Domů     Proč si s námi osud tak zahrál?
Proč si s námi osud tak zahrál?

Říká se, že blesk neuhodí dvakrát do stejného místa. Mně zasáhl do rodiny opakovaně. A dotkl se toho nejcennějšího. Mých dětí.

Moje milovaná Klárka byla veselá holčička. Bylo jí šest let, chodila do první třídy. Tehdy jsme slavili Silvestra. Stačila chvilka nepozornosti, když si ji vzal její bratranec na odpalování rachejtlí. Tušíte, co se stalo… Popáleniny na 70 procentech těla.

Bohužel jsme nikdo z nás ani nepomyslel na to, že se synem nás čeká daleko větší tragédie.

Byli velká parta

Jestli jsem byla za něco vděčná, tak za to, jak jsme jako rodina drželi spolu. Nejen já, manžel a naše dvě děti. Často jsme se vídali se sestrou a její rodinou.

A naše děti se spolu kamarádily, ačkoli Klárce bylo tehdy šest let, našemu Honzíkovi jedenáct, jejich bratranci dvanáct a sestřenici devět. Právě proto, jak byla děcka stmelená, napadlo na onoho Silvestra bratrance Filipa vzít naše děti na ohňostroj.

Napadlo nás jít také, ale omladina šla napřed. Na místě už byli nějací puberťáci, kteří si přinesli své rachejtle.

Čí to byla vina?

Kluci s tím měli zkušenosti, s petardami to uměli. Bohužel tentokrát měli nějakou lacinou pyrotechniku. Už nevím, jak se to přesně semlelo. Ještě před půlnocí si chtěli na zkoušku odpálit nějaké dělobuchy.

Bohužel se jim nějak zbortil stojan, že rachejtle si to namířila rovnou do obličeje naší Klárky. Nejenže jí zohavila tvář, pyrotechnika začala hořet, takže děcka začala naše dítě hasit sněhem. Syn běžel za námi pro pomoc.

Dodnes mě bodá u srdce, když si vybavuji, jak dlouhá byla cesta k onomu místu, ačkoli jsem tehdy musela zdolat svůj běžecký rekord.

Dny a týdny nejistoty

Příbuzní mezitím na chatě již volali záchranku. Pamatuji si, že jak jsem se blížila k onomu místu, najednou mi začaly vypovídat službu nohy. Nechtěly běžet dál, protože jsem se bála, co uvidím. Byl to hrozný pohled.

Moje popálená holčička, manžel mě naštěstí mírnil, abych jejímu tělíčku ještě víc neublížila, protože jsem ji chtěla objímat. Hrozně plakala, ale její citlivá kůže nesnesla další doteky. Pak přijeli záchranáři.

Odvezli si ji do nemocnice a nás čekaly dny a týdny nejistoty. Netušila jsem, co bude. Klárka sice přežila, ale nebylo jisté, jak bude postižená, jestli bude soběstačná.

Museli jsme jí pravidelně promazávat kůži, měnit obvazy, cvičit, což bylo provázeno bolestí a pláčem. Bála jsem se, jak budou reagovat děti. Klárka se ani nechtěla vrátit do školy. Bylo to náročné období. Nakonec se podařilo Klárku začlenit zpět do kolektivu.

Nikdo mě nechce

Když byla Klárka menší, nějak se se vším srovnala. Jenže pak přišla puberta a ona si začala uvědomovat, že má nějakou vadu na kráse. Vnímala víc, že se po ní lidé dívají. Chtěla se líbit chlapcům, ale bohužel.

I když měla kamarády, kteří jí pomáhali, na lásku to nevypadalo. A pak se objevilo pár hlupáků, kteří jí dali najevo, jaké má postižení. Klárka nakonec skončila na antidepresivech. Tehdy jí ovšem byl velkou oporou bráška.

Skoro dospělý Honza, který sám mohl běhat za holkami, si na sestřičku vždy udělal čas, aby ji vzal na pouť, jezdili spolu na závody motorek. S ním jediným sama ráda chodila ven. Protože věděla, že velký brácha ji ochrání. A pak se to stalo…

Proč jsme o něj přišli?

Honzovi bylo sedmnáct, některým jeho spolužákům už osmnáct, takže měli řidičský průkaz. Bohužel čerstvě, takže ještě nebyli tzv. vyježdění. Honza tehdy sedl do auta s jedním z kamarádů.

Jeli spolu z vedlejšího města, když v prudké zatáčce dostali smyk a nabourali do protijedoucího auta. Náraz je vymrštil mimo silnici. Řidič přežil, náš Honza ne. Víc o tom nemohu psát. Je to mnoho let… Už mne zase napadá, jaký by Honza dnes byl.

Jakou by měl rodinu. Když se něco takového stane, myslíte si, že to je pro rodiče to nejhorší.

Totálně ji to zlomilo

Jenže ta bolest se prohloubila v momentu, když jsme oznámili Klárce, že její velký brácha už není. Nebyla nijak zaostalá, byla stále ta inteligentní dívka. Ale tu informaci o smrti Honzy vůbec nechápala. Nemohla přijmout, že jí osud vzal ochránce.

Sama jsem asi nebyla tou nevětší oporou. Najednou jsem cítila bezmoc, když si osud vzal mé dítě. Ublížil i tomu druhému dítku. Proč zrovna já? Nebála jsem se ptát, dokonce jsem tehdy šla do kostela, abych promluvila k Bohu.

Vždy jsem se snažila pomáhat ostatním, tak proč mi osud dvakrát ublížil? Dvakrát a na tom nejcennějším, co jsem měla?

Manželství v troskách

Věděla jsem, že musím žít. Že tu musím být pro Klárku. Samozřejmě mi pomáhala rodina, manžel se snažil. Ale já v tu chvíli měla pocit, že to břímě nějak musím nést sama. Jako máma. Takže jsme se s manželem často hádali. On se nakonec odstěhoval.

Našel si jinou ženu a já zůstala s Klárkou sama. Nakonec to byla právě ona, která nás svedla zase dohromady. Manžel totiž pochopil, že když se jí v životě stalo tolik tragédií, nemůže přijít ještě o zázemí rodiny.

Žijeme? Přežíváme…

Dnes je Klára dospělá. Má dobrou práci, je šikovná, partnera ale nemá. I když znám i lidi mnohem postiženější, kteří mají spokojený život, ona má asi smůlu. Strašně bych jí přála, aby našla lásku. A my s mužem? Žijeme vedle sebe.

Každý má svoji místnost, scházíme se spíš, když přijede dcera. Zkrátka nežijeme, ale tak nějak přežíváme. Takhle jsem si svůj život v mládí nepředstavovala.

Dana K. (74), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet