Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla překvapená hlavně já. Vyplnil snad kamínek, který jsem nosila na krku, to, co jsem si tolik přála?

Ten přívěsek jsem si koupila na jarmarku. Okouzlil mě na první pohled. Miluju modrou barvu a tahle, kterou měl zvláštní kamínek zasazený v přívěsku, byla pro mě jako dělaná. V obci, kde se jarmark konal, jsme se ocitli s přítelem náhodou. Jeli jsme v podstatě kolem a zastavili se na něco dobrého.

Přitahuje mateřství

Prošli jsme se, najedli a  podívali se, co mají ve stáncích hezkého. Přívěsek s modrým kamínkem mě zaujal hned, a když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát. Byla v něm taková síla, až jsem cítila, jak mě hřeje v dlani.

Prodavačka mi řekla, že to je dobrá volba. Labradorit prý kromě jiného přitahuje mateřství. Přítel mě objal a řekl, že v tom případě ho bereme. A koupil ho. Je pravda, že jsme se už nějakou dobu o děťátko pokoušeli, bohužel ale marně.

Nový náhrdelník s netradičním přívěskem jsem si hned pověsila jsem na krk. Kdykoli jsem ho ale chtěla sundat, za podivných okolností jsem na to zapomněla.

Aprílový žertík

Po třech týdnech byl apríl. Prvního dubna si můžeme beztrestně vystřelit ze svých blízkých i kamarádů. Doběhnout někoho svou lží či výmyslem. A pak přijde ten úžasný okamžik, kdy dotyčné osobě se zlomyslným smíchem řekneme: Apríl! Tento den přímo miluju.

Napálit své okolí, to je mým oblíbeným cílem. A tak tomu bylo i ten rok. „Mami, tati, budete babička a dědeček! Jsem těhotná!“ oznámila jsem rodičům ten den na návštěvě, když jsem předtím takto nachytala svého přítele. Byli trochu na rozpacích, protože jsme se s Tomášem ještě nevzali.

Nechala jsem je chvilku podusit a pak jsem zakřičela „Apríl!“ Naše málem trefil šlak a a třebaže se po chvilce zasmáli, byli na mě naštvaní. „O tomhle se nežertuje,“ řekl mi otec vážně, ostatně stejně reagoval i přítel. Uvědomila jsem si, že jsem to tentokráte přehnala.

Kámen mě slyšel

Uplynulo pár dní a já se probudila se zvláštní nevolností. Myslela jsem si, že jsem něco špatného snědla. Když ale nevolnost nepřecházela, vyrazila jsem k lékaři. Nic zvláštního nezjistil, vzal mi proto krev a já si měla za tři dny zavolat pro výsledky.

To už mi bylo líp, tak jsem věřila, že nemoc je pryč. Lékař mi ale oznámil, že jsem těhotná. Nevěřila jsem svým uším a ihned spěchala k ženské lékařce která to potvrdila. Nejprve jsem šťastnou novinu oznámila příteli, který skákal radostí.

A pak mě čekal ještě jeden telefonát. Rodičům! Ani jsem se nedivila, že mi nevěřili a říkali, že dvakrát opakovaný vtip už není vtipem. Dodnes věřím, že to byl mocný přívěsek s labradoritem, který mi moje tajné přání splnil.

Marie (61), Kutnohorsko