Domů     Jestlipak barborky letos pokvetou?
Jestlipak barborky letos pokvetou?
3 minuty čtení

Toník se mi líbil už na základní škole. Ale bylo to marné, oženil se s dívkou z města. Zbyly mi jen oči pro pláč. Osud mi dal ale šanci…

Stále častěji jsem chodila k oknu a koukala ven. Cesta, která se vinula od lesa loukami až k naší polosamotě, byla prázdná jako popůlnoční nádraží. Zmocňovalo se mě zoufalství. Tolik jsem ho chtěla vidět.

Přitom na svatou Barboru se u nás pokaždé objevil s kytičkou třešňových větviček. Máma říkávala: „Jestlipak do Štědrého dne vykvetou?“ a usmívala se na mě spiklenecky.

Měla na mysli tu pověru, že pokud větvičky zvané barborky kvetou ve váze na Štědrý den, svobodná dívka z domácnosti se napřesrok vdá. Většinou nevykvetly. A já byla v osmatřiceti na ocet. A ještě ke všemu tajně zamilovaná jako puberťačka.

„Proč pořád chodíš k tomu oknu?“ povídá máma. Jen jsem mávla rukou. A přidala: „Těším se, až začne pořádně sněžit.“ Máma, že se brzy dočkám. Jenže sníh mi byl ve skutečnosti úplně ukradený. Kde jenom vězí Toník?

V rozpacích

Toník byl spolužák ze základky. Byla jsem do něj tajně zamilovaná už tehdy, ale byla to marnost nad marnost. Oženil se s nějakou holkou z města, říkalo se, že byla krásná jako obrázek a že ho podvedla. Takže na ženské zanevřel.

Netušil a ani nemohl, že ho mám ráda už od školy a že si asi nikdy netroufnu mu to říct. Občas zašel k nám na samoty, protože naše rodiny se znaly odjakživa a mí rodiče ho měli rádi. Dnes měl zpoždění.

Tolik jsem se těšila, svoje nejlepší šaty oblékla, všechno zbytečné. K večeru se rodiče vydali na návštěvu k tetě, mámině sestře, a tak jsem doma osaměla. Venku už se zešeřilo. Teprve pak se na cestě objevilo povědomé embéčko.

Za chvíli si už Toník oklepával sníh z bot a kabátu a podával mi třešňové větvičky. V kamnech hučel oheň. Uvařila jsem čaj, přistrčila k němu zrovna upečené perníčky.

Tak trapné

Pak už jsme tonuli ve strašlivých rozpacích. „Co doma?“ blábolila jsem to první, co mě napadlo. „Dobrý,“ odvětil. „Chutnají ti perníčky?“ vypravila jsem ze sebe zmučeně. „Dobrý,“ breptl. Bylo to tak trapné, že se mi ulevilo, když jsem ho vyprovodila k autu.

Zdvořile jsme se rozloučili. Navlékl si na prst kroužek s klíčky od auta a frajersky jimi točil, až zapadly kamsi do závěje. Vyjekl: „Ježíšmarjá, to nikdy nenajdu!“ Donesla jsem dvě lopaty, navlékla se do bundy a dali jsme se do pracného hledání klíčů.

Po hodině jsme to vzdali. Promočení a unavení jsme se vrátili k rozehřátým kamnům a zabalili se do dek. Pak už jsme to nevydrželi a dali se do smíchu. „Jako by si příroda nepřála, abych odtud odešel,“ odvážně nadhodil Toník.

Konečně jsme si začali normálně povídat. Náš příběh mohl začít. A když barborky na Štědrý den krásně rozkvetly, bylo jasné, že budeme spolu. A stále jsme.

Lenka (67), Břeclavsko

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.