Domů     Láska hory přenáší a všechno spraví
Láska hory přenáší a všechno spraví
3 minuty čtení

Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít.

Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Takhle se to střídalo.

Byli jsme s Tondou jako oheň a voda, jako den a noc. Kaž­dý jiný. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak.

Byla to selka ze zemědělského rodu, posuzovala ženy podle toho, jak se umějí postavit k práci, jak jim nakyne těsto na koláče či zda správně podojí krávu.

Pro Tondu měla dávno vyhlédnutou nevěstu podle svých představ, copatou Hanku, která zvládla za den tolik práce, kolik neodvedu za celý život.

Tonda Hankou pohrdl a na seznamovací nedělní oběd přivedl mě, holku z centra města, která krávy znala jen z dokumentárních filmů o venkově a na pole chodila leda tak o prázdninách krást kukuřici.

Jen krocan

Tohle nebude fungovat, řekla jsem si v duchu, když jsem vystoupila na autobusové zastávce v Tondově vesnici.

Stály tu dvě babičky, které jsem v životě neviděla, a téměř jednohlasně mě poučily, že Tonda už přece jednu nevěstu má, Haničku, a tak ať se laskavě otočím na podpatku a vrátím se, odkud jsem přišla.

Když jsem zvedla oči k jednomu z mála zdejších stavení, zdálo se mi, jako by se za oknem mihl stín copaté dívky. Na dvoře před ohromným barákem Tondových rodičů mě honila nějaká obluda, nic takového jsem nikdy v životě neviděla. Vydávala neslýchané zvuky. Křičela jsem o pomoc.

Vyběhli Tonda a jeho matka. Nestvůru někam zavřeli. „To byl jen krocan, slečno,“ suše podotkla selka a jedovatě si mě změřila. „Asi se mu nelíbily vaše červené šatičky,“ dodala a nesouhlasně se zadívala na purpurové minišaty a střevíčky na vysokém podpatku. „Pozor, ať se u nás neumažete,“ pravila suše.

Jíme králíka

Nedělní oběd byl k nepřežití. Tondovi rodiče žalostně vzdychali. Abych se zavděčila, chválila jsem kuře s bramborem, leč selka mi ublíženě sdělila, že jíme králíka. Zeptala se, jak trávím volný čas.

Něco jsem si vymyslela, neboť volný čas jsem trávila v zimě po hospodách, v létě u táborových ohňů. Pak jsme s Tondou radši vypadli. „Hele, nejsme si souzeni,“ špitla jsem. „Když se chce, všechno jde,“ mínil.

Po Tondově promoci na zemědělského inženýra jsme se odstěhovali sto padesát kilometrů od jeho vsi. Takovou vzdálenost od tchyně každému doporučuji. Vidíme se málokdy a naše vztahy jsou neutrální.

Radka (66), Olomoucko

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud