Domů     Vnouček tu s námi nemusel být
Vnouček tu s námi nemusel být
5 minut čtení

Vyrůstala jsem mezi sedmi sourozenci a myslela jsem, že velkou rodinu budu mít jednou i já. Osud mi nadělil jen dcerku. Ta málem zůstala bezdětná.

Byla jsem zvyklá, že je doma rušno. Stále obklopena sestrami a brášky jsem nikdy nepoznala pocit samoty. Vždy jsem si měla s kým hrát, prakticky nikdy jsme se ani nepohádali. I ty naše puberty se daly zvládnout.

Proto jsem si neuměla představit, že já bych někdy měla dům tichý. Bez smíchu, někdy i pláče, švitoření. A přece.

Několikrát jsem o dítě přišla

Svého manžela Petra jsem potkala v mých 17 letech. Dva roky jsme spolu chodili, pak jsme se vzali a logicky jsme plánovali velkou rodinu. Bohužel naše pokusy o početí nevycházely.

Zatímco mé sestry měly bez problémů více dětí, my s Petrem jsme měli smůlu, protože naše krevní skupiny si nesedly. Dvakrát jsem dokonce prodělala potrat a bylo to pro mne tak traumatizující, že jsem si říkala, jestli to ještě zvládnu. Nakonec se zadařilo. Eliška se narodila, když mi bylo 25 let.

Vymodlená holčička, kterou jsme si hýčkali, takže jsme chtěli na další děťátko počkat. Když jsme se po čtyřech letech znovu pokoušeli o dítě, opět to skončilo dvěma potraty. Už jsem na to psychicky neměla a řekla jsem Petrovi, že jsem vděčná za Elišku.

Začala jsem se bát, že osud nám těmi ztrátami naznačuje, že by dítko nemuselo být v pořádku.

Na potomky měla dost času

Dětský smích Elišky se naším domem linul skoro neustále. Přesto jsem z té mé početné rodiny byla zvyklá na větší rozruch, takže mi občas přišlo, jako by náš domov nežil. Říkala jsem si, že to se změní.

Až Eliška bude mít vlastní rodinu, v našem domě opět bude slyšet švitoření vnoučat. Dcerka je však už z té mladé generace, pro kterou i rodičovství ve 30 letech bylo relativně brzy. Takže mateřství oddalovala. Pravda, nenašla také vhodného partnera.

Sice měla známosti, ale i když jsem jí do vztahů nemluvila, byla jsem ráda, že si některé za otce svých potenciálních dětí nevybrala. Jednomu se nechtělo moc pracovat, utrácel ale rád. Jiný nebyl zrovna nejbystřejší. Další byl žárlivec. S Markem spolu byli tři roky, když si řekli, že je čas mít děťátko.

Smířila se s tím, že bude bezdětná

Elišce bylo 33 let, když se rozhodla založit si rodinu. A bohužel nastaly zvraty, které se odehrály u mě. Ačkoli s Markem neřešili onu krevní disharmonii, nedařilo se jim. Pak Eliška prodělala dokonce čtyři potraty za sebou.

To jsem si nesmírně vyčítala, protože jsem si říkala, že to chudinka má po mně. Tolik mne trápilo, že moje jediné dítě, milovaná holčička, trpí. Elišce se blížila čtyřicítka.

„Asi jsem to měla zkusit dřív,“ plakala mi jednou v kuchyni s tím, že na děti už je pozdě. Jenže pak to přišlo. Otěhotněla, překonala kritické tři měsíce a těšila se na děťátko. Moje dcera se úplně rozzářila.

Trošku jsem se bála, že bude pesimistická, že to zase nevyjde. Nebo že bude příliš opatrná. Ale ne. Eliška byla vitální budoucí maminka, která se těšila na děťátko. Vše probíhalo podle plánu, testy dopadly skvěle.

Až jednou… Eliška přišla k nám na návštěvu a sdělila mi snad tu nejhorší zprávu. „Něco tam našli…,“ začala a já byla strachy bez sebe, o co jde.

Mám si ho nechat, nebo ho dát pryč?

Lékaři Elišce sdělili, že děťátko může být nemocné. Laicky řečeno, nemusí se mu vyvinout končetiny. A s tím by mohly být spojené další komplikace. „Nikdo ti neřekne, jestli to bude úplně špatně, nebo to dopadne dobře.

My se jen máme rozhodnout do dvou týdnů, jestli si to dítě necháme, nebo ne,“ řekla mi Eliška. Asi je vám jasné, co se člověku v tu chvíli honí hlavou.

Nechat si dítě, o které se budete možná starat celý život, a navíc mu sami nepřipravíte procházku růžovou zahradou? Nebo jít na potrat a přemýšlet pak, že třeba dítě mohlo být zdravé? Nebo si vyčítat, že byste měli alespoň jedno dítě?

Nejtěžší chvíle našeho života

Těžko radit, a já sama byla na rozpacích, co Elišce říct. Neuměla jsem si představit dát pryč dítě. Tehdy jsem si říkala, že bych se o něj postarala. Ale uvědomovala jsem si, že naložit na bedra něco takového Elišce, to bylo něco jiného.

Proto jsem jí řekla obligátní, že ať se rozhodne jakkoli, bude mít moji oporu. Eliška si děťátko nechala a za pár měsíců se narodil Vašík. Prospíval, Eliška se o něj starala dle rad lékařů, takže chodili na terapie a cvičení. Dnes je Vašíkovi pět let.

Jediný problém, který jsme řešili a řešíme, že Vašík má kratší nohu. To se dá ale všechno spravit. Je to to nejmenší. Netrápí ho ani klasické nemoci.

Moje náruč mohla být prázdná

Na jednu stranu děkuju tam nahoru, že Vašíka někdo ochránil a nedopustil, aby měl všechny ty děsivé diagnózy, které nám lékaři sdělovali.

Na druhou stranu mě možná ještě víc mrazí, když ke mně ten chlapeček přiběhne, skočí mi do náruče a já si uvědomím, že mé ruce mohly být prázdné. Že bych neměla koho chovat, s kým se mazlit, že by se naším domem nerozléhal onen dětský smích.

Protože bychom tehdy poslechli lékaře a Eliška by dala plod pryč. Ten plod, ze kterého se dnes krásně vyvíjí náš milovaný Vašík. Máte to dítě v náručí a říkáte si: „Neměl tu být, varovali nás, a teď držím v ruce vlastně zdravého človíčka.“

Dana R. (70), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
4 minuty čtení
Můj syn se ženil poměrně pozdě. Byla jsem tedy šťastná, když mi konečně oznámil, že je zamilovaný, a budoucí snacha se mi moc líbila. Můj syn Luděk byl úplně normální chlap, co se týče vzhledu, ale byl velmi úspěšný ve své profesi a tomu měl i odpovídající plat. Svoji ženu Evu poznal, až když mu bylo čtyřicet let. Byla o dvanáct let mladší a byla to skutečná krasavice. Byla ten typ ženy, za
5 minut čtení
Ten dětský smích. Kdysi se rozléhal celým bytem, a když kluci vyrostli, těšila jsem se, že tu hudbu uslyším, až oni budou mít děti. Bohužel je tu ticho. Kolikrát jsem si představovala, že za rohem vykoukne malá holčička nebo klouček, rozběhnou se ke mně a obejmou mě. Ale není tu nikdo, děti ani dospělí. Osmdesát let života je za mnou, a přesto, když přemýšlím o své rodině, si připadám, jako byc
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi