Domů     Podej prst a ztratíš soukromí
Podej prst a ztratíš soukromí
5 minut čtení

Sousedé zřejmě považovali naši přátelskou povahu za trvalou pozvánku do našeho soukromí. Nevěděla jsem si s tím rady, teprve naše akční dcera jim rázně domluvila.

Máme chatu v krásné krajině nad řekou Sázavou a jezdíme sem vždy, jak je to jen trochu možné. Můj manžel vlastně celý život, já od té doby, co ho znám. Brali jsme se brzy po našem seznámení. Milujeme to tady.

Máme velkou zahradu s ovocnými stromy, záhony plné zeleniny, i naše děti to tady milují.

Franta dobrák

Před časem nám ale naši oázu klidu a pohody narušili dotěrní sousedé. Přistěhovali se sem jednoho dne, když si na pozemku nedaleko naší chatky postavili dům. Přišli se představit, což jsme s mým mužem ocenili. Dnes to nebývá příliš zvykem.

Když se někde v ulici objeví někdo nový, nemá tu slušnost, aby se šel představit. Neříkám, že musí kvůli tomu udělat zrovna večírek, ale stačí jen podat ruku, vždyť na podobných místech k sobě máme všichni blízko.

Jenomže tihle lidé, Valerie a Olda, to pojali jaksi intimněji, než bývá zvykem. Představili se a pozvali nás k sobě domů. To bylo poprvé a naposledy. Pak už chodili jen oni k nám. Přitom jsme je jen ze zdvořilosti pozvali, ať se také někdy zastaví u nás.

Netušili jsme, že si svou slušností tak naběhneme.

Můj František je dobrák od kosti a rád si s lidmi popovídá, takže trpělivě poslouchal to nezáživné povídání, které vedla především Valerie, zatímco Oldřich se ládoval brambůrkami, pil naše pivo nebo víno, nebo si alespoň chodil uždibovat angrešt, nebo jinou zahradní pochutinu.

Vysedávali u nás

Oni totiž skoro nic na svém pozemku nepěstují. Nevím, jestli jsou tak líní, ale jediné, co tam dělají, je, že posekají trávu motorovou sekačkou a pokropí záhonek růží, když je sucho.

Jinak se o zahrádku nestarali, místo toho raději vysedávali u nás a zdržovali nás od práce. Tolik jsme si zakládali na tom, aby naše chata i zahrádka byly jako ze škatulky.

Po pár sousedských návštěvách jsem začala být nervózní a odbíhala jsem na zahradu plít, nebo zalévat, s našimi novými „přáteli“ to ani nehnulo. Vůbec nechápali, že na ně nemáme celý den, každý den.

Co to zkouší?

Musím říct, že i můj muž seděl jako pecka, uhranutý kolovrátkem řečí té ženské. Začala jsem mít ostatně dojem, že mi mého manžela svádí. Pozorovala jsem jejího Oldu, jak i on vidí počínání své ženy, ale vypadal klidně.

Když za mnou pak přišel na záhon a měl podivné lascivní řeči, běhal mi mráz po zádech. Tak on si chce snad se mnou něco začít a nechá svou ženu, ať to samé zkouší na mého manžela? Dělalo se mi nevolno, ale nechtěla jsem dělat zlou sousedskou krev.

Jenomže oba odmítali pochopit, že s nimi rozhodně nejsme na stejné vlně. Bála jsem se pak i vzdálit z chaty. Jednou jsem jela něco nakupovat do města, vrátila jsem se a na houpačce seděl ten můj trouba s Valerií.

Podívala se na mě, smála se od ucha k uchu a působila dojmem, že je vše v naprostém pořádku. „Promiň, Valerie, my máme práci,“ řekla jsem a důrazně se podívala na Frantu, aby vstal a šel mi pomoct na zahrádku.

Dcera na scéně

Když jsme se vrátili ze záhonu, nevěřila jsem svým očím. Valerie pořád seděla na houpačce a od branky k ní mířil Olda. Nevěděla jsem, jak takhle budeme žít dál, byla mi celá ta situace nepříjemná a z chaty jsem se už vůbec netěšila.

Všechno jsem jednoho dne vyprávěla své dceři. Naše nové sousedy u nás párkrát potkala a prohodila s nimi pár slov.

Její muž tehdy, hned, když je viděl poprvé, prohodil na adresu Valerie a Oldy pár nelichotivých poznámek, ale naše Pavla ho zarazila, ať nám do našich přátel nemluví. Tedy nemluvil, ale já jsem po čase sama za Pavlou přišla.

Ne, že bych chtěla se svou situací pomoct, ale jen jsem si chtěla lidsky postěžovat. Musela jsem se někomu svěřit. Člověk často doufá, že dostane radu od člověka, který to všechno vidí z jiného úhlu pohledu. Vyprávěla jsem a Pavla se kabonila čím dál víc.

Prý už si sama říkala, že těch nových přátel je u nás nějak „moc“. Že vyplňují skoro celý náš volný čas. Přikyvovala jsem. „Nech to na mně, mami,“ řekla nakonec a přešla na jiné téma.

V klidu a důrazně

Počkala si na okamžik, kdy ti dva zrovna nebyli u nás, ale na své zahradě. „Můžu dál,“ zahalekala s úsměvem, a to bylo také všechno, co jsem na tu dálku slyšela. Nebyla tam dlouho, snad deset minut.

Vyšla z vrátek a viděla jsem na ní, že je se svou misí spokojená. Manželé se od té doby u nás neobjevili. Přitom nás nepřestali zdravit, chovají se slušně. My je k nám nezveme a oni k sobě nás už tuplem ne.

Na mou otázku, co jim Pavla vlastně řekla, pokrčila rameny a že prý to bylo jednoduché. Vysvětlila jim, že my jsme příliš hodní na to, abychom proti jejich častým návštěvám vyslovili výhrady, a že tak tedy činí za nás. Řekla jim, že nemáme na návštěvy čas.

Větší potěšení máme z práce na chatě. Není to nic proti sousedům, ale ať se nezlobí a j­iž se „nezvou sami“, naše setkávání je potřeba omezit. Takhle bychom to sami říct nedokázali.

Květa (68), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může