Na tu noc nikdy nezapomeneme. Už nevím, která z nás dostala ten šílený nápad, možná jsme se dokonce vsadily, že přenocujeme mezi hroby.

Období studií na vysoké škole byl čas nejrůznějších vylomenin. Velmi k tomu přispívalo to, že jsme se spolužáky na nějaký čas zmizeli z dohledu rodičů a užívali si volnosti.

Pobyt na koleji a společnost nových kamarádů, kteří nikdy neměli k průšvihům daleko, to byl můj nový svět, který jsem si náležitě užívala. Vymýšleli jsme neuvěřitelné věci a hlavně se sázeli o všechno možné.

Rychlá sázka

A tak jsme se vsadili i tenkrát. Mohl za to tehdy jistý záhadolog, který pořádal přednášky o nejrůznějších záhadách, včetně mytického červa olgoje chorchoje v poušti Gobi. Všechna ta témata jsme hltali.

Dalším tématem, které nás upoutalo, byl poslední upír v Čechách. Nacházel se prý na hřbitově v Čelákovicích. Naše sázka byla rychlá, s Janou tam půjdeme a přenocujeme přímo mezi hroby.

Pořídily jsme si na to svěcenou vodu, několik křížků a sošku madony s děťátkem. Nakoupily jsme česnek a vyrazily do Čelákovic. Tam jsme se vplížily na hřbitov a ve skrytu staré hrobky čekaly na půlnoc.

Nečekaný konec

Dlouho jsme zíraly do tmy, když v tom se poblíž nás vztyčila temná postava. Upír? Kdo jiný! Plížil se k nám, a když už byl nebezpečně blízko, stříkla na tu postavu Jana svěcenou vodu a já po ní hodila česnekem.

Upír byl ale nadále lačný po krvi, a tak dostal do hlavy krucifixem. „Vzdejte se, tady policie!“ zařvala ta postava a rozsvítila baterku. Stálo nás to hodně úsilí, aby tuto naši aktivitu nenahlásili příslušníci na fakultu.

Nakonec se tomu ale všichni zasmáli a my se rozhodly, že záhady necháme záhadologům.

Lucie (63), Jihlava