Domů     Předtucha mi zachránila život
Předtucha mi zachránila život
3 minuty čtení

Měla to být odpolední procházka jako jakákoliv jiná. Místo klidu a načerpání energie jsem však zažila hrůzu, na jakou nezapomenu.

Ten kousek lesa byl strašidelný, nikdo z místních lidí tam nechodil. Já ale na takové pověry nevěřila. Nebála jsem se. Až jednoho dne jsem se přesvědčila na vlastní kůži, že pověsti skutečně nelžou.

Procházky mě baví

Celý život chodím pravidelně na procházky do přírody, a to i v zimě. Mráz ani sníh mi nevadí, prostě se nabalím a jdu. Chůze mě udržuje vitální a v dobré náladě. Za domem mi začíná les, kam chodím pravidelně už několik let.

Jednou jsem se ale vypravila o hodně dál. Do míst, ke kterým se váže hned několik strašidelných pověstí.

Povídačkám jsem nevěřila

Je to takový malý kousek lesa pod skalou u rybníka. Kdysi tam prý stával mlýn. Podle jedné z pověstí tu řádil čert, občas se převlékl za myslivce. Nabízel různé výhodné nákupy, zastřelenou lesní zvěř nebo rovnou peníze za nějakou službičku.

Prostě pokoušel hříšné duše a běda té, která se nechala nachytat. Běhala tu prý také jedna baba bylinkářka, která pomáhala ženám k potratům a zabil ji za to lesní duch. Já takovým povídačkám nevěřila. Vždyť přece žijeme v jednadvacátém století!

Les byl podivně tichý

Na procházku jsem se vydala jako vždy později odpoledne. Přeběhla jsem zasněžené pole a zamířila do strašidelného lesa. I když to byly všechno jenom pověry, vzpomněla jsem si na ně.

Les to byl jako každý jiný, jen se mi zdálo, jak jsem šla dál a dál, že je podivně tichý a zádumčivý.

Slyšela jsem tiché hlasy

Najednou jsem uviděla před sebou postavu. Zarazila jsem se. Napínala jsem zrak mezi stromy, ale nic se neobjevovalo. Pomalu jsem našlapovala dál a rozhlížela se kolem. Přede mnou se objevil velký balvan. Trčel z mechu jako domek pro trpaslíky.

Zastavila jsem se u něj. Byl něčím zvláštní. Vtom jsem ucítila v zádech něčí přítomnost. Jako by se na mě dívaly desítky očí. A poté jsem zaslechla i tiché hlavy. Něco si šeptaly, ale já jim nerozuměla.

Blížila se ke mně s holí

Rozhlížela jsem se kolem sebe a několikrát kámen obešla. A pak jsem spatřila zase tu postavu. Byla to stará žena. Stařena se přibližovala ke mně kolíbavou chůzí. Měla v ruce hůl a vypadala rozčileně, až zlostně.

Najednou mi došlo, že se nebude bát tu hůl použít. Vzpomněla jsem si na pověst o zlé bylinkářce a strach mě úplně paralyzoval.

Něco za mnou volala

„Je to jenom pověra,“ opakovala jsem si, když jsem utíkala z lesa. Na jeho kraji jsem se intuitivně otočila, zda je mi bába v patách. Ta ale jen stála v lese a něco za mnou volala. Úprkem jsem běžela domů.

Později jsem se dozvěděla od starousedlíků, že ten kámen, co jsem viděla, je ten, kterým lesní duch bábu zabil. Nikdo z místních do těch míst nechodí. Od toho dne už nejsem vůči místním pověrám tolik skeptická.

Marta B. (60), Náchod

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
3 minuty čtení
Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může