Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
epochaplus.cz
JFK a Jacqueline Kennedyová: Muž, který doprovází svoji ženu
John Fitzgerald Kennedy triumfuje v prezidentských volbách v listopadu roku 1960. Porazí v nich republikánského rivala Richarda Nixona. K vítězství mu dopomůže přízeň médií. V lednu roku 1961 se John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) zabydluje v Bílém domě i se svojí drahou polovičkou Jacqueline (1929–1994) , která u veřejnosti obzvlášť boduje. Prostí Američané jí říkají láskyplně Jackie. Nová první dáma
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
skutecnepribehy.cz
Jak si naše dcera Jitka postavila hlavu
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali.
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Vyzrajte na cestovní horečku!
nejsemsama.cz
Vyzrajte na cestovní horečku!
Změna prostředí, nervozita z dlouhé cesty, studený pot, závratě, zácpa, nebo naopak průjem. Znáte to také? Zkušené bylinářky doporučují zázvorový nápoj. K tomu potřebujete kus zázvorového kořene a jablko. Za pomoci odšťavňovače získáte chutný nápoj. Jestliže vás trápí průjem, rychle se ho zbavíte, když si uvaříte silný černý čaj, do kterého přidáte půl lžičky soli. K zastavení průjmu se
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
enigmaplus.cz
Kníže ďáblů Belzebub: Vládce pekla v něm však nehledejte!
Je to takový malý oblíbený „pekelný“ omyl. Ne, Belzebub opravdu není vládce pekla a nejde o ekvivalent Satana či Lucifera. Kde se Belzebub vzal a kdo ho na pekelný trůn vlastně záměrně, či omylem uved
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
historyplus.cz
Osvětimské album: Fotografie, které nikdy neměly spatřit svět
Teprve 19letá Lili Jacobová se rozhlíží po místnosti, kde ještě před nedávnem pobývali příslušníci SS. Snaží se najít něco, co by jí po osvobození tábora Mittelbau-Dora přišlo vhod. Zaujme ji noční stolek, a tak otevře jeho přihrádku. Leží v ní album plné fotografií, na nichž jsou naprosto šokující snímky, které dokazují nacistická zvěrstva ve vyhlazovacím
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
21stoleti.cz
Letní paradox: Slunce svítí déle, ale den je kratší
Aktuální měření ukazují, že naše planeta letos v červenci zažila kratší dny, než bývá obvyklé. Jde o součást dlouhodobého procesu, jehož příčinou je jak jádro Země, tak i změny klimatu. Brzká r
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
nasehvezdy.cz
Proč se sobě Dyková a Čadek vyhýbají?
Jak tohle dopadne? Před časem jsme vás informovali, že to velmi jiskří mezi manželem Jitky Čvančarové (47) ze seriálu Doktor Martin, tanečníkem Petrem Čadkem (46), a hvězdou seriálu Marta Tatianou Dyk