Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
Související články
2 minuty čtení
O svou postavu jsem se hrozně bála. Propadala jsem panice, když jsem po dětech přibrala dvacet kilo. Nakonec jsem pochopila, že na tom nezáleží. V době svého mládí jsem měla postavičku jako lusk, mohla jsem si dovolit upnuté svetříky a odvážné plavky. Kamarádky mi záviděly. „Ty bys mohla dělat modelku!“ slýchala jsem. V pětadvaceti mě uhnal Petr, inženýr v naší firmě, kde jsem dělala sekretářku
2 minuty čtení
Syn je hodný a slušný člověk. To ale nestačí k tomu, abyste byli sympatičtí každému. Čekání v noci na autobus ho stálo málem život. Můj syn Michal ve škole nikdy nepatřil k premiantům, ale nějak dodělal učňák a našel si dobré místo automechanika. Dětství neměl lehké. Byla jsem na něj a jeho dva bratry sama. Měla jsem se hodně co ohánět. Michal byl nejstarší, tak velká zátěž ležela i na něm. Mus
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že se mi něco takového stane. V mém věku už jsem si myslela, že život s láskou mám přečtený od první do poslední stránky. Jak se ukázalo, některé kapitoly čekají, až k nim jednou skutečně dozrajeme. A ta moje přišla v okamžiku, kdy jsem to čekala nejméně. Bylo mi čerstvě 65 let, když jsem se přestěhovala do malého města na jihu, abych měla blíž k dceři a vnoučatům. Po man
5 minut čtení
Kdysi dávno jsem potkala muže svých snů. Bohužel jsem neměla dost odvahy na to, abych tuhle svoji životní šanci dotáhla do konce. Teď už je na všechno pozdě. Zbyly jenom vzpomínky, zůstaly otázky. Možná sen, který se ale ve skutečnosti nikdy neodehrál. Byla to naděje Počátkem devadesátých let jsem přijela do Brna za svou bývalou spolužačkou. Dlouho jsem ji neviděla, jenže nedopadlo to dob
5 minut čtení
Brát v životě všechno vážně a doslova je hloupost. Dnes už to vím a je mi dobře na světě. Moje kamarádka Hanička se tváří naprosto zoufale. „To byl tedy pěkný trapas. Už tam nikdy nejdu. A ty ses tomu ještě smála.“ Dívá se na mě svýma velkýma modrýma očima pěkně vyčítavě. „Taková strašná ostuda! Co si o mně pomyslí. Že už jsem snad nesvéprávná.“ Smála bych se klidně dál, ale vím, že ona by t
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Myš pro milovníky RGB
iluxus.cz
Myš pro milovníky RGB
Kvalitní myš je základ jak pro práci, tak pro hraní. Tomu plně vychází vstříc novinka v podání MARVO FIT LITE. Oproti většině ovšem přidává naprosto pokročilé funkce RBG, které běžně nejsou dostupné.
Ludačka alias červenka: Thórův posel prý zpíval Ježíšovi
epochaplus.cz
Ludačka alias červenka: Thórův posel prý zpíval Ježíšovi
Ve staročeštině se jí říkávalo ludačka či udačka, dnes ji ale známe jako červenku. Velká je jako vrabec a její rozpětí křídel činí až 22 cm. Poznáme ji podle velké rezavočervené náprsenky na tváři a hrudi. U nás platí za tažného ptáka, ale ani to není pravidlo. Když nám sem dolétnou červenky ze severu, naopak
Bojovaly s nemocemi Drimlovy loutky?
epochalnisvet.cz
Bojovaly s nemocemi Drimlovy loutky?
Když na počátku 20. let minulého století přijímá čs. ministerstvo zdravotnictví nového referenta, nemůže mít šťastnější ruku. Vystudovaný lékař a rodák z východočeské Chocně Karel Driml (1891–1929) od své promoce v roce 1914 působil pět let jako asistent bakteriologického oddělení Hlavova patologicko-anatomického ústavu, ale to nejsou jediné zkušenosti, které může nabídnout. „Studoval organizaci veřejného zdravotnictví
Místo dramat přišlo u Evy a Reného Decastelových dojemné přiznání
nasehvezdy.cz
Místo dramat přišlo u Evy a Reného Decastelových dojemné přiznání
Oblíbená moderátorka a herečka Eva Decastelo (47) znovu budí pozornost a i tentokrát s velmi citlivým tématem. Po rozchodu se známým fotografem Tomášem Třeštíkem (47) se zdálo, že moderátorka uzavírá
Věrnost podle DNA: Lidé nejsou výjimka
21stoleti.cz
Věrnost podle DNA: Lidé nejsou výjimka
Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a
Vídeňská káva s čokoládou
tisicereceptu.cz
Vídeňská káva s čokoládou
Klasika, kvůli které nemusíte cestovat až do Vídně. Suroviny dvojité espresso 30 ml horké vody 30 ml smetany ke šlehání 2 lžičky cukru 3 čtverečky čokolády špetka skořice Postup Nachy
Nečekaný podzim života
skutecnepribehy.cz
Nečekaný podzim života
Nikdy by mě nenapadlo, že se mi něco takového stane. V mém věku už jsem si myslela, že život s láskou mám přečtený od první do poslední stránky. Jak se ukázalo, některé kapitoly čekají, až k nim jednou skutečně dozrajeme. A ta moje přišla v okamžiku, kdy jsem to čekala nejméně. Bylo mi čerstvě 65 let, když jsem se přestěhovala do malého města
K Františkovi míří zejména ženy
epochanacestach.cz
K Františkovi míří zejména ženy
Ze západočeského trojlístku jsou Františkovy Lázně ty nejmenší a pro mnohé možná právě proto nejkrásnější. Proč byste tam měla vyrazit i vy? Jestli dnes něco ženám chybí, je to klid. A právě toho tu nabízejí dost. Ve Františkových Lázních se dá zapomenout na všechny strasti. Žlutobílé empírové domy, široké parky a kolonády nabízejí odpočinek od toho všeho. Nahý kluk
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Hvězda starší než vesmír: Odkud pochází?
enigmaplus.cz
Hvězda starší než vesmír: Odkud pochází?
Zhruba 190 světelných let od Země se nachází nejzáhadnější hvězda v celém vesmíru. Její oficiální název zní HD 140283, dnes už jí ale nikdo neřekne jinak než Metuzalémská hvězda. Podle některých fyzik
Módní trendy, které šokují výstředností
nejsemsama.cz
Módní trendy, které šokují výstředností
Dokonale čistě bílý hollywoodský úsměv? Elegance? Být za dámu? To teď nefrčí. Do kurzu přišly nedokonalé zuby, ledabylé oblečení nebo třeba nošení silonek bez sukně. Vězte, že právě tím oslňují světové hvězdy. Módní mola i červené koberce teď víc než oslnivá krása zaplavují bizarní modely, které si jen těžko představit v běžném životě. Místo snahy o dokonalost jako by platilo
Jediná sovětská četa doháněla Němce k zoufalství
historyplus.cz
Jediná sovětská četa doháněla Němce k zoufalství
Burácivý hlomoz může znamenat jedinou věc – blíží se další vlna německého útoku. „Na místa!“ křikne seržant Pavlov a jeho muži jsou v tu ránu připraveni na bojových pozicích. Pálit začnou ihned, jakmile spatří první šedou přilbu vykukující zpoza rohu. V domě rozstříleném jako řešeto, který navzdory neustálým útokům drží sovětská četa celé dva měsíce,