S manželem žijeme na venkově a jednou za čas za námi přijede dcera s vnučkou. Během poslední návštěvy se stalo něco podivného.
S manželem Ludvíkem bydlíme na samotě u lesa. Dcera z prvního manželství se za námi dostane sotva jednou za půl roku. Tentokrát byla návštěva delší a já měla radost, že strávím čas s pětiletou vnučkou Zuzankou. Ta si ale přivezla mluvící panenku, která nás trochu děsila.
Vnučky oblíbená hračka
Manžel vynášel dceři věci z auta, zatímco ho Zuzanka seznamovala s panenkou. „Dědo, to je Balerína,“ vysvětlovala a panenka začala vykřikovat: „Obejmi mě! Mám tě ráda!“
Manžel zavrtěl překvapeně hlavou jak nad jménem, tak nad nehezkou hračkou. Hlučné hračky se mu nikdy nelíbily. Krotila jsem ho, aby se k tomu moc nevyjadřoval.
Nebyla chvíle ticha
Jenže panenka hulákala u večeře, u čtení pohádky, dokonce i v noci. Měla nějaký senzor pohybu. „Ráno tu pitomost někam schovám, tohle nemám zapotřebí,“ zlobil se večer potichu. A jak řekl, tak učinil. Panenka skončila v pokoji po prabábě, kam nikdo nechodil.
Jakoby se tam zastavil čas. Posadil ji na pohovku s háčkovaným přehozem a dveře zamkl.
Probudil ho hluk
S dcerou a vnučkou jsem ten den vyrazila na výlet, zatímco manžel hlídal guláš na sporáku a mohl si odpočinout. Prý si dal na chvilku šlofíka, když ho z polospánku probudil hluk. Nastražil uši a rozpoznal hlas panenky, jako by se zlobila.
„Mám tě ráda!“ křičela pořád dokolečka. Musela být rozbitá, manžel moc dobře věděl, že jí na zádech vypnul tlačítko. Trochu nejistě se tedy blížil k pokojíku a otevřel dveře.
Hodil panenku do truhly
Panna ležela na zemi a byla naprosto zticha. Napadlo ho, že si vnučka otevřela a s panenkou si tajně pohrála. Manžel pannu vzal, vyndal z ní baterky a hodil ji v předsíni do truhly. Pak na ni dočista zapomněl a stejně tak všichni ostatní. Vnučka byla plná dojmů z přírody.
Ozval se hlas
S manželem spíme odděleně, protože chrápe. Další noc se šel uprostřed noci napít do kuchyně. A když procházel kolem truhly, ozvalo se z ní: „Pojď si hrát!“ Manžel není žádný strašpytel, ale tohle už na něj bylo moc. Opatrně otevřel víko, vzal panenku a vyhodil ji na dvůr.
Vděčím jí za život
Hned potom šel za mnou, protože viděl pod dveřmi světlo. Ležela jsem na zemi po mozkové příhodě. Lékař nás ujistil, že byl manžel v pravou chvíli na pravém místě, díky tomu jsme se vyhnuli horšímu scénáři. A panenka? Ta dostala od muže ještě šanci, protože mi vlastně zachránila život.
Olga B. (64), České Budějovice
