Vůbec nemohu pochopit, jak se to tehdy mohlo stát. Stačila chvilka nepozornosti a neštěstí bylo tady. Dopadlo to sice dobře, ale trest následoval krutý.
Bylo odpoledne a já vyrazila s vnoučkem Honzíkem na vycházku. Ale znáte to, děti jsou jako pytel blech, uhlídat je vyžaduje čtyři oči. V parku jsme potkali jeho kamarády, a to se vždycky Honzík předvádí, protože doma nemá sourozence.
Snažila jsem se mu dopřát co nejvíce pohybu, aby se vrátil domů vylítaný. I ten osudný den tomu nebylo jinak. Já se usadila na lavičce u ostatních maminek a babiček a Honzík vyrazil nadšeně mezi děti.
Chvíli se honily, pak lezly po prolejzačkách a nakonec byla hra na schovku. Honzík si tentokráte našel zřejmě skvělou skrýš, pikající Daneček ho nemohl najít. A já posléze taky ne. Začala jsem ho hledat a přidaly se i ostatní maminky.
Bez sebe hrůzou
Po chvíli už volal celý park: „Honzíku! Kde jsi?“ Cítila jsem se zoufalá a přivolala jsem na pomoc policii. Během několika minut se sjeli strážníci z několika stran. Zoufalé hledání ale nikam nevedlo. Po vyhodnocení situace zavolali na pomoc psovoda.
Žádnou Honzíkovu věc jsem ale u sebe neměla, tak mě policie naložila do auta a jeli jsme domů. A tam začal cirkus! Dcera zkolabovala a zeť mě nazval hned několika zvířaty za sebou. Všude blikala auta – hasiči, policie, sanitka přijela pro jistotu taky.
Cítila jsem svíravou bolest na prsou. Pes se okamžitě vydal po stopě… Asi v polovině parku se proti nám vynořil bezdomovec, který vedl za ruku vnuka. Živého a zdravého.
Byl taky vyděšený, že se mu náš Honzík vběhl ukrýt do spacáku, co měl pod keřem, a křičel: „Strejdo, schovej mě, ať mě nenajde!“ Všem se ulevilo. Dopadlo to naštěstí dobře, mladí to ale tak rozhodně neviděli.
Jak dlouho ještě?
Od té doby mi Honzíka už nikdy nepůjčili. A to už je vnoučkovi jedenáct let. Můj muž se tím trápí a já taky. Vždyť už to je rozumný chlapec, o kterého by se neměli tak bát.
Vždyť oni ho nepustí ani na příměstský tábor ani na výlet, co mají na konci školního roku s třídou. Vždyť z něho vyroste podivín, který si nedokáže najít kamarády a jednou možná ani nevěstu.
Daniela (66) , Liberec