Odjeli jsme se ženou na dovolenou, i když byla nemocná. Na schodišti hotelu jsem objevil vzácnou vázu. Za její záchranu jsem si přál zázrak.

Měli jsme smůlu! Týden před dovolenou si manželka hnula se zády. Pracovala jako rehabilitační sestra v lázních, když se pokusila jednoho z pacientů, který padal ze stolu, zachránit. Plánovaná dovolená na Azorských ostrovech byla v ohrožení.

Chtěli jsme ji zrušit a zůstat doma. Manželka doufala, že se záda spraví. Chodila v bolestech po bytě a přesvědčovala mě, že dovolenou zvládne. A tak jsme odletěli. Manželka zůstávala na pokoji a já absolvoval výšlapy kolem kráterů sopek sám.

Vzácný kousek

Třetí den jsem se vracel z výletu, z něhož jsem nic neměl, poněvadž jsem stále myslel na manželku. Stoupal jsem po schodišti do druhého patra našeho hotelu. V rohu mezipatra stála na dřevěném stojanu překrásná řecká váza. Zastavil jsem se a obdivoval ji.

Až doteď jsem jezdil výtahem, ale setkání s touto amforou, mi způsobilo alespoň chvilkovou radost. Pracuji totiž jako historik umění. Stála na stojanu, který měl podobu řeckého hadího sloupu, tvořeného spirální šroubovicí. Na amfoře byly znázorněny motivy z řeckých mýtů.

Zachránil jsem ji

Stála nebezpečně blízko schodiště, navíc na vratkém podstavci. Znervózňovala mě představa, že by nějaký neopatrný chodec mohl do amfory strčit a zlikvidovat to nádherné dílo. Na podstavci jsem ji posunul a stojan postavil tak, aby byla dál od schodiště.

Mohl jsem na ní oči nechat. Jednalo se patrně o nádobu, ve které ženy nosily vodu. Ten večer jsem byl natolik unavený, že jsem okamžitě usnul a zdál se mi podivný sen. Znovu jsem před sebou spatřil amforu, tu řeckou vázu z druhého poschodí.

Najednou z ní vystoupila bytost. Vznášela se nad ústím vázy jako tajemný džin z pohádek nad kouzelnou lampou. Postava patřila dívce, která byla oděná ve starořeckém oděvu peplos. Jednalo se o plášť, který se dal přes hlavu přetáhnout jako kapuce.

Éterická bytost se mile a přátelsky usmívala. Poděkovala mi za to, že jsem vázu zabezpečil před pádem na schodiště. Ptala se mě, co chci za odměnu.

Vyslovil jsem pochopitelně jen jednu věc, aby se manželka uzdravila a mohla druhou část zájezdu absolvovat spolu s námi.

Skvělá dovolená

Sen opravdu jako z pohádky. Probudil jsem se k ránu a spatřil manželku, jak právě vstává z postele. Sama, bez cizí pomoci. Pohlédla na mě a s velkým překvapením mi sdělila, že ji bolest v zádech povolila.

Cítila se báječně a začala nadšeně chodit po pokoji. Ráno se mnou sešla na snídani a k velké radosti celého zájezdu se rozhodla, že se k nám konečně přidá. Zastavil jsem se při návratu z výletu u amfory, dotkl se jí konečky prstů a v myšlenkách poděkoval.

Petr (56), Pardubice