Domů     Vyzývám sousedku na souboj
Vyzývám sousedku na souboj
4 minuty čtení

Já jsem mírumilovná osoba, jen se mě nesmí nikdo dotknout, natožpak pořád do mě rýt. To se pak neznám.

Všechno v mezích slušnosti i zákona. Toho se držím, stejně jako hesla, že s poctivostí nejdál dojdeš. Někomu to prý nefunguje, ale nejsou to jenom vytáčky? Hádky nevyhledávám, protože jsem si jich užila v dětství až dost a dobře viděla, že to nikam nevede.

Kdo začal?

Lidé se nakonec rozhádají tak vehementně, že spolu přestanou mluvit a pak i žít. Ano, to mám z naší rodiny. Naši byli permanentně v sobě. Ať už se řešilo, že je třeba opravit střecha, kapající kohoutek nebo věčně rozházené boty ve verandě.

Stačila první věta a už to jelo. Nekonečný řetězec silných slov a já pak už věděla, jak to skončí. Prostě někdo praští za sebou dveřmi. Máma se uklidí do kuchyně, táta vyrazí rovnou ven a praští za sebou ještě brankou. Kdo začal, je úplně jedno.

Máma se uklidňuje vařením, táta s kumpány u pivka. Tehdy ještě u nás byla hospoda skoro na každém kroku, dneska už je to jiná. Faktem je, že ve výsledku to z kuchyně vonělo, zatímco když se táta vrátil z hospody, bylo z něho cítit pivo a byl nasáklý kouřem.

Máme to jinak

Tyhle vjemy mám zasunuté do podvědomí. Zatímco vůně kuchyně mě vždycky uklidní, smrad hospod mě znejistí. Naštěstí mám doma chlapa, který pivo zrovna nemusí. To pivko si dá, třeba k husičce, kterou já rozhodně zalévám dobrým červeným, ale tím to hasne.

Já mám ráda chlapy, kteří voní. Ne že by byli nastříkaní voňavkou, ale čistotou. A můj milovaný Jindra má ještě další přednost. Nemá rád hádky. Na děti občas zvýšil hlas, ale respekt si tím nezískal, tak takové pokusy o usměrnění našich ratolestí vzdal.

Já jim domlouvala, on promlouval. Říkaly tomu „tatínkovy přednášky“ a vždycky se u toho tak usmívaly, že by někdo prchlivější ruku neudržel. Jindra ji udržel. Vidíte, z našich dětí vyrostli slušní lidé.

Takové nadělení

Klid, který jsme mívali, skončil, když si na sousedním pozemku postavil nový soused dům. Místo dvojdomku, který nám kdysi úřady vnutily postavit, vedle nás vyrostla moderní ekologická krychle.

A dokonce se tahle stavba lišila od toho, co jsme viděli na plánech. K čemu tak asi potřebovali naše vyjádření, když jim úřad dovolil postavit něco jiného? Manžel prohlásil, že se s tím musíme smířit, protože přece nebude válčit se sousedy.

„Chceme mít klid, tak to necháme být,“ mávl nad tím rukou. Jen jsem zaslechla sousedku, jak jakési návštěvě vykládá, že tu jejich vilu hyzdí ta barabizna vedle. Myslela náš dům!

Já to tak nenechám

Sousedka si v předzahrádce vysadila nějaké rododendrony, jako by jim snad jižní slunce pálící skoro celý den nevadilo.

Zase nějaké kamarádce vykládala, jak si musí udělat radost a že bude mít před domem rozkvetlou zahradu, když my máme jen tupý živý plot s ptačím zobem. Asi sousedce vůbec nevadilo, že ji můžeme slyšet. Hulákala na celé kolo ty své jedovaté poznámky.

A já si řekla, že se nikdo nebude jen tak navážet do našeho domečku, do našeho plotu, do nás, do mě! A vyzvala jsem sousedku na souboj. Jindru jsem přesvědčila, že si před dům zasadíme magnolii. „Nejsme v Japonsku,“ chabě namítl, ale pak souhlasil. O tom, že vedu boj se sousedkou, jsem pomlčela.

Vyhrála jsem

Už druhý rok bylo jasné, že jsem zvítězila. Naše magnolie byla obsypaná květy, sousedčiny rododendrony skomíraly, rezly a vůbec se jim nedařilo. „Tak se jí zeptej,“ slyšela jsem přes plot hlas sousedčiny kamarádky. „Ani náhodou!“ sykla sousedka.

„Asi tomu rozumí,“ nevzdávala to její kamarádka. „Oni jsou takoví divní,“ vzpouzela se sousedka. „Divné je spíš tohle umírající rezavé křoví,“ zasáhla ji kamarádka. Druhý den ale u branky naše sousedka zazvonila.

„Krásně vám to kvete, co s tím děláte?“ zeptala se. A já vyhrála! Už neslýchám ty jedovaté poznámky na naši adresu. Kamarádkami nejsme, ale já ráda poradím i sousedce, která byla tak protivná.

Marie R. (66), Kladno

Související články
3 minuty čtení
Už jsem toho za svůj život viděla hodně, ale takovou ženskou, jako je Jarmila, jsem ještě nepoznala. Bydlela jsem na malém městě, v klidné ulici, kde se všichni znají a mají tu rádi svůj klid. Ten jsme tu ovšem měli jen do chvíle, než se přistěhovala ona. Byla to žena, která dokázala svým jazykem a chováním rozvrátit celou naši komunitu. A to vše jen pro svoji zábavu. Byla to prostě bezcitná
3 minuty čtení
Možná mi ten dopis mohl změnit život. Pisatel se do mě zamiloval a chtěl mě lépe poznat. Bohužel mu k tomu chyběla kuráž. Ráda bych tímto apelovala na muže, aby, pokud napíší milostné psaníčko dámě svého srdce, nezapomněli na podpis. Ono to potom dělá neplechu, ty nepodepsané milostné listy. Kdysi strašně dávno jsem jeden takový, napsaný na stroji, našla ve schránce. Na obálce chyběla známka, p
3 minuty čtení
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si dokonce čerst­vou vodu z kohoutku. Dlouhých osmnáct let
3 minuty čtení
Dokud mě zvala k sobě domů, líbilo se mi to. Hostila mě a mejdany u ní byly fajn. Jenže pak jednou chtěla totéž po mně. A to se mi nelíbilo. Po skončení střední školy jsme si s kamarádkou Hanou řekly, že se budeme i nadále vídat a navštěvovat se. Ona si záhy našla přítele, ke kterému se nastěhovala. Měl hezký, velký byt na kraji našeho města. Já si našla malou garsonku, kde jsem bydlela většino
2 minuty čtení
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem si někde půjčovala, až jsem konečně v sobě nešla sílu podat žádost o rozvo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a