Domů     Málem mi zabili mého syna!
Málem mi zabili mého syna!
3 minuty čtení

Držím ho za ruku a snažím se ho utěšit. Sama mám však na krajíčku, když vidím, jak je můj syn zbitý, nesoběstačný a zoufalý. Protože mu tak ublížili!

Stále si říkám, jestli to bude jako dřív. Jestli se Filip postaví na nohy. Sedí na vozíčku, jedna ruka ho prakticky neposlouchá, hlava mu občas padá. Aspoň ty modřiny z obličeje už zmizely. A díky bohu Fíla už poznává lidi kolem sebe.

Jen ho trápí krátkodobá paměť. Neví, co měl k snídani. Když ho navštíví naše dcera a my přijdeme po ní, na otázku, o čem si povídali, odpoví: „Vždyť tu nebyla.“

Vymodlený syn Filípek

Filip se narodil, když mi bylo 44 let. Jeho sestra je o 10 let starší, takže on byl trochu hýčkaný benjamínek. Dlouho jsme se pokoušeli o dítě a nakonec to vyšlo. Dbali jsme na to, aby obě naše děti byly slušně vychované.

Aby se nejen snažily ve škole, ale aby třeba měly i sociální cítění a aby pomáhaly druhým. Což se nám podařilo. Hanka i Filip vždy platili za dobře vychované děti. To nám všichni říkali.

Osudný večer, který nám zničil život

Byl to nešťastný den, který přitom začal tak krásně. Filip měl státnice, které zvládl na výbornou. Šli jsme jako rodina na oběd, večer jsme nechali synkovi, ať tu parádu oslaví s kamarády.

Šli do nějakého baru, kde se samozřejmě popíjelo, nikoli tak, že by se ale někdo zpil do němoty. Jak jsme se dozvěděli, parta odcházela z baru ještě před půlnocí. V tu chvíli narazili na tu bandu. Opilci, kteří se chtěli dostat do onoho baru.

Protože ale byli neurvalí, měli smůlu, vyhazovači je nepustili. Snad ta zlost, která v nich byla, je vyprovokovala k tomu, aby začali napadat lidi před oním podnikem. A náš Filip, tolik hájící spravedlnost, nemohl mlčet. Bohužel pro něj i pro nás nezůstalo jen u slov…

Doplatil nakonec na svoji dobrotu

Někdy si vyčítám, že jsme Filipovi tak kladli na srdce, aby se zastával slabších. To udělal. Když viděl, jak jeden kluk leží na zemi a ti prevíti jej kopou, zasáhl. Kamarádi se ho snažili od dobrého úmyslu odradit, ale bylo pozdě. Pozornost se upřela na něj.

Vznikla z toho rvačka. I když Filipovi přišli ostatní na pomoc, protivníci měli velkou sílu. Syn dostal pár kopanců do hlavy. Policie sice byla rychle na místě, bohužel pár úderů stačilo k fatálnímu zranění.

Zachránil mu život, svůj ohrozil

Jakmile útočníci slyšeli houkačky, začali utíkat. Přivolaná sanitka přijela vzápětí, odvezla zraněné. Jak jsme zjistili, na operaci šel nejen syn, ale i napadený muž.

Jemu prý Filip zachránil život, i když za jakou daň… Sám to odnesl a já si dnes říkám, jestli to za to stálo, když svého synka vidím, v jakém je stavu.

Oni nám to stejně nevynahradí

Ty grázly chytli asi do čtvrt hodiny. Soudy nejsou u konce, teď ti prevíti samozřejmě svého činu litují. Co je nám platné, když by platili velké peníze, pokud náš syn bude mít zpackaný život?

A že oni ani peníze na všechny výdaje, které máme a budeme mít, mít nebudou. Upřímně teď myslím na to, aby se syn uzdravil. Aby vstal z vozíku. Aby nebyl zpomalený, protože je prostě jiný. I to je bolavé. Chci, aby byl soběstačný.

Udělal vysokou školu na výbornou, ale není mu to moc platné, protože v takovém stavu nemůže vysněný obor ani vykonávat. Strašné!

Diana P. (69), Prostějov

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.