Domů     Máma je nám pořád v patách
Máma je nám pořád v patách
5 minut čtení

Konečně budeme mít svůj dům, svůj klid, budeme žít v přírodě, děti za námi budou jezdit jen občas, budeme se připravovat na klidný důchod. Sen se zhmotnil, ale má kaz na kráse.

Když jsme konečně dospěli do bodu, kdy jsme si mohli říct, že máme dost peněz, abychom postavili baráček podle našich představ, byl to významný moment našeho života. Syn i dcera zdárně vystudovali, dělají nám radost.

Jen snad ta vnoučata zatím chybí, ale minulý týden mi Vlasta, moje snacha, oznámila, že je v očekávání, takže brzy budu babičkou. Ovšem co mě teď trápí, je moje máma.

Jsme vděční

Mám maminku moc ráda, je hodná, starostlivá. Vlastně je trochu zvláštní, že si na ni teď musím postěžovat. A je to právě kvůli té její starostlivosti. Na jaře jsme se s Vladimírem přestěhovali do novostavby a naše štěstí nebralo konce.

Byla jsem ráda, že je i moje máma šťastná a i táta nešetřil chválou. Rodičům jsme vděční. Pozemek, na kterém dům vyrostl, byl součástí pozemku, na němž stojí rekreační domek, kam jsem s rodiči jezdila od dětství.

Domeček stárne, ale rodiče se ho snaží udržovat a bydlí v něm od jara do zimy. A to se ukázalo jako problém. Bez rodičů bychom asi postavit ani nemohli. Dům nemá díky jejich „stavebnímu dozoru“ chybu.

Bedlivě dohlíželi na dodržování technologií, protože táta je tak trochu z oboru, pracoval celý život v jedné velké stavební firmě jako projektant. Takže se všechno povedlo. Nicméně hned záhy se ukázalo, že tento vysněný dům má vadu na kráse.

Zjistili jsme, že ať chceme, nebo ne, máme mé rodiče pořád, jak se říká za zadkem. Bydlí sice ve svém domku, ale vypadá to, že s námi naše štěstí hodlají sdílet ještě více, než jsme si původně představovali.

Máma je na naší terase pečená vařená, já jí vždy samozřejmě uvařím kafe a ona povídá. Takové věci o sousedech, které mě ovšem vůbec nezajímají a mého Vladimíra už vůbec ne, ten se pokaždé dekuje někam do dílny, nebo si jde rovnou lehnout do ložnice.

Je mi hloupé mámě říct, že na ni nemám čas, že musím něco dělat, pořád ještě nejsme dokonale zabydleni, navíc si většinou beru svou práci mzdové účetní domů, takže mám povinností nad hlavu. A navíc už jsem si vyzkoušela, jak to dopadne, když si takhle postěžuji.

Je strašně zvědavá

„Tak já ti pomůžu,“ zaraduje se máma, chopí se koštěte, popadne kbelík a začne uklízet. A máme po klidném odpoledni, někdy i večeru. Není nic platné se ptát: „Maminko, neměla bys na své zahrádce raději vyplít ten záhonek růží, jak jsi měla v plánu?

Zdržujeme tě, my si to uděláme sami, děkujeme…“ Nic platné, maminka se odbýt nenechá, trvá na tom, že nám pomůže. Ještě nepříjemnější ale je, že zjišťujeme, že nás vlastně pořád ze svého domku sleduje.

„K vám někdo včera večer přijel, viď, viděla jsem bílý auto. To byla nějaká kamarádka? Tvoje, nebo Vladimírova?“ tak třeba zněl telefonát od maminky, který jsem absolvovala předevčírem.

Uklízečka

Nemůžu ji ale nijak odbýt, vždyť ona to myslí dobře. Jen mám teď pořád větší obavy o kvalitu našeho manželského soužití. Maminčina péče už leze Vladimírovi na nervy a z toho jsem stále víc neklidná já.

Nemohu spát, v noci přemýšlím, jak bych své mámě tu její přehnanou péči vymluvila, ale nemůžu s k tomu odhodlat. Včera jsme se kvůli tomu s Vladimírem pohádali. „Já už z té Jiřiny zešílím,“ vybouchl, sotva za mámou zapadly dveře.

Přišla s tím, že máme špinavá okna a že by Marta, její kamarádka ta okna umyla, ona prý je v tom zběhlá a ráda si vydělá nějakou tu korunu. „Jé, vy tu máte drobků,“ prohlásila následně a běžela do chodby pro smeták a už zase začal uklízet.

To už Vladimír, který jinak proti mé mámě neřekne slovo, vypěnil. Ne moc nahlas, ale viděla jsem na něm, jak mu nabíhají žilky na čele. Řekl pomalu, ale důrazně:

„Jiřinko, nech to koště, jsi tu na návštěvě, tak si dej kafíčko a klídek, my si ty drobky uklidíme.“ Maminka to ovšem evidentně chápala jako nějakou zdvořilostní poznámku.

„Ale kdepak, Vladimírku, přece tady nebudu jen tak zbůhdarma sedět, k čemu bych vám, prosím tebe byla. Takový máte krásný nový domeček a měli byste tu nepořádek, to vám kazí dojem. Musíte si to užívat, ne se dřít.

A zítra vám přijdu uvařit, vy na to určitě nemáte čas…“ Na to se můj muž zamračil, musím říct, že takhle nabroušeného jsem ho snad ještě neviděla.

Máme dusno

Dá se říct, že Vladimír mou mámu doslova vystrkal ze dveří. Nakonec použil poměrně silný kalibr, když prohlásil s vážnou tváří, že jsme ne sebe během týdne neměli čas a chceme se konečně věnovat intimnostem.

Máma na něj rozpačitě zírala, nebyla schopna odpovědět, je přece jen ze staré školy, takže se zatvářila ustaraně. Ačkoli to Vláďa myslel v žertu, jeho tvář tomu moc neodpovídala. Maminka odešla, ale intimnostem jsme se nevěnovali.

Vláďa zabouchl dveře a důrazně mi řekl, že na tohle už nemá nervy. Začíná mezi námi být moc velké dusno. Maminku miluji ale kvůli jejím dobrým úmyslům se naše domácí pohoda nebezpečně hroutí.

Jana (56), Liberecko

Související články
3 minuty čtení
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit. A nic! Zaťala jsem bezmocně ruce v pěst. Zase jsem byl
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
enigmaplus.cz
Mistr Frabato: Český mág světového renomé!
Důkazem toho, že i v Čechách se rodí novodobí čarodějové, je František Bardon (1909–1958), přezdívaný mistr Frabato či Arion. [gallery ids="158583,158585,158584"] Jeho sláva dosáhla i daleko za
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
nejsemsama.cz
Dovolená v Turecku: Od odpočinku až po zážitkové výlety
Turecko není zdaleka jen azurové moře a hřejivé sluneční paprsky až do podzimu. Vyjeďte si na lodní výlet po řece, nebo se vydejte za historickými památkami, kterých tu není málo. Istanbul Hlavní město Turecka je Mekka byzantských kostelů, barevných bazarů, trhů s kořením a osmanských mešit. Tohle v plážovém letovisku prostě nezažijete! Silnou duchovní energií na vás dýchne Modrá mešita i Chrám Hagia Sofia, jehož
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
epochaplus.cz
Stonehenge: Věčná záhada prehistorického kolosu – Dílo obrů, trpaslíků, nebo snad mimozemšťanů?
Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství? Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď. Stonehenge je majestátním
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
iluxus.cz
Znázornění odolnosti: Victorinox Pro Air GMT Automatic
Společnost Victorinox dnes uvedla na světové trhy hodinky Air Pro GMT Automatic, které jsou připraveny ke vzlétnutí do nebes a zároveň jsou příkladem závazku značky ke kvalitnímu řemeslnému zpracování
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
historyplus.cz
Alexandr Hamilton: Chudý imigrant založil první americkou banku
Malý Alexandr sklopí zrak a zakouká se na svoje staré ošoupané boty. Srdce se mu rozbuší a jeho bledá pleť zrudne hanbou. Nechce už dál poslouchat ty jízlivé řeči o své matce. Přidá proto do kroku, aby byl doma… Píše se rok 1789 a Amerika se stále vzpamatovává z války za nezávislost. I když boje skončily
Miláčka má Rusevová v cizině?
nasehvezdy.cz
Miláčka má Rusevová v cizině?
Herečka Anežka Rusevová (38) ze seriálu ZOO Nové začátky je v poslední době jako vyměněná. Zdá se, že opět hubne, aby měla ještě štíhlejší postavu. prozradila, že ze skříně vyházela neforemné obl
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
21stoleti.cz
Analýza DNA jako nástroj pro identifikaci obětí hromadných katastrof
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziolog
Dýňová polévka s karotkou
tisicereceptu.cz
Dýňová polévka s karotkou
Dýňová polévka je výtečná, sytá, lehce stravitelná a hotová rychle a prakticky bez námahy. Suroviny na 4 porce 1 dýně Hokaido 2 karotky 50 g másla 1 cibule 1 l zeleninového vývaru sůl, pep
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
epochalnisvet.cz
Indické Trump Towers se chlubí opulentními penthousy
Dvojice mrakodrapů, které vyrůstají v Novém Dílí, nabídnou nevšední exkluzivitu a přepych. Není tedy divu, že je o tyto luxusní rezidence v hodnotě od jednoho do patnácti milionů dolarů velký zájem. Věže nabídnou svým obyvatelům také veškerý servis a zázemí, pro ty nejmovitější rezidenty jsou tu pak také čtyři rozlehlé penthousy. Dvě nové věže
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
skutecnepribehy.cz
Jak mě snacha chtěla vyštípat z domu
Trápila jsem se otázkou, zda mladým vyklidit pole a nechat jim svůj dům, nebo zůstat a bojovat. Nakonec jsem se rozhodla. Nikam se nehnu! Už zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu břečku do dřezu a znovu zapnula rychlovarnou konvici – ani ťuk. Pustila jsem televizi – ticho a tma jako v hrobě. Chtěla jsem rozsvítit.