Domů     Utíkala jsem z domova, šlo tam o život
Utíkala jsem z domova, šlo tam o život
3 minuty čtení

Dennodenně děkuji za všechny hodné a laskavé lidi, které mám kolem sebe. Právě oni mi pomohli překonat peklo s ochlastou.

Moje manželství bylo peklo, snad jen ten, kdo žil s agresivním alkoholikem, si dokáže představit, o čem mluvím. Občas jsem utíkala. Když už se to doma nedalo vydržet, sbalila jsem si to nejnutnější a utekla k rodičům, nebo k tetě.

Vyčítala jsem si to, byli už staří a moc se kvůli mně trápili. Ale když řádil, doma nešlo zůstat, občas to byl fakticky boj o přežití. Kéž by to byl aspoň kvartální alkoholik a dělal si přestávky, během nichž bych se dokázala jakž takž vzpamatovat!

Leč můj muž pil v podstatě nonstop. Syn utekl z domova, když mu bylo sedmnáct, přespával u kamarádů. Je to naštěstí hodný kluk, alkoholu se dodnes nedotkl, když viděl, co to udělalo s jeho otcem.

Byla jsem ráda, že se dokázal vzepřít. Jen jsem stále netušila, co bude se mnou. Neměla jsem ponětí, jak se podává žádost o rozvod. A taky jsem se bála, že přijdu o střechu nad hlavou.

Bledá jako smrt

Jednou řádil víc než obvykle. Byla jsem zvyklá, že je doma příšerný nepořádek a zápach, naházel totiž všechny svoje věci na hromady a na těch hromadách žil, jedl a spal.

Občas jsem ho požádala, aby si to uklidil, což bylo zbytečné a zpravidla ho to rozzuřilo k nepříčetnosti.

Tentokrát mě honil s lopatou po zahradě. Ještěže se motal, protože kdyby byl rychlejší, je možné, že bych to nepřežila. Rychle jsem si naházela do tašky kartáček na zuby, hřeben, léky, prostě to, co vždycky, a utíkala k tetě, která bydlela kousek odsud.

„Děvenko zlatá,“ spínala ruce, „už zase?“ Pro pláč jsem jen zoufale přikyvovala. „Chudinko, jsi bledá,“ pohladila mě. Hned vařila čaj, hledala sušenky. „K večeři bude houbová omáčka,“ usmívala se.

Vrtěla jsem hlavou: „Ale teto, nedostala bych do sebe ani sousto.“ Jako vždy přísně odpověděla: „Musíš jíst, Aničko. To by to dopadlo, kdybys nejedla.“

Střecha nad hlavou

Snědla jsem pár soust, víc to nešlo. Slzy mi padaly do omáčky. „Ach, tetičko, já jsem tak nešťastná,“ naříkala jsem. Usmála se: „Ale kdepak, nejsi nešťastná. Máš kolem sebe spoustu hodných lidí, kteří tě mají rádi.

Máš mě, i když jsem už stará a mrzutá osoba, máš milující rodiče, hodného syna. Jen v sobě teď musíš najít odvahu a toho opilce opustit.“ Zaúpěla jsem: „Teto, přijdu o střechu nad hlavou, dům je jeho.“

Znovu se usmála: „A co abys bydlela u mě?“ To byla věta, která mi dala křídla. Rozvedla jsem se s ochlastou, přestěhovala se k tetě a denně děkuji za to, že jsem to ve zdraví přežila, i za hodné lidi, které mám kolem sebe.

Anna (63), Kroměříž

Související články
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka