Domů     Děda se ze mě snažil vychovat poslušnou ženu
Děda se ze mě snažil vychovat poslušnou ženu
3 minuty čtení

Moje trauma z dětství bylo tak silné, že jsem si nikdy nedokázala založit rodinu a být šťastná. Dnes jsem kvůli tomu sama, jen se svými psy.

Byla jsem dítě panovačné, necitlivé ženy a ustrašeného slabocha, který chtěl mít klid. Matka mě, jak to jen šlo, vozila ke svým rodičům na vesnici. Babička byla tichá žena, která byla vychována k poslušnosti svému muži.

Děda, před kterým se třásla nejen babička, ale celé okolí, zvířata nevyjímaje, pro mě vymyslel hru. Každý večer napustil necky studenou vodou, do které mě posadil. Potápěl mi hlavu pod vodu a držel tak dlouho, dokud jsem nezačala kuckat. To mě pak vytáhl z vody za vlasy.

Prý je to proto, aby ze mě udělal poslušnou manželku a jednou mu za to určitě poděkuju. To určitě! Hrozně jsem nechtěla, aby mě děda koupal a vždycky jsem utíkala za babičkou, aby mě zachránila, ale děda mě popadl a už pospíchal do kůlny pro necky.

Babička se tak strašně dědy bála, že mlčela, neudělala nic, nikdy se mě nezastala. A to ani tehdy, když mě děda začal v pěti letech bít páskem.

Následky navždy

Propadala jsem se do smutku a beznaděje. Doma jsem brečela, že k dědovi jezdit nechci, ale musela jsem, i když jsem klečela na kolenou. Říkala jsem mamince, že mě děda bije, ale babička jí vždy nalhala, že ty rány jsem si způsobila sama. Jsem prý strašné nemehlo.

Moje bezcitná matka, která byla zřejmě po dědovi, se nad mým zuboženým tělem ani nepozastavila. Ještě mě častovala úšklebky, co jsem to vyváděla, že jsem se tak zřídila a že dobře mi tak! Jsem prý nemehlo po tátovi a jeho rodině.

Zničit si život pro něco takového, jako jsem já, byla prý chyba. To měla raději zůstat bezdětná. Takové řeči jsem slýchala často. Když se jednou ptala dětská lékařka, kde jsem k takovým šrámům přišla, matka se z toho vykroutila jako had.

Zřídila jsem se tak prý na chalupě, když jsem projela na kole skleníkem. Abych se nerozsypala, zvykla jsem si potlačovat emoce. A nakonec je i přestala cítit. Nikdy jsem nikomu nic neřekla.

Moje matka mě později také řezala jako žito a otec jí tak podléhal, že se její vůli neprotivil.

Jen já a mí psi

Co říct o mém dětství? Prostě jsem ho přežila. Odměřená k lidem jsem ale dodnes. Nevěřím jim. Nikdy jsem nebyla schopná navázat dlouhodobější vztah, nedokážu se rozčílit, pohádat, plakat, cítit lítost.

Před lety jsem si pořídila psa, měla jsem z toho strach, ale nakonec jsem si na to soužití se zvířetem zvykla. Tak jsem si pořídila postupně ještě další psíky a jsem s nimi konečně šťastná. Věřím jim víc než lidem.

Nikdo na mě sice nic nepozná, umím se chovat, ale pod tou slupkou žije psychický mrzák, kterého ze mě udělala moje rodina, s mou krutou matkou a dědou v čele. Oba jsou už po smrti a já doufám, že se smaží v pekle.

Martina (61), Ostrava

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.