Domů     Už mě nebavilo to čekání!
Už mě nebavilo to čekání!
4 minuty čtení

Na všechno jsem měla dost času. Tedy všem jsem to říkala, sama jsem si to i myslela. A pak přišel nějaký zlom a bylo všechno docela jinak. Všichni se divili.

Byla jsem taková bezstarostná holka. Pořád samá legrace. Maminka říkávala, že jsem odvážná, tatínek zase, že jsem drzá.

Pořád nevěděli

Pořád moji rodiče nevěděli, co ze mne vyroste. Táta dobře odhadl, že modelka asi ne, když jsem se začala zakulacovat a boubelatět. Máma mi držela palce, ale já vlastně pořád nevěděla k čemu. Prý ke všemu, pro co se rozhodnu. A to byl kámen úrazu.

Dneska se tomu asi říká „nevyhraněná“, ale já tápala. Samozřejmě že jsem byla suverén, který nic takového veřejně nepřipouštěl. Jenomže když jsem byla sama se sebou, už jsem tak sebejistá nebyla. Spíše jsem se trápila a snažila přijít na to, kde je mé místo.

Ono to zní šíleně vzletně, ale bylo to tak. Já vlastně pořád na něco čekala. Nic pro mě nebylo to pravé, všechno mělo nějaké mouchy. Když se moje kamarádky houfně vdávaly, říkala jsem, že si radši počkám. „Na koho?“ ptala se máma.

„Na toho pravého,“ odpověděla jsem a tím jsme měly téma vdavek zase na rok odbyté.

Něco se nepovedlo

Kamarádkám za nějaký ten rok došla trpělivost a ty své chlapy, které pořád propíraly v parku, nakonec poslaly k vodě. Ale nezdálo se, že by zase byly tak moc spokojené.

Dita se mi tuhle přiznala, že nemá komu doma nadávat, když ten její vypadl jako cukrář při zmínce, že si může jít třeba za jinou. „Nějak mi to ujelo a už se to nedalo vzít zpátky,“ povzdechla si Dita. A já pořád čekala. To už mi bylo jasné, že o mě žádný princ nezavadí ani pohledem.

Nejlepší kamarádka

Nějak jsem to čekání natáhla a najednou vidím, jak léta ubíhají a já jsem pořád sama, třebaže nejlepší kamarádka Jirky, Tomáše, Zdeňka a dalších kluků. Ano, kamarádka. Ani jednoho z nich nenapadlo, že jsem také ženská. Jen nejlepší kamarádka.

To jsem tedy dopadla! Ve čtyřiceti jsem to rovnou zabalila. Popadaly mě chmurné myšlenky a mně najednou začalo být líto, že jsem si nepořídila aspoň dítě. Jasně že dítě není hračka, mělo by se narodit z lásky a ne z kalkulu.

A nikoho na lásku jsem pořád neměla, kalkul se mi nějak příčil. Ostatní kolem mě žili své různě povedené nebo nepovedené životy a já pořád čekala. Naši se už vzdali myšlenky, že budou prarodiče.

Maminka mě do ničeho netlačila, prý si mám žít svůj život a ne ten jejich. Bylo mi to líto, ale co jsem měla dělat? „Jedna divoká noc by to spravila,“ utrousila Dita své moudro.

„A že zrovna ty tohle říkáš?“ naštvala mě a sama viděla, že se dotkla něčeho, čeho neměla. A zdálo se jí, že mě musí nějak udobřit. Vzala to trochu z jiného soudku, než by člověk čekal. Co jsem to řekla, že ji to inspirovalo?

„Už mě nebaví čekat!“ Tak tahle věta se nějak Ditě vryla do paměti. A konala!

Byla to paráda

Slavily jsme padesátku, Dita měla padesát, mně je o rok méně. Počítala jsem s tím, že to bude holčičí party, velká, jako to u Dity bývalo zvykem. Vždycky obešla všechny sousedky a omlouvala se, že kdyby nějaký randál, tak ať jí to prominou.

Ona lidi uměla Dita ukecat. Ale na oslavě bylo o poznání méně kamarádek než roky předtím. A hlavně se tam objevil zcela nečekaně chlap. „Copak se to děje?“ zajímalo mě. „Brácha se vrátil z ciziny, nemohla jsem mu říct, aby nechodil.

A některé holky odpadly, prý povinnosti,“ usmívala se Dita. Ta její oslava byla zase skvělá, ale mohu prozradit, že Roman je skvělý chlap. Vyplatilo se počkat. A jsem šťastná, že už čekat nemusím. Nebavilo mě to. Díky Romanovi jsem začala žít svůj život.

Šárka V. (57), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Svěřila jsem se kolegyni s trápením, které jsem prožívala doma. Jenže její snaha pomoci spustila lavinu, kterou už nešlo zastavit. Když jsem nastoupila do nemocniční prádelny, nikoho jsem tam neznala. Gábina byla první, kdo se mě ujal. Ukázala mi, jak se třídí prádlo z jednotlivých oddělení, kde co najdu a na koho si mám dát pozor. Nebyla zrovna upovídaná, ale měla jsem pocit, že se na ni mohu
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika