebyla. Táta naopak odešel do důchodu a staral se o mě.

Když jsem přišla ze školy, byl vždycky doma on, to on mi pomáhal s úkoly a přípravou do školy, jemu jsem se svěřovala se vším, co mě trápilo.

Jen mě shazovala

Taky jsme měli spolu tajemství. Tajně jsme navštěvovali jeho vnoučata, dvě holky v mém věku a menšího kluka. To pro mě byly moc šťastné chvíle, protože jsem moc toužila po sourozenci. „Vypadáš nemožně,“ slýchala jsem pořád od mámy, když náhodou byla doma.

„Ty faldíky na stehnech fakt nevypadají dobře. Měla bys cvičit.“ Zamračila se i nad pololetním vysvědčením z prváku na gymplu, kde mi jedna dvojka kazila samé jedničky. Po gymplu jsem zamířila na pedagogickou fakultu, což mi máma nemohla odpustit.

„Úča, z tebe bude úplně obyčejná úča,“ prskala nesnášenlivě. „Ale co bych taky od tebe mohla očekávat? Na něco lepšího, jako je třeba medicína nebo práva, nemáš.“

Stál za mnou

Přitom jsem pořád nosila jedničky a dvojky, učení mi nedělalo žádné potíže. Jen jsem chtěla být učitelkou! Táta to schvaloval. „Martinko, na nikoho se neohlížej a jdi si za svým,“ říkal mi. Ani červený diplom mámu nepřesvědčil.

„No jo, na tak lehké škole můžeš mít vyznamenání i ty,“ okomentovala to. Po promoci jsem nastoupila na základní školu a začala učit na druhém stupni češtinu a dějepis. V té době táta postonával. Když konečně šel k doktorovi, bylo už pozdě.

Bylo mi čtyřiadvacet, když zemřel. Byla to pro mě obrovská rána. Jako kdyby se mi zhroutil celý svět. Ani v té době se mi máma nepřiblížila. Naopak. Odjela na několik let do zahraničí.

Dělala jen ostudu

Oporou se mi stal kolega ve škole. Zamilovali jsme se a po dvou letech jsem se za Tomáše, kolegu tělocvikáře, provdala. Mámě se samozřejmě nezamlouvalo, že je to „jen“ učitel, ale s jeho rodinou ji „smířil“ Tomášův táta, lékař.

Na naší svatbě po něm dokonce nepokrytě jela! Moc jsem se za ni styděla. Ještě že Tomášova máma to brala s nadhledem. „Neboj, Jiří je na nadbíhání sestřiček zvyklý a není chytlavý,“ usmála se jen. Moc jsme chtěli hned děti, ale to se nedařilo.

Otěhotněla jsem až po třicítce. Narodila se Viktorka. Překvapivě tři roky po ní ještě Mareček.

Kdyby trochu pomohla

Zůstala jsem s dětmi pár let doma, do doby, než Mareček nastoupil do školky. Tomáš zrovna dostal nabídku dělat ředitele základní školy, kam musel dojíždět. Rána jsme zvládali, odpoledne jsem vyzvedávala jen já.

Jenomže dvakrát do týdne jsem měla odpolední vyučování a doběhla jsem pokaždé těsně před uzavřením školky, kde byl syn už poslední. Viktorka sice chodila do „mé“ školy, ale ty dvě odpoledne na mě musela čekat v mém kabinetě.

Taky nastal problém, když děti byly nemocné. Máma občas hlídala, ale stálo mě to velké přemlouvání. Tomášovi rodiče bydlí na opačném konci republiky, ale s nadšením se vnoučatům věnovali, kdykoli měli volno, a brali je na prázdniny i víkendy.

„Mami, nemohla bys dvakrát týdně děti vyzvednout?“ zkusila jsem, když jsem byla už opravdu v koncích. „Bydlíš pár minut od nás, bylo by to třeba jen na hodinu.“ „Ty ses snad zbláznila!“ vykřikla máma. „Celý život jsem se starala o tátu a o tebe a teď si mohu užívat!“

Má ráda jen sebe

Nekomentovala jsem to. Jen jsem ji v duchu litovala, že si nedokázala vytvořit vztah k jediné dceři a stejnou chybu opakuje u vnoučat. Tak jsme tehdy s Tomášem našli „vyzvedávací tetu Hanu“. Byla starší než máma, bývalá zdravotní sestřička, a děti ji milovaly.

Nikdy nezapomenu, když mi děti jednou řekly: „Maminko, to je dobře, že máme babičku Haničku. Aspoň nás má, na rozdíl od té pravé, ráda!“

Dagmar T. (58), Klatovy

Předchozí článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.