Domů     Vnouček tu s námi nemusel být
Vnouček tu s námi nemusel být
5 minut čtení

Vyrůstala jsem mezi sedmi sourozenci a myslela jsem, že velkou rodinu budu mít jednou i já. Osud mi nadělil jen dcerku. Ta málem zůstala bezdětná.

Byla jsem zvyklá, že je doma rušno. Stále obklopena sestrami a brášky jsem nikdy nepoznala pocit samoty. Vždy jsem si měla s kým hrát, prakticky nikdy jsme se ani nepohádali. I ty naše puberty se daly zvládnout.

Proto jsem si neuměla představit, že já bych někdy měla dům tichý. Bez smíchu, někdy i pláče, švitoření. A přece.

Několikrát jsem o dítě přišla

Svého manžela Petra jsem potkala v mých 17 letech. Dva roky jsme spolu chodili, pak jsme se vzali a logicky jsme plánovali velkou rodinu. Bohužel naše pokusy o početí nevycházely.

Zatímco mé sestry měly bez problémů více dětí, my s Petrem jsme měli smůlu, protože naše krevní skupiny si nesedly. Dvakrát jsem dokonce prodělala potrat a bylo to pro mne tak traumatizující, že jsem si říkala, jestli to ještě zvládnu. Nakonec se zadařilo. Eliška se narodila, když mi bylo 25 let.

Vymodlená holčička, kterou jsme si hýčkali, takže jsme chtěli na další děťátko počkat. Když jsme se po čtyřech letech znovu pokoušeli o dítě, opět to skončilo dvěma potraty. Už jsem na to psychicky neměla a řekla jsem Petrovi, že jsem vděčná za Elišku.

Začala jsem se bát, že osud nám těmi ztrátami naznačuje, že by dítko nemuselo být v pořádku.

Na potomky měla dost času

Dětský smích Elišky se naším domem linul skoro neustále. Přesto jsem z té mé početné rodiny byla zvyklá na větší rozruch, takže mi občas přišlo, jako by náš domov nežil. Říkala jsem si, že to se změní.

Až Eliška bude mít vlastní rodinu, v našem domě opět bude slyšet švitoření vnoučat. Dcerka je však už z té mladé generace, pro kterou i rodičovství ve 30 letech bylo relativně brzy. Takže mateřství oddalovala. Pravda, nenašla také vhodného partnera.

Sice měla známosti, ale i když jsem jí do vztahů nemluvila, byla jsem ráda, že si některé za otce svých potenciálních dětí nevybrala. Jednomu se nechtělo moc pracovat, utrácel ale rád. Jiný nebyl zrovna nejbystřejší. Další byl žárlivec. S Markem spolu byli tři roky, když si řekli, že je čas mít děťátko.

Smířila se s tím, že bude bezdětná

Elišce bylo 33 let, když se rozhodla založit si rodinu. A bohužel nastaly zvraty, které se odehrály u mě. Ačkoli s Markem neřešili onu krevní disharmonii, nedařilo se jim. Pak Eliška prodělala dokonce čtyři potraty za sebou.

To jsem si nesmírně vyčítala, protože jsem si říkala, že to chudinka má po mně. Tolik mne trápilo, že moje jediné dítě, milovaná holčička, trpí. Elišce se blížila čtyřicítka.

„Asi jsem to měla zkusit dřív,“ plakala mi jednou v kuchyni s tím, že na děti už je pozdě. Jenže pak to přišlo. Otěhotněla, překonala kritické tři měsíce a těšila se na děťátko. Moje dcera se úplně rozzářila.

Trošku jsem se bála, že bude pesimistická, že to zase nevyjde. Nebo že bude příliš opatrná. Ale ne. Eliška byla vitální budoucí maminka, která se těšila na děťátko. Vše probíhalo podle plánu, testy dopadly skvěle.

Až jednou… Eliška přišla k nám na návštěvu a sdělila mi snad tu nejhorší zprávu. „Něco tam našli…,“ začala a já byla strachy bez sebe, o co jde.

Mám si ho nechat, nebo ho dát pryč?

Lékaři Elišce sdělili, že děťátko může být nemocné. Laicky řečeno, nemusí se mu vyvinout končetiny. A s tím by mohly být spojené další komplikace. „Nikdo ti neřekne, jestli to bude úplně špatně, nebo to dopadne dobře.

My se jen máme rozhodnout do dvou týdnů, jestli si to dítě necháme, nebo ne,“ řekla mi Eliška. Asi je vám jasné, co se člověku v tu chvíli honí hlavou.

Nechat si dítě, o které se budete možná starat celý život, a navíc mu sami nepřipravíte procházku růžovou zahradou? Nebo jít na potrat a přemýšlet pak, že třeba dítě mohlo být zdravé? Nebo si vyčítat, že byste měli alespoň jedno dítě?

Nejtěžší chvíle našeho života

Těžko radit, a já sama byla na rozpacích, co Elišce říct. Neuměla jsem si představit dát pryč dítě. Tehdy jsem si říkala, že bych se o něj postarala. Ale uvědomovala jsem si, že naložit na bedra něco takového Elišce, to bylo něco jiného.

Proto jsem jí řekla obligátní, že ať se rozhodne jakkoli, bude mít moji oporu. Eliška si děťátko nechala a za pár měsíců se narodil Vašík. Prospíval, Eliška se o něj starala dle rad lékařů, takže chodili na terapie a cvičení. Dnes je Vašíkovi pět let.

Jediný problém, který jsme řešili a řešíme, že Vašík má kratší nohu. To se dá ale všechno spravit. Je to to nejmenší. Netrápí ho ani klasické nemoci.

Moje náruč mohla být prázdná

Na jednu stranu děkuju tam nahoru, že Vašíka někdo ochránil a nedopustil, aby měl všechny ty děsivé diagnózy, které nám lékaři sdělovali.

Na druhou stranu mě možná ještě víc mrazí, když ke mně ten chlapeček přiběhne, skočí mi do náruče a já si uvědomím, že mé ruce mohly být prázdné. Že bych neměla koho chovat, s kým se mazlit, že by se naším domem nerozléhal onen dětský smích.

Protože bychom tehdy poslechli lékaře a Eliška by dala plod pryč. Ten plod, ze kterého se dnes krásně vyvíjí náš milovaný Vašík. Máte to dítě v náručí a říkáte si: „Neměl tu být, varovali nás, a teď držím v ruce vlastně zdravého človíčka.“

Dana R. (70), Brno

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Babičky už dnes nejsou, co bývaly. Jsou moderní, mají nejrůznější záliby, cestují, sportují. Ne každá skáče nadšením, když ji poprosíte o hlídání vnoučat. Všude se dočítám, že doba je moderní a panuje trend, že spousta babiček se již nepovažuje za babičky hlídací. Chtějí si užívat života. Dřív babičky nosily tepláky a zástěry, pekly koláče, dělaly marmelády a nezlobily se, když k nim mladí strč
3 minuty čtení
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali. Ten její Ota se navíc brzy rozvedl, což
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve