Babiččina tajemná zahrada lákala. Snili jsme o velkém objevu a bohatství. To, co jsme vykopali, nám vzalo klidný spánek.

Které dítě by netoužilo najít poklad? Velká zahrada babičky Anežky s mnoha tajemnými zákoutími si přímo říkala o důkladné prohledání. S bratranci jsme se snažili nejen o víkendech, ale hlavně během prázdninového pobytu hledat ztracené poklady.

Babička nás v našich dobrodružných aktivitách podporovala a dědeček se k nám občas přidal. V takových chvilkách se očividně vracel do dob svého dětství.

Když jsme se náhodou do hledání nehrnuli nebo jsme pozapomněli, sám nám tuto letní prázdninovou aktivitu připomněl. Také strýc nás podporoval. Šel dokonce tak daleko, že si pořídil výtisk místních pověstí, abychom měli v hledání inspiraci.

Pověsti nás lákaly

Se strýcem a dědečkem jsme prolézali okolní zříceninu, staré opuštěné domy a kopali pod Šibeničním vrchem v místech, kde stával dům místního lakomce. Tam měl být, podle starých pověstí, zakopaný hrnec zlatých mincí a šperkovnice s nádhernými kousky.

Ať jsme se ale snažili sebevíc, podařilo se nám najít pouze starý zdobený nůž a rozbitý stříbrný pohárek.

Náhodný nález

Ten den, kdy jsme narazili na dřevěnou truhlu, jsme se o hledání pokladu nesnažili. Dnes už netuším, co nás vedlo k tomu začít v těch místech kopat. Možná jsme si hloubili zákopy a hráli si na válku. To bývala také naše oblíbená hra.

Při kopání jsme ale najednou narazili. S údivem a vzápětí velkým nadšením jsme zjistili, že to je truhla velkých rozměrů. Konečně!

Zvědaví byli všichni

Radovali jsme se a běželi zavolat dědečka. Také strýc nechal opravy auta a spěchal za námi, abychom společně odhalili, jaké tajemství truhla ukrývá. Zvědavá byla také babička, maminka a sousedka přispěchala taky.

Neušlo jí, že se na naší zahradě děje něco zajímavého, a tak si to nemohla nechat ujít.

Zavládlo hrobové ticho

Vůbec nám nepřišly podezřelé rozměry a tvar zakopané truhly. Konečně přišla velká chvíle, kdy jsme stáli v kruhu kolem nálezu a chystali se truhlu otevřít. To, co nás ale čekalo, předčilo všechna naše očekávání. V němém úžasu a tiché hrůze jsme zkoprněli.

Zavládlo hrobové ticho. I ptáci v tu chvíli přestali zpívat.

Rakev s nebožtíkem

Truhla neskrývala poklad, ale kostlivce v německé uniformě. Maminka s babičkou nás okamžitě zahnaly domů. Rakev s nebožtíkem si vzali na starost děda se strýcem.

Jak jsme se dozvěděli později od jednoho ze starousedlíků, který po odsunu Němců v Sudetech zůstal, babiččin dům patřil jakési staré Němce. Její jediný syn zemřel hned na začátku války, a ona si ho pohřbila na zahradě.

A tam by býval zůstal německý důstojník zapomenut navždycky, kdybychom ho při hledání pokladu nenašli my.

Zuzana L. (65), Karlovy Vary