Domů     Mladí už nám nechtějí půjčovat vnoučka
Mladí už nám nechtějí půjčovat vnoučka
2 minuty čtení

Vůbec nemohu pochopit, jak se to tehdy mohlo stát. Stačila chvilka nepozornosti a neštěstí bylo tady. Dopadlo to sice dobře, ale trest následoval krutý.

Bylo odpoledne a já vyrazila s vnoučkem Honzíkem na vycházku. Ale znáte to, děti jsou jako pytel blech, uhlídat je vyžaduje čtyři oči. V parku jsme potkali jeho kamarády, a to se vždycky Honzík předvádí, protože doma nemá sourozence.

Snažila jsem se mu dopřát co nejvíce pohybu, aby se vrátil domů vylítaný. I ten osudný den tomu nebylo jinak. Já se usadila na lavičce u ostatních maminek a babiček a Honzík vyrazil nadšeně mezi děti.

Chvíli se honily, pak lezly po prolejzačkách a nakonec byla hra na schovku. Honzík si tentokráte našel zřejmě skvělou skrýš, pikající Daneček ho nemohl najít. A já posléze taky ne. Začala jsem ho hledat a přidaly se i ostatní maminky.

Bez sebe hrůzou

Po chvíli už volal celý park: „Honzíku! Kde jsi?“ Cítila jsem se zoufalá a přivolala jsem na pomoc policii. Během několika minut se sjeli strážníci z několika stran. Zoufalé hledání ale nikam nevedlo. Po vyhodnocení situace zavolali na pomoc psovoda.

Žádnou Honzíkovu věc jsem ale u sebe neměla, tak mě policie naložila do auta a jeli jsme domů. A tam začal cirkus! Dcera zkolabovala a zeť mě nazval hned několika zvířaty za sebou. Všude blikala auta – hasiči, policie, sanitka přijela pro jistotu taky.

Cítila jsem svíravou bolest na prsou. Pes se okamžitě vydal po stopě… Asi v polovině parku se proti nám vynořil bezdomovec, který vedl za ruku vnuka. Živého a zdravého.

Byl taky vyděšený, že se mu náš Honzík vběhl ukrýt do spacáku, co měl pod keřem, a křičel: „Strejdo, schovej mě, ať mě nenajde!“ Všem se ulevilo. Dopadlo to naštěstí dobře, mladí to ale tak rozhodně neviděli.

Jak dlouho ještě?

Od té doby mi Honzíka už nikdy nepůjčili. A to už je vnoučkovi jedenáct let. Můj muž se tím trápí a já taky. Vždyť už to je rozumný chlapec, o kterého by se neměli tak bát.

Vždyť oni ho nepustí ani na příměstský tábor ani na výlet, co mají na konci školního roku s třídou. Vždyť z něho vyroste podivín, který si nedokáže najít kamarády a jednou možná ani nevěstu.

Daniela (66) , Liberec

Související články
2 minuty čtení
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud nedopřál. Mít sourozence. Ve škole i v okolí jsem sice měla spoustu
5 minut čtení
Jsme úplně obyčejná rodina. Přesto se nám za posledních padesát let stalo i mnoho toho špatného a my k sobě zase museli hledat cestu. Mého muže Pepu jsem si brala v polovině sedmdesátých let. Mně bylo devatenáct, jemu o dva roky víc. Bydleli jsme v malém panelákovém bytě 2+1 v pražských Nuslích. Pepa pracoval v ČKD, já jako účetní v podniku na Smíchově. Brzy se nám narodil syn Martin a dva roky
5 minut čtení
Snacha mě k tomu dohnala. Nejen nějakou hádkou, ne jednou nevhodnou větou, ale dlouhými roky drobného, ale o to vytrvalejšího nátlaku. Poznala jsem ji jako mladou, hezkou holku, která se motala kolem mého syna. Ze začátku se na mě usmívala, přijímala ode mne dárky, později si nechávala s radostí hlídat děti, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Jenže postupně začala snacha měnit své chování vůči
3 minuty čtení
I po letech stále řešíme jenom jeho bolístky. Nikdy se mě nezeptá, jak se cítím já. Nejhorší je, že se pořád lituje a stále mi předhazuje svou matku. S mým manželem Josefem jsme se poznali před čtyřiceti lety v restauraci, kde jsem tenkrát pracovala. Usadil se u baru a dal se se mnou do řeči. Měl prý hrozný den a potřeboval si dát panáka. Tak jsem se stala jeho vrbou. A to byla osudová chyba. V
2 minuty čtení
Každý vztah projde někdy krizí, neznám nikoho, komu by se to nestalo. Snažím se proto přesvědčit dceru, aby vzala na milost Tomáše, má ji rád. S Tomášem žije moje dcera už pět let. On pracuje v cestovce, ona je sekretářkou ředitele ve stavební firmě. Vztah jim pěkně fungoval. Pak ale začala mít dcera podezření, že Tomáš někoho má. To ji dohnalo ke slídění v jeho mobilu. V jeho e-mailové schránc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ve hvězdách moje dcera přečetla náš osud
nejsemsama.cz
Ve hvězdách moje dcera přečetla náš osud
Nemohla jsem uvěřit, že horoskopy opravdu fungují, předpovědi mé dcery mě ale přesvědčily. Dnes už naslouchám jejím radám s daleko větším respektem. Stala jsem se pokusným králíčkem své dcery Marty, která se začala věnovat astrologii. Nevím, co ji to tehdy posedlo. Bylo jí necelých třicet, měla roční dcerku a doma se nejspíš na mateřské nudila. Zeť
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
iluxus.cz
Jak si zachovat styl i když vyměníte běžné boty za holínky?
Podzimní dny s sebou často přinášejí vytrvalý déšť, bláto a nepříjemný chlad, což značně komplikuje každodenní výběr vhodné obuvi. Mnoho žen se zcela zbytečně obává, že funkční gumové boty nenávra
Výroba domácího listového těsta
tisicereceptu.cz
Výroba domácího listového těsta
Těsto vyrobené doma vyjde daleko levněji. Skvěle poslouží při přípravě moučníků, ale lze ho naplnit i slanými směsmi. Výsledná chuť a vůně čistě máslového těsta vás oslní. Suroviny Vodové těsto
Proč máme husí kůži: Evoluční pozůstatek z dob chlupatějších předků
epochaplus.cz
Proč máme husí kůži: Evoluční pozůstatek z dob chlupatějších předků
Husí kůži zná asi každý. Stačí pocit chladu, mráz, strach nebo třeba dojemná hudba a z ničeho nic se vám kůže stáhne a na jejím povrchu se vytvoří malé hrbolky. Vědecky se tomu říká piloerekce nebo pilomotorový reflex, je to automatická reakce našeho těla, kterou neřídíme vědomě. Reflex piloerekce vzniká díky nejmenším svalům na těle,
Dlouhá jízda: Barokní unikát lemují 7,5 metru vysoké zdi
epochalnisvet.cz
Dlouhá jízda: Barokní unikát lemují 7,5 metru vysoké zdi
Zámek v Děčíně jim patřil přes 300 let. Thun-Hohensteinové původem z jižního Tyrolska mu vtiskli současnou podobu, a to dvěma zásadními přestavbami. Při té první k zámeckému areálu vybudovali novou přístupovou cestu, která je zcela ojedinělou barokní stavbou svého druhu v Čechách.   Na dvoře císaře Leopolda I. (1640–1705) si v průběhu let vydobyl pevné
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
epochanacestach.cz
Malý Bělohrad – místo, kde se budete cítit jako doma
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Africký samuraj ohromil Japonsko
historyplus.cz
Africký samuraj ohromil Japonsko
Nobunaga Oda je moudrý vládce, nenechá se jen tak oblafnout. Přikáže, aby toho svalnatého „obra“ svlékli donaha a vydrhli horkou vodou. Mezitím v duchu přemýšlí, jak toho podvodníka potrestá. Jenže co to?! Cizincova kůže i po tak důkladné koupeli zůstala černá! „Stojí tu snad přede mnou nějaký bůh?“ nestačí se divit Nobunaga…   Narodil se kdesi
Gigantická mozaika z ALMA odhaluje chemické labyrinty v srdci Galaxie
21stoleti.cz
Gigantická mozaika z ALMA odhaluje chemické labyrinty v srdci Galaxie
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radiotelesko
Až teď ve stáří zní náš dům smíchem
skutecnepribehy.cz
Až teď ve stáří zní náš dům smíchem
Já i manžel jsme vyrůstali jako jedináčci, naše dětství bylo smutné, i když jsme měli kamarády. A proto jsme si přáli mít dětí jako smetí. Dalo by se říct, že moje dětství bylo šťastné. Vlastně i manželovo. Neměli jsme si nač stěžovat. Jako jedináčci jsme měli všechno, co si jen mohly děti v naší době přát. Jen jediné nám osud
Zjevení v Medžugorii nám zanechá jasný vzkaz: Uchovejte mír!
enigmaplus.cz
Zjevení v Medžugorii nám zanechá jasný vzkaz: Uchovejte mír!
V 80. letech minulého století světem prolétnou zprávy o zjevení Panny Marie v tehdejší Jugoslávii… [gallery ids="165241,165242,165243"] V 80. letech minulého století světem prolétnou zprávy o zj