Domů     Vnouček tu s námi nemusel být
Vnouček tu s námi nemusel být
5 minut čtení

Vyrůstala jsem mezi sedmi sourozenci a myslela jsem, že velkou rodinu budu mít jednou i já. Osud mi nadělil jen dcerku. Ta málem zůstala bezdětná.

Byla jsem zvyklá, že je doma rušno. Stále obklopena sestrami a brášky jsem nikdy nepoznala pocit samoty. Vždy jsem si měla s kým hrát, prakticky nikdy jsme se ani nepohádali. I ty naše puberty se daly zvládnout.

Proto jsem si neuměla představit, že já bych někdy měla dům tichý. Bez smíchu, někdy i pláče, švitoření. A přece.

Několikrát jsem o dítě přišla

Svého manžela Petra jsem potkala v mých 17 letech. Dva roky jsme spolu chodili, pak jsme se vzali a logicky jsme plánovali velkou rodinu. Bohužel naše pokusy o početí nevycházely.

Zatímco mé sestry měly bez problémů více dětí, my s Petrem jsme měli smůlu, protože naše krevní skupiny si nesedly. Dvakrát jsem dokonce prodělala potrat a bylo to pro mne tak traumatizující, že jsem si říkala, jestli to ještě zvládnu. Nakonec se zadařilo. Eliška se narodila, když mi bylo 25 let.

Vymodlená holčička, kterou jsme si hýčkali, takže jsme chtěli na další děťátko počkat. Když jsme se po čtyřech letech znovu pokoušeli o dítě, opět to skončilo dvěma potraty. Už jsem na to psychicky neměla a řekla jsem Petrovi, že jsem vděčná za Elišku.

Začala jsem se bát, že osud nám těmi ztrátami naznačuje, že by dítko nemuselo být v pořádku.

Na potomky měla dost času

Dětský smích Elišky se naším domem linul skoro neustále. Přesto jsem z té mé početné rodiny byla zvyklá na větší rozruch, takže mi občas přišlo, jako by náš domov nežil. Říkala jsem si, že to se změní.

Až Eliška bude mít vlastní rodinu, v našem domě opět bude slyšet švitoření vnoučat. Dcerka je však už z té mladé generace, pro kterou i rodičovství ve 30 letech bylo relativně brzy. Takže mateřství oddalovala. Pravda, nenašla také vhodného partnera.

Sice měla známosti, ale i když jsem jí do vztahů nemluvila, byla jsem ráda, že si některé za otce svých potenciálních dětí nevybrala. Jednomu se nechtělo moc pracovat, utrácel ale rád. Jiný nebyl zrovna nejbystřejší. Další byl žárlivec. S Markem spolu byli tři roky, když si řekli, že je čas mít děťátko.

Smířila se s tím, že bude bezdětná

Elišce bylo 33 let, když se rozhodla založit si rodinu. A bohužel nastaly zvraty, které se odehrály u mě. Ačkoli s Markem neřešili onu krevní disharmonii, nedařilo se jim. Pak Eliška prodělala dokonce čtyři potraty za sebou.

To jsem si nesmírně vyčítala, protože jsem si říkala, že to chudinka má po mně. Tolik mne trápilo, že moje jediné dítě, milovaná holčička, trpí. Elišce se blížila čtyřicítka.

„Asi jsem to měla zkusit dřív,“ plakala mi jednou v kuchyni s tím, že na děti už je pozdě. Jenže pak to přišlo. Otěhotněla, překonala kritické tři měsíce a těšila se na děťátko. Moje dcera se úplně rozzářila.

Trošku jsem se bála, že bude pesimistická, že to zase nevyjde. Nebo že bude příliš opatrná. Ale ne. Eliška byla vitální budoucí maminka, která se těšila na děťátko. Vše probíhalo podle plánu, testy dopadly skvěle.

Až jednou… Eliška přišla k nám na návštěvu a sdělila mi snad tu nejhorší zprávu. „Něco tam našli…,“ začala a já byla strachy bez sebe, o co jde.

Mám si ho nechat, nebo ho dát pryč?

Lékaři Elišce sdělili, že děťátko může být nemocné. Laicky řečeno, nemusí se mu vyvinout končetiny. A s tím by mohly být spojené další komplikace. „Nikdo ti neřekne, jestli to bude úplně špatně, nebo to dopadne dobře.

My se jen máme rozhodnout do dvou týdnů, jestli si to dítě necháme, nebo ne,“ řekla mi Eliška. Asi je vám jasné, co se člověku v tu chvíli honí hlavou.

Nechat si dítě, o které se budete možná starat celý život, a navíc mu sami nepřipravíte procházku růžovou zahradou? Nebo jít na potrat a přemýšlet pak, že třeba dítě mohlo být zdravé? Nebo si vyčítat, že byste měli alespoň jedno dítě?

Nejtěžší chvíle našeho života

Těžko radit, a já sama byla na rozpacích, co Elišce říct. Neuměla jsem si představit dát pryč dítě. Tehdy jsem si říkala, že bych se o něj postarala. Ale uvědomovala jsem si, že naložit na bedra něco takového Elišce, to bylo něco jiného.

