Domů     Snacha utekla od ročního dítěte
Snacha utekla od ročního dítěte
5 minut čtení

Dítě si nepřála, a když se narodilo, nadšená nebyla. S mým synem se hádala a se mnou sotva promluvila. Neuběhl ani rok a byla pryč. Jako kdyby se po ní zem slehla!

Syn nebyl zrovna vzorem všech ctností. Na každém prstu měl snad deset holek. Bylo mu jedno, jak vypadají a kolik jim je let!

Přítelkyně často střídal

Jednou si přivedl čtyřicetiletou paní, potom sotva zletilou dívenku. Honzovi bylo už skoro třicet, když mi poprvé svitla naděje, že se usadí a bude žít normálně.

Zprvu se mi líbila

Představil mi Kláru a mně se na první pohled docela líbila. Taková tichá, skromná holčina. Slušně oblečená i učesaná. Co víc jsem si mohla přát? Nabídla jsem jim bydlení u mě v domečku, vždyť stejně byl skoro opuštěný.

Po smrti manžela jsem v něm bydlela sama, protože syn dosud dával přednost ubytovně, kterou měl hned naproti svému závodu, kde pracoval coby dělník ve výrobě. Hodně se nadřel, ale docela hezky vydělával.

Často se hádali

Honzova nevěsta byla brzy v domku jako doma. Jen se mnou mluvila čím dál míň. Zprvu jsem myslela, že je jen taková tichá, ale potom jsem zjistila, že je stále jen na telefonu a vrká s kamarádkami.

Ani se synem moc nesouzněla, soudě podle hádek, které se z jejich dvou velkých pokojů ozývaly. Kuchyň jsme měli společnou, ale stejně jsem v ní pobývala jen já. Vařila jsem mladým a podstrojovala, seč mi síly stačily. Hlavně aby byli spokojení!

„Mami, budeš babičkou,“ oznámil mi syn a moc nadšeně se netvářil. Mrkla jsem na Kláru a ta se tvářila ještě hůř. Tak nějak naštvaně, nesouhlasně!

Na miminko se netěšila

Byla jsem jediná, kdo se z té novinky radoval! Porod se blížil mílovými kroky a Klára se tvářila, jako by se nic nedělo. „Klárko, nebyl by čas koupit postýlku a nějakou výbavičku?“ zeptala jsem se jí opatrně a hned dodala, že všechno zaplatím. I kočárek!

Myslela jsem, že projeví radost nebo trochu vděku, ale ona jen pokrčila rameny, jako že je jí to jedno, a odkráčela do svého pokoje. Zaslechla jsem, jak komusi říká: „Co si ta bába o sobě myslí?“ Doufala jsem, že není řeč o mně, ale o kom by byla, že?

Mrzelo mě to, ale myslela jsem na miminko a moc se těšila. Tak jsem nějaké ošklivé řeči neřešila.

Chodila po hospodách

Přičítala jsem je hormonům a problémům v těhotenství, kterých měla Klára víc než dost. Měla oteklé nohy a musela ležet. To dodržovala jen přes den, Večer se chodila pobavit, jak s oblibou nazývala svoje noční tahy po přilehlých hospodách.

Syn zprvu chodil s ní, ale potom už nestihl držet krok. Přece jen, musel vstávat, na rozdíl od ní, brzy do práce. Když se narodil malý Sebastian, byla jsem štěstím bez sebe. Tak nádherné miminko aby člověk pohledal!

Husté vlásky a tvářičky červené jako dvě jablíčka. Zatínal pěstičky a dělal roztomilé obličeje, jako by stále o něčem přemýšlel.

Všechno jim bylo jedno

Klára nekojila, prý nebude otročit miminu. S kočárkem byla na procházce jen jednou, nebavilo ji to. A tu výbavičku a vše ostatní jsem kupovala já, na poslední chvíli, když už ležela v porodnici. Čekala jsem, že se vše časem zlepší, ale opak byl pravdou.

Moje snacha se tvářila, jako by Sebastiánek vůbec neexistoval! Nejhorší bylo, že synovi to bylo úplně jedno. Prostě odešel do práce, po návratu se najedl a šel se natáhnout k televizi. Na malého se sice podíval, ale to bylo tak všechno.

Utekla pryč

No, a potom se to stalo. Klára zmizela! „Mami, nevíš, kde je?“ zeptal se syn ráno, když zjistil, že místo vedle něho v posteli je prázdné. Jen na polštáři ležel list papíru se vzkazem: „Odcházím, postarej se o malého a nehledej mě!“ Nemohli jsme tomu uvěřit.

Co si počneme? Domnívala jsem se, že syn zůstane doma a něco vymyslí, ale ani ho to nenapadlo. Prostě sebral svačinu, zabouchl za sebou dveře a byl pryč.

Všechno zůstalo na mně

Mně zůstal Sebastiánek a s ním celá domácnost. Vlastně se toho ani moc nezměnilo, stejně jsem se o něho starala já, ale alespoň jsem mohla bez něho na nákup nebo k lékaři. Nyní jsem neměla vůbec nikoho, kdo by mi pomohl.

„Tak jsem se ptal v práci naší zdravotnice. Prý s tím nebude problém. Syn patří stejně mně jako matce, tak nás sociálka snad nechá na pokoji,“ oznámil mi, pohladil malého po hlavě a uvelebil se u televize. Jako by se nic nedělo! Takhle to šlo asi měsíc.

Potom mi došla trpělivost. Napsala jsem seznam prací, které bude muset synáček plnit. K mému údivu souhlasil. A dokonce mi poděkoval! Vnouček roste jako z vody a naštěstí je hodný a zdravý. I tak ale zvládám svoji hodně pozdní mateřskou dovolenou jen tak tak.

Ale musím vydržet. Nic jiného mi nezbývá!

Blanka P. (64), Kadaň

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může