Domů     Lásku jsem nalezla v kostele
Lásku jsem nalezla v kostele

Bylo mi už přes třicet a stále se mi nedařilo najít muže, který by byl nejen milujícím manželem, ale i hodným a spolehlivým otcem našich dětí.

Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu. Všechny moje kamarádky už dávno vodily svoje ratolesti do školky a já stále čekala na svoje štěstí. „Najdi si někoho v práci!“ radily mi moje přítelkyně.

„Tam není žádný chlap, který by stál za to,“ kroutila jsem odmítavě hlavou. Kdyby viděly, co jsou moji kolegové za typy, určitě by nikdy nic podobného ani nevyslovily.

Babička uměla vždy poradit

Zkoušela jsem najít štěstí na seznamkách, chodila si sedat do parků s knížkou v ruce a občas zašla sama i do kavárny, abych dala štěstí příležitost.

„Takovou hodnou holku, jako jsi ty, Evičko, přece musí chtít každý muž,“ říkávala moje babička, když jsem k ní přišla na návštěvu. „Třeba zase tak moc hodná nejsem,“ usoudila jsem. „Já si myslím, že právě až moc,“ vytahovala z trouby koláč.

„Muži potřebují mrchy, které je dokážou srovnat!“ vysvětlovala mi moje babička. „A ty jsi byla taky mrcha, když s tebou dědeček vydržel tak dlouho?“ smála jsem se. „A jaká!“ babička se podívala na fotku svého manžela, kterou měla vystavenou na skříňce.

„Pěkně jsem mu nandala, když si to zasloužil!“ řekla rázně. „Ale to se stávalo jen málokdy. Tvůj dědeček byl příkladný chlap, kterých už dnes moc není.“ „No právě,“ vzdychla jsem.

„Kde mám nějakého takového najít?“ „Třeba v kostele,“ překvapila mě babička svou odpovědí. „Zkus poprosit svatého Tadeáška, ten prý plní přání,“ pošeptala mi babička.

Udělala jsem rozhodnutí

Chvíli mi trvalo, než jsem se opravdu rozhodla jít se do kostela podívat. Ostatně malá modlitba ke svatému Tadeášovi mi přece nemohla ublížit.

Chvíli jsem postávala na náměstí Republiky před vchodem do kostela, než jsem v sobě našla odvahu navštívit tuto prostou kapucínskou stavbu bez věží. Vstoupila jsem na malý dvorek, kde se po mé levé ruce nacházela socha Judy Tadeáše obklopeného dvěma anděly.

Na jeho podstavci hořelo v malých červených miskách několik desítek svíček a socha byla obložena množstvím květin.

Přeříkala jsem modlitbu

Stanula jsem svatému Tadeášovi tváří v tvář a najednou nevěděla, co mám dělat. Jestli mám své přání vyslovit nahlas, nebo se jen tiše modlit, jako to dělali lidé stojící vedle mě. Jenomže jak měla znít slova mé modlitby?

Naštěstí mi pomohly malé cedulky, které byly připevněné průhlednou folií na kamenném zábradlí. „Svatý Judo Tadeáši, blízký příbuzný Krista Pána, našeho vykupitele!“ četla jsem v duchu znění modliteb.

„Apoštole a mučedníku, slavný ve ctnostech a zázracích…“ Ta slova mi přišla tak niterná a mocná, až mi do očí vstoupily slzy. Snažila jsem se je v sobě potlačit, ale draly se na povrch stejně jako všechen žal, který jsem měla ukrytý ve své duši. A že ho tam bylo.

Slzy jsem nemohla zadržet

Vytáhla jsem z kabelky papírový kapesník a utřela si do něj nos. Stejně mi z něj teklo dál. Musela jsem se do něj vysmrkat, čímž jsem vyrušila ostatní. Bylo mi trochu trapně, ale mnohem víc než na mých pocitech teď záleželo na tom, abych dočetla magický text.

„Svatý Tadeáši, slibuji, že na Tvou přímluvu nikdy nezapomenu a budu tě chválit před světem jako velikého ochránce. Amen.“

Našla jsem si tiché místo

Dočetla jsem, a to už se mi po tvářích koulely slzy jako hrachy. Takhle jsem nemohla vyjít ven před brány kostela, abych všem ukázala, jak jsem zranitelná. Jak moc moje duše pláče.

Proto jsem místo do ruchu velkoměsta vkročila do kostela, vítána sochami, které na mě shlížely z výklenků ve zdi. Usadila jsem se do nejzazší kostelní lavice a snažila se uklidnit.

Nabídl mi kapesník

Ani jsem si nevšimla, že vedle mě sedí trochu nahrbený mladý muž, který je začtený do jakési knihy. Bible to rozhodně nebyla. Z nosu mi pořád teklo a já už neměla žádný suchý kapesník.

Posmrkávala jsem tedy a rušila tím toho muže stejně jako lidi modlící se k Tadeášovi. „Nepotřebujete kapesník?“ zašeptal do posvátného ticha kostela a jeho hlas se rozlehl prostorem.

„Vy nějaký máte?“ obrátila jsem se na něj a bylo mi jedno, jestli vidí moji rozmazanou řasenku kolem očí.

Milý, vzdělaný muž

Ten muž mi místo odpovědi podal papírový kapesník a já se do něj znovu vysmrkala. „Děkuji,“ kývla jsem mu s vděčností a pokusila se trochu usmát. „Je tu pěkná zima, to pak člověku teče z nosu jako z kohoutku,“ zažertoval. „Ano,“ přikývla jsem.

„Co studujete?“ nedalo mi, abych se nezeptala. „Architekturu,“ pozvedl svou knihu. „Představte si, že ty sochy venku tvořily původně sousoší na Karlově mostě!“ přisedl si ke mně blíž, ukázal mi obrázek ve své knize a pokračoval:

„Zatímco obrazy bočních oltářů svatého Antonína a Felixe jsou díla Karla Škréty,“ ukázal na oltář před námi. „A co je tamto?“ všimla jsem si jakéhosi náhrobku. „To je náhrobek generála Maxmiliána Browna,“ vysvětlil mi. A tak jsem se ještě dozvěděla vše o historii tohoto kostela.

Konečně jsem našla štěstí

Václav, jak se mi muž z kostela představil, se ukázal jako velmi chytrý a vzdělaný muž. Byla jsem opravdu ráda, když mě pozval na rande nikoli do kavárny, ale do dalšího nádherného kostela.

Začala jsem s Václavem objevovat památky a ráda poslouchala jeho zasvěcené výklady stejně jako romantická vyznání lásky, která je posléze nahradila. Do roka a do dne se nám narodil syn a my s Václavem jsme se vzali. A já jsem tak konečně nalezla své obrovské štěstí.

Eva K. (54), střední Čechy

Související články
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
29.5.2024
Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě. Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva. Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ V
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr