Domů     Nebylo to úplně jako v pohádce
Nebylo to úplně jako v pohádce
6 minut čtení

Domnívala jsem se, že láska je taková, jak ji líčí pohádky. Dva lidé o sebe usilují, překonají překážky, z čehož je nakonec patrné, že jsou si souzeni.

Uspořádají si velikou svatbu a žijí spolu šťastně až do smrti. Opravdu jsem byla přesvědčena o tom, že je to všechno takhle jednoduché. A také jsem si předsevzala, že mé srdce nezíská nikdo jiný než ten pravý.

Nikde žádní romantici

Na střední škole jsem získala přezdívku Nedobytná, na kterou jsem byla právem hrdá. Kluky jsem hodně zajímala, protože jsem se o ně, i když jen zdánlivě, vůbec nezajímala.

Postupem času mě nesmírně zklamali, a teď mám na mysli nejen těžce pubertální spolužáky, ale dokonce i studenty ze starších ročníků. Bylo mezi nimi mizivé procento romantiků.

Psaníčka, která jsem objevovala doma ve schránce nebo na školní lavici, obsahovala velké množství gramatických i stylistických chyb. A některá byla dokonce i oplzlá.

Ne že bych nechodila na rande, zkoušela jsem to celkem dost poctivě, ale pokaždé jsem se vracela s pocitem absolutní beznaděje.

Místo návštěvy představení Romea a Julie jsem se ocitala tu v opuštěné autobusové budce za městem, jindy v zapomenuté rozestavěné chatě obývané krysami. Končilo to fackou a mým urychleným odchodem z těch bohem opuštěných míst.

Jen málokdo se odvázal alespoň natolik, aby mě pozval do restaurace, o vinárně ani nemluvím.

Pro ostatní jsem byla chudinka

Spolužačky moji filozofii nechápaly, každá chtěla s někým chodit, byly přesvědčeny o tom, že není nač čekat.

Snad jen má nejlepší kamarádka se mě snažila tolerovat, ale i ona si ve třeťáku uvázala na krk jednoho, který vynikal snad jedině tím, že vypil půllitr piva na ex v rekordním čase.

I když mi bylo teprve sedmnáct, poznamenala jsem, že nechápu, k čemu to je v partnerském životě dobré. Kamarádka odsekla, že ničemu nerozumím a že ona prostě jen nechce vypadat jako chudinka, která nedokáže sbalit kluka. Při tom se na mě významně podívala.

Odmaturovala jsem, aniž jsem strávila intimní chvíle s chlapcem. Obávám se, že viděno očima vrstevníků to byla větší ostuda, než kdybych u maturity propadla.

Nečekané pozvání na oběd

Když už jsem myslela, že je všechno ztraceno, svět se mi najednou rozhoupal pod nohama. Stalo se to ve druhém ročníku vysoké školy, v menze, kde si ke mně přisedl neznámý mladík, moc hezký.

Vypadal opravdu velice dobře, a kromě toho se mi líbilo, že než si přisedl, zeptal se, zda je u mého stolu místo. Nedbale jsem přikývla. Oběd stál za starou bačkoru.

Zlostně jsem si prohlížela plátek hovězího, a můj společník jakoby mému pohledu rozuměl, poznamenal, že v restauraci na náměstí by mi to chutnalo určitě víc. Překvapeně jsem souhlasila, on se představil a prohlásil, že mě tam s radostí pozve.

Jako Alenka v říši divů

Strávili jsme spolu báječné dvě hodiny, skvěle se najedli a popíjeli moc dobré víno. Ukázalo se, že studuje literaturu. Připadalo mi, že se moje sny náhle zhmotnily, a to v době, kdy už jsem nade vším dělala kříž. Prohlížela jsem si ho jako Alenka v říši divů.

Co následovalo, bylo, myslím, nejhezčí období mého života. Navštěvovali jsme recitační večery, divadla, koncerty vážné hudby. Půjčovali jsme si knihy veršů, vyměňovali si na ně názory. Můj ctitel básně také psal, jen pro mě, jak říkal. Krásné a romantické.

Často mi je recitoval, když jsme spolu chodili domů, stejným směrem, totiž na studentskou kolej. Za těch jarních večerů svítily lampy i okna domů a z blízké hudební školy byly slyšet jednou housle, podruhé saxofon.

Probuzení ze sna

Koukala jsem na hvězdy a srpek měsíce a říkala jsem si, že nás čeká pohádkové štěstí, přesně jako z těch knížek, které mi četli, když jsem byla malá. Jednou jsem takhle seděla před kolejí na lavičce a zahalena večerní tmou labužnicky kouřila cigaretu.

Kus dál stál hlouček také přikrytý tmou, několik podroušených mládenců, typických pro sobotní večer. „Tak jak jsi daleko, co?“ halekali dva na třetího. „Jde to zatraceně pomalu,“ odvětil hlas, který jsem bezpečně poznala.

„Pověst nelhala, snad i jeptiška by byla odvážnější. Ale do konce semestru to zvládnu, přísahám.“ V odpověď se ozvalo: „To bys určitě měl. Jinak platíš basu piv, nezapomeň.“

Jediná věta

Rozkašlala jsem se. Cigareta mi vypadla z ruky. Takhle pohádky, které jsem měla tak ráda, nekončívaly. Takže nazdar. Napsala jsem své lásce dopis s jedinou větou: Tu basu piv zaplať rovnou.

A operativně jsem se přestěhovala z koleje do podnájmu, abych ho už nepotkávala.

Přinesl mi růže

Vyhledal mě ve škole. Málem jsem omdlela, když jsem ho uviděla. Roztřásla jsem se a utekla pryč jako malá holka. Moje zklamání bylo tak veliké, že už jsem s ním nemohla ani mluvit, myslím, že bych jen naprázdno sípala.

Opravdu se snažil, dokonce si zjistil můj nový podnájem a přede dveřmi pro mě nechal pět nádherných rudých růží. Darovala jsem je první ženě, kterou jsem zahlédla procházet kolem. Pevně jsem se rozhodla, že s tím zrádcem nikdy, nikdy nepromluvím.

Skončilo to svatbou

Čas letěl jako splašený, přišlo zkouškové období, v němž jsem kupodivu obstála. Pak prázdniny. Nedokážu vylíčit, jak neskutečně se mi po něm stýskalo. A když jsem jednou večer přišla domů z koupaliště, maminka mi zastoupila cestu se slovy:

„Pavlínko, přijel tvůj ženich. To ses nemohla zmínit, že se budeš vdávat?“ Seděl v kuchyni a cpal se máminými vdolky. Přivítal mě omluvným úsměvem. Kupodivu to všechno opravdu skončilo svatbou, ale až po promoci.

Pavlína K. (60), Teplice

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero