Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Mé oči už toho viděly dost, ale její obraz se mi vryl do paměti. Na tuhle dračici nikdy nedokážu zapomenout a bohužel jistě nejsem sama. Vypadala jako z plakátu. Vlasy lesklé jako hedvábí, postava, co zastavovala dech, a úsměv, který sliboval všechno, jen ne dobro. Žila v našem městě, v domě s vysokým plotem a růžemi, co voněly až na ulici. Její život byl jako šachovnice. Každý tah měla prom
3 minuty čtení
Všichni jsme byli na vesnickém bále a náramně se bavili. Najednou se ale v sále objevil nečekaný host. Naše koza Róza nás hledala, abychom zachránili babičku. Na ten bál se každý náramně těší. Nejenže hraje skvělá kapela, ale také tombola je štědrá. Každý z vesnice do ní něco dá, věci, které jedni nepotřebují a druhým udělají radost. Tak tomu bylo i před dvaceti lety. Tehdy jsme se rozhodli s m
2 minuty čtení
Nikdy bych nevěřila, že se toho dožiju. Když mě děti přestěhovaly do domova pro seniory, potkala jsem tam nejlepšího tanečníka svého života. Život někdy tropí věci, které by člověk nevymyslel. Muže svého srdce jsem si nevzala. Zamilovala jsem se do něj v tanečních, a pak se mi kamsi ztratil. Věděla jsem pouze, že se jmenoval Karel a nic víc. Ani kde bydlí, ani na jakou školu chodí. Všechno p
4 minuty čtení
Když jsem byla mladší, myslela jsem si, že v důchodu už člověk jen sedí v křesle, plete svetr a vzpomíná na staré časy. Ale život má své cesty a nikdy není pozdě na nový začátek. Bylo to před pár lety, když jsem oslavila šedesátku. Moje děti už mají dávno své rodiny, vnoučata mi před očima vyrostla jako z vody a můj milovaný manžel, Václav, mě příliš brzy opustil. Odešel už před deseti lety po
3 minuty čtení
Svého muže jsem poznala jako holka. Byl o tři roky starší a já si ho všimla hned! Byl středem pozornosti, sportovní kluk, který nezkazí legraci. Začali jsme spolu chodit a všechno šlo rychle. Za dva roky se nám narodil syn, za další dva roky dcera. Zařizovali jsme dům, dělali zahradu. Marek dřel, aby nás uživil, já se starala o provoz rodiny a přivydělávala si různými brigádami.Až když obě děti
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
nasehvezdy.cz
Velký návrat Vilmy Cibulkové k ex?
Seriál Polabí opět spojil dohromady Vilmu Cibulkovou (62) a jejího exmanžela Miroslava Etzlera (60). Pro všechny bylo velké překvapení, že na nabídku kývli, protože jejich rozvod byl v roce 2013 poměr
Vzpomínky i bolest zůstaly
skutecnepribehy.cz
Vzpomínky i bolest zůstaly
Dlouhou dobu jsem nevěděla, jestli o tom někdy vůbec promluvím. Člověk si spoustu věcí nese v sobě a nechce se v nich zbytečně šťourat. Některé události už tolik nebolí, i když občas dokážou zasáhnout stejně silně jako kdysi. Dnes je mi osmdesát. A přesto mě občas přepadne takový stesk, jaký jsem naposledy cítila ve svých 12 letech. Bylo tehdy
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
21stoleti.cz
Britové chtějí z gruntu postavit lidský genom a začít si s ním hrát
Britští vědci spustili ambiciózní pětiletý projekt s názvem Synthetic Human Genome (SynHG), jehož cílem je laboratorně vytvořit dlouhé úseky lidské DNA a následně je vložit do živých buněk. To, co mož
Kuřecí roláda plněná špenátem
nejsemsama.cz
Kuřecí roláda plněná špenátem
Masová roláda se hodí jako oběd i jako studené pohoštění pro návštěvu. Připravit se dá z jakéhokoli masa a právě náplň ji dovede k dokonalosti. Potřebujete: ✿ 4 kuřecí prsa ✿ 2 šalotky ✿ 500 g mraženého listového špenátu ✿ 4 stroužky česneku ✿ 200 g lučiny ✿ 100 g goudy ✿ sůl, pepř ✿ 1 dl vývaru ✿ 2 lžíce sádla 1. V
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
historyplus.cz
Historie českých lázní: Reklamu jim dělali Paracelsus, car i králové
Pacienti v horké minerální vodě vysedávají klidně i deset hodin. V důsledku těchto „koupacích orgií“ jim bolestivě popraská kůže, což je ale v pořádku. Podle lékařů se právě těmito ošklivými ranami odplaví z těla všechny nemoci…   Teplice a Karlovy Vary patří k nejstarším lázním u nás. K oběma místům se vážou pověsti, v nichž
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
epochalnisvet.cz
Divadlo BRAVO! slaví sté výročí Armagedonem: Nový cirkus, humor a úvahy o konci světa
PRAHA – Divadlo BRAVO! (dříve Branické divadlo) si ke stému výročí založení nadělilo inscenaci, která tematicky míří k tomu nejzazšímu horizontu lidské existence: ke konci světa. Premiéra inscenace Armagedon: Poslední derniéra, v níž se snoubí nový cirkus, tanec a mluvené slovo, nabídne divákům nevšední reflexi poslední hodiny života. Premiéra proběhne 14. listopadu 2025. Inscenace v režii Petra Horníčka a pod produkčním křídly souboru Losers
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
tisicereceptu.cz
Dýňový cheesecake s pekanovými ořechy
Sladká pochoutka z dýně, zdobená karamelizovanými pekanovými ořechy. Suroviny na 12 porcí Na korpus 230 g máslových sušenek 100 g rozpuštěného másla Na krém 1 hrnek uvařené a rozmixova
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
epochaplus.cz
Znovuzrození legendy: Cesta nejslavnějšího kabaretu od ostudy ke slávě
Moulin Rouge je proslulý svými bouřlivými počátky a skandály. Málokdo však ví, že jeho příběh nebyl jen o zábavě a neřesti. Kabaret musel čelit i tragickým okamžikům. V roce 1915 byl zničen požárem, aby se o šest let později znovu zrodil z popela. Jeho historie je příkladem neuvěřitelné proměny, která ho přivedla z nevěstince na
Barevný podzim v srdci Šumavy
epochanacestach.cz
Barevný podzim v srdci Šumavy
Příroda je tu tak divoce veselá, až se vám chce radostí vykřiknout. V tomto období navíc září pestrou škálou barev. Šumavské Povydří si v tento čas nelze nezamilovat. Hluboké údolí řeky Vydry charakterizují husté šumavské hvozdy a neustále zvonivě zurčící voda, která vede vašekroky lépe než nějaká GPS. Naučná stezka Povydří je jedna z nejkrásnějších,
Duchové na druhé straně? Fenomén automatického psaní a kreslení fascinuje už staletí
enigmaplus.cz
Duchové na druhé straně? Fenomén automatického psaní a kreslení fascinuje už staletí
Chtěli byste komunikovat s bytostmi z jiných dimenzí, nebo se svými zemřelými blízkými? Někteří spiritualisté věří, že k tomu slouží techniky jako automatické psaní a kreslení, které umožňují přijímat
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
iluxus.cz
Bentley & Steinway: Když dokonalost zní i voní
V Hamburku se tento týden odehrála událost, která spojila dva světy výjimečného řemesla – Bentley Motors a Steinway & Sons. Obě značky, synonymum pro tradici, eleganci a mistrovství detailu, předs