Domů     Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
7 minut čtení

Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný.

Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi.

Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu, postarala se o drůbež a pokosila louku. Kus dál stál statek našich sousedů, kde zas vyrůstal Mirek, jehož srdce rovněž patřilo lánům kolem, stejně jako to mé.

Tak nějak se předpokládalo, že se naše životní cesty i lány jednou spojí. Bylo by to praktické pro obě naše rodiny. Romantiku v tom nehledejte, ale na romantiku nás zemědělce zas tolik neužije.

Mně nikdo kytky nosit nemusí, dokážu si vypěstovat záhon žlutých nebo červených tulipánů, až oči přecházejí. Zkrátka moje budoucnost byla jasná jako facka. Že by něco mohlo být jinak, to mě ani ve snu nenapadlo.

Až jednou… Byl horký červen, pozdě odpoledne už jsem si připadala jako na rozpálené plotně, a tak jsme s nejlepší kamarádkou Monikou zamířily k řece.

Tam se slunila veškerá mládež, vmísily jsme se mezi ně, koukaly řece do očí a hlavně se v ní důkladně osvěžily. Vzápětí se ozvaly zděšené výkřiky. Vypadalo to, že se nahoře pod jezem někdo topí.

Kluci do nepohody

Naštěstí se nikomu nic nestalo, jen tam nějací dva chlapíci převrhli loďku a zlomili pádla. Teď se těžce brodili ke břehu a naříkali a nadávali, ten schopnější z nich zachránil starou, oprýskanou bílou kánoi a postrkoval ji před sebou.

„To byl nápad,“ lamentoval vysoký brunet. „Já ti říkal, že jet na vodu je blbej nápad, když jsme taková nemehla.“ Trosečníci se stali středem pozornosti. Utopily se jim úplně všechny věci včetně peněz a občanských průkazů.

Místo aby řešili praktické záležitosti, hádali se a obviňovali, kdo tu šlamastyku zavinil. S Monikou se nám jich zželelo. Zavedly jsme je do hospody, kde jim poskytli suché oblečení a čaj s rumem, protože oba čím dál víc kašlali a smrkali.

„Koukám, že to jsou kluci do nepohody,“ zašeptala jsem Monice. „Říkali, že jsou z nějakého ústavu, nebo co,“ tiše odpověděla. „Jako že z blázince? Tomu bych docela věřila,“ podotkla jsem.

Nocležník

Setmělo se a dvojice přiopilých vědeckých pracovníků, kteří mimo jiné vyučovali na vysoké škole a nazývali ji ústavem, neměla kam jít. Vlaky z naší obce už nejezdily a loď byla vyřazena z provozu. S kámoškou Monikou jsme se shodly, že je v tom nemůžeme nechat.

„Tak já si vezmu domů na přespání jednoho a ty toho druhýho,“ mínila Monika. Její ani moji rodiče nebyli nadšeni, že si domů vlečeme podroušené cizí vědátory. Táta ho chtěl uložit do stodoly, ale máma mu se slovy:

„To nejde, je to Pražák, co by si o nás jeho pražská rodina pomyslela?“ přinesla polštář a peřinu na pohovku do obýváku. Dojatě děkoval, pak uprostřed slova usnul a hlasitě opilecky chrápal. „Inu, Pražák,“ vzdychl táta.

„Vědecký pracovník, a kdybych mu dal do ruky hrábě, netušil by, co se s nimi dělá. Jsem tak rád, že žiju na venkově,“ uzavřel vzletnou myšlenku a šel taky na kutě. „To se v Praze tolik pije?“ divila se máma. „Snad ne,“ usoudila jsem.

„On Petr říkal, že normálně skoro nepije, ale že se psychicky zhroutil kvůli tomu ztroskotání.“ Máma jen zakroutila hlavou a šla spát.

Dlouhý pohled

Pak jsem koukala, jak vědec spí, a poprvé mě napadlo, že je vlastně docela mladý a hezký. Avšak v praktickém životě zřejmě nepoužitelný, jak říkal táta. Ráno jsme spolu snídali a všelijak po sobě pokukovali. „Vy nejdete do školy, slečno?“ podivil se.

„Zrovna jsem odmaturovala na zemědělce,“ informovala jsem jej. „Po prázdninách nastoupím do JZD a taky budu hodně pomáhat našim se sadem a zvířaty.“ Koukal jak Alenka v říši divů. „No to by mě zabilo,“ zašeptal ohromeně.

„Vás to baví?“ Odvětila jsem, že to máme v genech. „To vás tedy obdivuji,“ řekl. „My máme v genech spíš posedávání po kavárnách.“ Zasmáli jsme se a utkvěli na sobě dlouhým, zkoumavým pohledem.

Představa, že by se teď zvedl a navždy zmizel z mého života, se mi nějak přestávala líbit. Přemýšlela jsem, jak jeho pobyt v obci prodloužit. Za oknem přešlapovala rozjásaná červnová neděle, tak jsem navrhla, zda by se nechtěl projít po vsi.

„Ukážu vám všechno, kapličku, rybník, autobusovou zastávku, nádraží i obecního blázna,“ lákala jsem ho. Nadšeně souhlasil.

Bratranec

Během exkurze nás honily u rybníka husy a sledovaly zvědavé, mírně nesouhlasné oči staro­usedlíků, obeznámených s faktem, že se jednou provdám za statkářovic Mirka.

„Kdepak máš Mirečka, děvenko?“ nevydržela to jedna skoro stoletá babička, kterou trápil pocit, že zrazuji místního jinocha s nějakým cizákem. „Omlazuje jahodníky,“ odpověděla jsem. Babička těžce vzdychla a vědec se znepokojeně optal, kdo je Mirek.

Zalhala jsem, že je Mirek bratranec. Teď už mi, jak jsem si s úlekem uvědomila, na tom mladém muži z vědeckého ústavu skutečně záleželo. Dala jsem mu i peníze na vlak, neměl totiž ani vindru.

Na nádraží se setkal s kolegou, který, když postřehl, jak na sebe hledíme, překvapeně zvolal: „Tak ty sis tady našel nevěstu!“ Koukala jsem za odjíždějící vlakovou soupravou a oči mi zvlhly. Už ho nikdy ne­uvidím. Nikdy se sem už nevrátí.

Zoufale se k sobě nehodíme. Přitahovala nás však k sobě síla, které se nešlo ubránit. Přijel hned tu další sobotu, naštěstí už ne lodí, ale vlakem. Z toho, že jsme spolu začali chodit, neměl u nás doma radost nikdo.

Podoj kozu

Pro naši vesnici to byla rána, že chodím s Pražákem, ještě k tomu divným, který mluví spisovně a neumí se postavit k práci. Naši mu dávali nesplnitelné úkoly, podobné, jaké ukládali zlí čarodějové v pohádkách vyděšeným princům. Podoj kozu. Poraz strom.

Řiď traktor. Kydej hnůj. A večer v hospodě si dej se všemi štamgasty frťana. To byl nejzáludnější úkol a šlo tu bez přehánění o život.

Ale protože láska hory přenáší, nebohý Petr se snažil kvůli mně všechny ty zákeřnosti svědomitě vykonat, což se mu v mnoha případech žalostně nedařilo. Místní se mu posmívali. Co jsem se naplakala!

Několikrát jsme se málem rozešli, ale pokaždé jsme se k sobě zase vrátili. A setkání s jeho matkou, mou budoucí tchyní, rovněž nebyla žádná procházka růžovou zahradou.

Tchyně

Chovala se povýšeně a koukala na mě jako na mušku, na kterou bude potřeba vzít plácačku. „Takže vy jste vystudovala jen střední zemědělskou školu,“ zopakovala během seznamovacího oběda asi třikrát. „Zatímco Péťa učí na vysoké škole.

Opravdu si myslíte, že si budete rozumět?“ Zabodla jsem oči do parket a smutně kývala. „A kde budete bydlet? Na statku?“ ryla do mě. Odvětila jsem, že je tam místa dost. Pohrdavě zvolala: „A co tam bude můj Péťa asi tak dělat?

Jednotit řepu?“ Ujistili jsme ji, že taková budoucnost jejího syna nečeká, neboť z naší vesnice lze celkem pohodlně dojíždět do hlavního města.

Nezdvořilá

„Představovala jsem si vedle Péti nějakou úplně jinou dívku. Nechci být nezdvořilá, ale prostě nějakou úplně jinou dívku,“ vpálila mi. Petr ji jemně upozornil, že bohužel nezdvořilá je.

Myslela jsem si, že se mi nikdy v životě nepodaří najít s tchyní společnou řeč, ale mýlila jsem se. Povedlo se to, když se narodila Michalka, naše první dcera. Petr byl nadšený a tchyně mi v návalu dojetí nabídla tykání.

Pár let jsme žili v Praze, ale nakonec jsme se vrátili k nám na venkov. Jsme tu nejspokojenější.

Jaroslava (61), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po