Domů     V pokojíčku bylo zlo
V pokojíčku bylo zlo
3 minuty čtení

Už jako dítě jsem zažívala něco, s čím si žádný z dospělých nevěděl rady. V mém pokoji něco bylo. Něco, co jsem označovala za zlou energii.

Celý život bydlím v témže bytě. Kdybych mohla, hned z něj odejdu, protože se v něm od narození necítím dobře. Je v něm něco, co mě kdysi děsilo a nedovolilo mi to v klidu spát. Vše se změnilo až ve chvíli, kdy jsem otěhotněla. Jenže pak se můj problém přenesl na dceru, která trpí stejně jako před lety já.

Ledové království

Byla jsem ještě malá holka, když jsem si uvědomila, že se ve svém pokoji bojím. Když jsem v něm měla spát sama, začala jsem plakat. Dokud jsem byla malá, mohla jsem jít v noci za rodiči a spát u nich. Jenže těm po čase došla trpělivost.

Nutili mě, abych se naučila spát sama. Vydržela jsem tam ale sotva dvě hodiny a už jsem s pláčem běžela k našim. Nedokázali pochopit, že u mě něco je. Ačkoliv v pokoji mělo být teplo, já se tam cítila jako v ledovém království.

Pocit zla přetrvával

Když mě maminka zahnala zpátky, nikdy jsem pořádně neusnula. Seděla jsem na posteli a čekala, kdy si pro mě přijdou. Mamka doufala, že až povyrostu, že to přestane. To se ale nestalo. Bylo jedno, jestli je mi pět, nebo patnáct.

Ten pocit zla v mém pokoji stále přetrvával. Občas jsem si říkala, že se z toho blázním. Když se vám stále dokola děje totéž, po čase to přijmete za vlastní. Tak to bylo i v mém případě. Na to, že mi celou noc hučí v uších a je mi zima, jsem si musela zvyknout.

Rodiče mi byt nechali

Když jsem dospěla, naši si koupili menší domeček a mně nechali byt. Nadšená jsem nebyla, protože jsem se tam bála zůstat. Díky bohu, že se ke mně nastěhoval přítel Pavel. Svěřila jsem se mu s tím, co mě roky trápí. Neměl mi na to moc co říct.

Když jsem otěhotněla, jako zázrakem můj strach přešel. Najednou jsem spala klidně celou noc. Jenže tím to bohužel neskončilo. Můj problém se přenesl na dceru. Už po jejím narození bylo něco špatně. Jakmile jsme šly ven, bylo to klidné, miloučké miminko. Sotva jsme se vrátily, byla Anežka jako vyměněná.

Prožívala to samé?

Měla postýlku v pokoji, který byl dříve můj. Plakala celé noci a vždy měla ledové ručičky. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co se jí možná děje. „Co když zažívá to, co jsem zažívala já?“ přemítala jsem.

Pro klid nás všech jsem ji nechávala spinkat u nás v ložnici. V ní byla klidná a spokojená.

Pokoj jsme zamkli

Jak Anežka rostla, problém se stále vracel. V pěti letech odmítala v pokoji spát nadobro. Popisovala mi něco, co jsem dobře znala. „Mami, mně celou noc píská v uších. Je mi i hrozná zima, jako by mi mrzly prsty,“ svěřila se.

Cítila jsem bezmoc, protože to už nebyla náhoda. V tom pokoji zkrátka přebývá nějaká zlá energie. Já jsem se jí sice zbavila, ale teď trpěla moje dcera. Pokoj jsme zamkli a přestali ho používat. Třeba časem to zlo samo vymizí.

Simona H. (51), Písek

Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může