Proto jsem jí řekla obligátní, že ať se rozhodne jakkoli, bude mít moji oporu. Eliška si děťátko nechala a za pár měsíců se narodil Vašík. Prospíval, Eliška se o něj starala dle rad lékařů, takže chodili na terapie a cvičení. Dnes je Vašíkovi pět let.

Jediný problém, který jsme řešili a řešíme, že Vašík má kratší nohu. To se dá ale všechno spravit. Je to to nejmenší. Netrápí ho ani klasické nemoci.

Moje náruč mohla být prázdná

Na jednu stranu děkuju tam nahoru, že Vašíka někdo ochránil a nedopustil, aby měl všechny ty děsivé diagnózy, které nám lékaři sdělovali.

Na druhou stranu mě možná ještě víc mrazí, když ke mně ten chlapeček přiběhne, skočí mi do náruče a já si uvědomím, že mé ruce mohly být prázdné. Že bych neměla koho chovat, s kým se mazlit, že by se naším domem nerozléhal onen dětský smích.

Protože bychom tehdy poslechli lékaře a Eliška by dala plod pryč. Ten plod, ze kterého se dnes krásně vyvíjí náš milovaný Vašík. Máte to dítě v náručí a říkáte si: „Neměl tu být, varovali nás, a teď držím v ruce vlastně zdravého človíčka.“

Dana R. (70), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Udělala jsem největší chybu svého života
nejsemsama.cz
Udělala jsem největší chybu svého života
S manželem jsme nadšení houbaři, a přesto se nám stalo, že jsme se jednou otrávili. A stačilo k tomu udělat jedinou, ale zato fatální chybu! O prázdninách k nám jezdí pravidelně vnoučata. To osudové léto bylo Davídkovi šest a Karolínce deset. Toho roku bylo tolik hub, že se na ně mohlo chodit s nůší. Vnoučata chodila každý den s námi a vždy jsme přinesli dva
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
enigmaplus.cz
Zmizelé kolonie v Americe: Osud osadníků z Roanoke se stal jednou z největších záhad historie!
Historie je plná nevyřešených záhad, a jedna z nich se odehrála na malém ostrově u pobřeží Severní Karolíny. V roce 1587 zde byla založena anglická kolonie Roanoke s cílem připravit půdu pro další osa
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
21stoleti.cz
Jedna královna a dva druhy: Neuvěřitelná reprodukční strategie středomořských mravenců
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat s
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
epochalnisvet.cz
Půjčka na cokoliv je v moderní době velmi populární
Rychlá pomoc v případě, že domácnost navštíví finanční výdaje, s nimiž nikdo dopředu nepočítal. Ano, taková je online cesta, díky které rozhodně není nutné chodit na pobočku nebo vyřizovat časově náročný telefonický rozhovor. Stačí jen základní osobní údaje, ve hře není dlouhá zpověď nebo kontakt mezi čtyřma očima. Chcete znát všechna důležitá čísla, abyste měli jasnější představu
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
nasehvezdy.cz
S muži je to složité. Bude Bernášková raději sama?
Po rozvodu s producentem Rudolfem Merknerem (53), se kterým má syna Theodora (11), je herečka ze seriálu ZOO Nové začátky sama. Nějaké to rande prý už sice proběhlo, ale žádný chlap do života se n
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
iluxus.cz
Tokio spustilo mega projekt za 5,8 miliardy dolarů
Tokio se chystá na jednu z nejambicióznějších stavebních proměn své historie. Investice ve výši 5,8 miliardy dolarů přetvoří areál bývalého rybího trhu Tsukiji v ultramoderní čtvrť s celkovou podlažní
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
tisicereceptu.cz
Medvědí česnek je jarní rostlina nabitá energií
Období medvědího česneku se blíží, proto by byla škoda ho promeškat. Máme pro vás totiž chutné recepty z této jarní bylinky. Bylinkové máslo Do mixéru dejte 250 g změklého másla, 60 g medvědího
Kvůli muži na mě zanevřela
skutecnepribehy.cz
Kvůli muži na mě zanevřela
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
epochaplus.cz
Peruánské pyramidy: Skryté poklady dávných civilizací starší než egyptské
Zatímco o egyptských pyramidách ví dnes už každé malé dítě, ty v Peru stále stojí tak trochu na okraji zájmu běžných turistů i milovníků historie. Navíc pokud je někdo spatří poprvé, jen stěží se ubrání zklamání. Vypadají totiž jako kopce nahnědlé hlíny. Přesto se pod nánosem staletí skrývají fascinující svědectví o vyspělých kulturách, které předcházely
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
historyplus.cz
Nepotopitelná Violet přežila ztroskotání tří lodí včetně Titanicu
„Postarejte se o něj!“ křikne lodní důstojník na mladou stevardku a do náručí jí vloží dítě. Žena je oběma rukama obejme a v záchranném člunu začnou klesat. Titanic se v tu dobu už nebezpečně naklání na příď. Píše se 15. duben 1912 a údajně nepotopitelný parník jde po nárazu do ledovce ke dnu. Z více