Domů     Jestlipak barborky letos pokvetou?
Jestlipak barborky letos pokvetou?
3 minuty čtení

Toník se mi líbil už na základní škole. Ale bylo to marné, oženil se s dívkou z města. Zbyly mi jen oči pro pláč. Osud mi dal ale šanci…

Stále častěji jsem chodila k oknu a koukala ven. Cesta, která se vinula od lesa loukami až k naší polosamotě, byla prázdná jako popůlnoční nádraží. Zmocňovalo se mě zoufalství. Tolik jsem ho chtěla vidět.

Přitom na svatou Barboru se u nás pokaždé objevil s kytičkou třešňových větviček. Máma říkávala: „Jestlipak do Štědrého dne vykvetou?“ a usmívala se na mě spiklenecky.

Měla na mysli tu pověru, že pokud větvičky zvané barborky kvetou ve váze na Štědrý den, svobodná dívka z domácnosti se napřesrok vdá. Většinou nevykvetly. A já byla v osmatřiceti na ocet. A ještě ke všemu tajně zamilovaná jako puberťačka.

„Proč pořád chodíš k tomu oknu?“ povídá máma. Jen jsem mávla rukou. A přidala: „Těším se, až začne pořádně sněžit.“ Máma, že se brzy dočkám. Jenže sníh mi byl ve skutečnosti úplně ukradený. Kde jenom vězí Toník?

V rozpacích

Toník byl spolužák ze základky. Byla jsem do něj tajně zamilovaná už tehdy, ale byla to marnost nad marnost. Oženil se s nějakou holkou z města, říkalo se, že byla krásná jako obrázek a že ho podvedla. Takže na ženské zanevřel.

Netušil a ani nemohl, že ho mám ráda už od školy a že si asi nikdy netroufnu mu to říct. Občas zašel k nám na samoty, protože naše rodiny se znaly odjakživa a mí rodiče ho měli rádi. Dnes měl zpoždění.

Tolik jsem se těšila, svoje nejlepší šaty oblékla, všechno zbytečné. K večeru se rodiče vydali na návštěvu k tetě, mámině sestře, a tak jsem doma osaměla. Venku už se zešeřilo. Teprve pak se na cestě objevilo povědomé embéčko.

Za chvíli si už Toník oklepával sníh z bot a kabátu a podával mi třešňové větvičky. V kamnech hučel oheň. Uvařila jsem čaj, přistrčila k němu zrovna upečené perníčky.

Tak trapné

Pak už jsme tonuli ve strašlivých rozpacích. „Co doma?“ blábolila jsem to první, co mě napadlo. „Dobrý,“ odvětil. „Chutnají ti perníčky?“ vypravila jsem ze sebe zmučeně. „Dobrý,“ breptl. Bylo to tak trapné, že se mi ulevilo, když jsem ho vyprovodila k autu.

Zdvořile jsme se rozloučili. Navlékl si na prst kroužek s klíčky od auta a frajersky jimi točil, až zapadly kamsi do závěje. Vyjekl: „Ježíšmarjá, to nikdy nenajdu!“ Donesla jsem dvě lopaty, navlékla se do bundy a dali jsme se do pracného hledání klíčů.

Po hodině jsme to vzdali. Promočení a unavení jsme se vrátili k rozehřátým kamnům a zabalili se do dek. Pak už jsme to nevydrželi a dali se do smíchu. „Jako by si příroda nepřála, abych odtud odešel,“ odvážně nadhodil Toník.

Konečně jsme si začali normálně povídat. Náš příběh mohl začít. A když barborky na Štědrý den krásně rozkvetly, bylo jasné, že budeme spolu. A stále jsme.

Lenka (67), Břeclavsko

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může