Domů     Otcův stín mě stále hlídá
Otcův stín mě stále hlídá
3 minuty čtení

V mém životě se před lety stalo něco tajemného a neuvěřitelného. Začala jsem vidět stín. Jde o to, že je stále se mnou.

Možná bych se měla bát, ale víc neklidná jsem, když se stín na chvíli ztratí. Snažila jsem se vzpomenout si, kdy to přesně začalo. Myslím, že to celé trvalo asi tak rok. S manželem jsme si pořídili starší byt v pavlačovém domě.

Pro někoho by to nebylo lákavé bydlení, ale my jsme už na první prohlídce věděli, že to je přesně to, co hledáme. Fakt, že budeme muset něco do bytu investovat, nám nevadil.

Staré křeslo

Jakmile jsme se nastěhovali, měli jsme pocit, že tam bydlíme roky. Byt byl útulný a já cítila, že je něčím zvláštní. Možná se jednalo pouze o pocit, že máme s Karlem nový byt a je nám tam dobře.

V bytě zůstalo staré, ale pohodlné křeslo, přesně na čtení knížek pod lampičkou. Velmi ráda v něm sedávám. Jednou večer jsem si četla, když vtom jsem cítila, že se přede mnou něco mihlo.

Vyrušil mě pohyb

Manžel nebyl doma a zvíře jsme neměli. Znovu jsem se začetla, ale byla jsem opět vyrušena pohybem. Byl to jakýsi stín. Tak nejlépe bych to nazvala. Ploužil se po stěnách a po zemi. Já jsem ale zůstala klidná. Nepřišla nějaká zimnice nebo strach.

Šla jsem si uvařit čaj a periferně jsem stín znovu zahlédla. Skoro to vypadalo, jako kdyby byl plachý. Chovala jsem se dál klidně a čekala, co udělá. První dny od našeho prvního setkání byl stín opatrný. Čím více jsem se snažila být klidná, tím blíže se ke mně odvážil.

Objevil se, když jsem na něj myslela

Nebyl se mnou vyloženě pořád, ale když jsem na něj jen pomyslela, spatřila jsem ho, byť třeba jen na pár okamžiků. Přiznám se, že jsem pro to neměla žádné vysvětlení. Napadalo mě, že je to možná něčí duše, která bydlela v bytě.

Nějak zvlášť jsem ale bližší informace nesháněla. Jsem ten typ člověka, co se nechá rád překvapit.

Dozvěděla jsem se pravdu

Karlovi jsem nic neřekla, tohle má jinak než já. Řekla jsem to pouze své matce. A dobře jsem udělala. Matka mi totiž konečně řekla pravdu o mém otci. Celý život jsem žila s tím, že nás opustil, když jsem byla malá.

Pravda je ale taková, že mu matka nedovolila, aby mě vídal, protože jí velmi ublížil. On to nevzdával a stále mě vyhledával. Matce se ale vždy podařilo kontakt překazit. Jednou jí ale řekl:

„Jednou tomu prostě nezabráníš a já svoji holčičku najdu.“ Od té doby se neukázal. O jeho smrti se matka dozvěděla později.

Cítím se v bezpečí

Když jsem si zjišťovala, kdy zhruba zemřel, byla jsem jako opařená. Byl to zhruba rok, co se v mém životě objevil onen stín. Věřím, že dokud bude jeho stín se mnou, jsem v bezpečí.

Radka L. (50), Praha

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.